Praha - Cyklus České milování, jehož epizody bude od září vysílat TV Barrandov, bude zřejmě posledním projektem Filmové a televizní společnosti Febio. Půjde o premiéry, které se měly původně vysílat už na jaře, kdy byl cyklus přerušen. Nezávislá televizní a filmová společnost Febio byla zapsána v obchodním rejstříku v prosinci 1991. Jen za prvních 16 let vzniklo ve Febiu 1195 původních pořadů, na nichž spolupracovalo 155 režisérů ze 14 zemí. Výroba dosáhla vrcholu v roce 1996, kdy bylo natočeno 114 pořadů. Ve studiu pracovala celá česká filmová a dokumentaristická elita, pro mnohé režiséry bylo jediným prostorem, který pro sebe našli v 90. letech. Pro pár z nich i posledním. Azyl tu nalezli i slovenští tvůrci v době, kdy na Slovensku prakticky žádná původní tvorba nevznikala.
Febio Fera Feniče definitivně končí
Zakladatel této renomované značky Fero Fenič o ukončení autorské dokumentární tvorby ve Febiu prý intenzivně přemýšlel poslední dva roky.
„Cítím se unaven a vyčerpán po osmnácti letech a více než 1300 pořadech, které v mém malém studiu vznikly. V posledním období jsme už paběrkovali, a tak jsem konečně našel odvahu k takovému rozhodnutí,“ vysvětlil producent, který už v květnu rozpustil svůj tým.
„Febio bylo v podstatě posledním místem v Česku, které se systematicky, v pravidelných cyklech a v takovém rozsahu věnovalo vyčerpávající dokumentaristické práci. Samotný žánr mezitím na televizních obrazovkách velmi upadl, umělecky i divácky,“ dodal.
Fenič v roce 1991 zaplatil základní jmění ve výši 100 000 korun z úspor za přičinění své matky. Ta na konci 70. let prodala jejich vesnický dům místnímu faráři, aby v Nižné Šebastové u Prešova mohl zůstat římskokatolický farní úřad. Fenič nepochyboval o tom, že uspěje, „když investice pochází od samotného Boha“. Prvním pořadem byl o rok později dokument mapující dvě nejvzdálenější místa tehdejšího Československa na západní hranici u Aše a východní hranici s Ukrajinou nazvaný Odsud - potial, kterým odstartoval cyklus OKO, první pravidelná dokumentaristika mapující polistopadovou společnost.
Režisérským kmetem se stal Otakar Vávra, když v roce 2002 ve svých 91 letech natáčel naposled; vznikl tak dokument Moje Praha. Nejčastějšími portrétisty byli Olga Sommerová a Jan Špáta, na jejichž kontě je 15 a 13 dílů z cyklu Gen a Genus. Nejsledovanějším cyklem byl právě Gen, neboli Galerie Elity Národa, jehož první díly o Václavu Havlovi a Václavu Klausovi sledovaly více než čtyři miliony diváků. Nejrozsáhlejším cyklem byla Cestománie (267 pokračování). Štáb Febia pracoval ve 153 zemích všech kontinentů kromě Antarktidy. Výjimečným počinem studia byla též výroba satirického občasníku Česká soda, který se stal doslova kultovní záležitostí.
Scenárista, režisér a producent Fero Fenič se napříště hodlá věnovat jen festivalu Febiofest, který v Praze i mimo ni včetně slovenských měst navštěvuje v posledních letech přes 100 000 filmových fanoušků. Před prvním ročníkem v roce 1993, kdy změnil někdejší pražský Euroclub v Opletalově ulici v kinosál pro 220 diváků, neměl v úmyslu budovat festival. Chtěl vyvolat zájem veřejnosti o kvalitní filmová díla a inspirovat ty, kteří jsou bohatší než jeho tehdy nová společnost Febio.
„Je nejvyšší čas tuhletu životní i tvůrčí etapu uzavřít. Změnila se společnost i Česká televize, kde pro veřejnoprávní tvorbu neexistuje takový prostor, jaký poskytovala kdysi. Bohužel tu nevidím nikoho jiného, kdo by po nás převzal štafetu a nahradil nás v rozsahu, potenci i divácké pozornosti, jakou Febio svou autorskou tvorbou v minulých letech mělo,“ posteskl si Fenič. Značka Febio podle něj nezaniká, ale zřejmě už žádné pravidelné cykly produkovat nebude.
„Pokud ještě někdy něco ve Febiu vznikne, pak to budou jen solitéry vytvořené pro radost,“ uvedl Fenič, který se chce vrátit ke svým začátkům i k vlastní režii. Pokud najde investora, nezříká se ani možnosti oživit projekt vlastní televizní stanice. „Stav domácího televizního trhu mě utvrzuje v přesvědčení, že potřebuje průvan v podobě Febio TV,“ dodal.