Recenze: Captain America: První Avenger

Jak idealistické vyžle z Brooklynu, zapálený patriot, podvyživený platfusák a dobrý člověk Steve Rogers dal Hitlerovi do zubů a pomohl spojencům vyhrát druhou světovou válku. Každý s ním zametal a on se pokaždé zvedl a zkusil to znovu. Nikdo mu nevěřil, nikdo ho nebral vážně – nikdo mu nechtěl dát šanci bojovat. Až přišel Dr. Erskin, který odhalil bezedný rezervoár jeho čisté vnitřní síly, napral do něj koňskou dávku svého séra a učinil z něj idol Ameriky. Nejlepší mozky se spojily a stvořily supervojáka Kapitána Ameriku, který je spíše z krevní skupiny Indiana Jonese nežli Robocopa. Oblečen do americké vlajky, olepen americkými ideály a zasazen do dávno vyčpělého propagandistického kontextu – může nám tenhle superhrdina, uhnětený z čisté sci-fi a kusých fragmentů reálné historie, ještě něco říci? Zdá se, že ano!

Psal se březen válečného roku 1941 a nabušený borec s americkou vlajkou na prsou prorocky dává na titulní straně komiksového sešitu po tlamě Hitlerovi. Jako by Kapitán Amerika tušil, co nevyhnutelně přijde, více než půl roku předtím, než počátkem prosince na ostrově Oahu, v přístavu Pearl Harbor, vypuklo peklo a Franklin Delano Roosevelt poslal svoji zemi do války, čímž ji definitivně učinil vskutku světovou.

Tvůrci neporazitelného Kapitána Joe Simon a Jack Kirby ho odvážně předhodili davům poněkud v předstihu a navzdory tomu, že si vysloužili i negativní reakce, udělali dobře. V době, kdy američtí chlapci bojovali v Tichomoří i na evropských frontách už tady byl, aby podpořil jejich morálku i prodej válečných dluhopisů, dal náckům pořádně zahulit a po celém komiksovém světě nakonec prodal přes dvě stě milionů výtisků. Teprve až o nějakých dvacet let později (což vysvětluje i druhou polovinu titulu filmu za dvojtečkou) se v marvelovské galaxii zrodily další superhvězdy - Iron Man, Thor a Hulk. Spolu s nimi vytvořil Kapitán Amerikav roce 1963  „dream team“ zvaný The Avengers, který začne válcovat multikina zhruba za rok.

Možným vysvětlením toho, proč se tenhle nejstarší člen marvelovského týmu hvězd dočkal své vlastní, samostatné ekranizace až jako poslední, mohly být obavy, zda tato dobově podmíněná a historicky účelově stvořená a stylizovaná figura nebude působit (zejména za hranicemi Spojených států) jako fosilní pakárna, která patří do fundusu hrdinů, kteří si své již dávno řekli a odmakali. Takže filmovou půdu pro jistotu připravili mladší a současnější borci a (letos) sedmdesátiletý

Kapitán vyrazil na svoji misi jako poslední

se snahou naplnit heslo „Last but not least“. Stalo se! A do nekonečné plejády filmů, čerpajících z tematiky druhé světové války, přibyl jeden žánrově docela unikátní kousek. Je zřejmé, že kreativci v Marvel Studios neponechali nic náhodě a pro filmový projekt resuscitovali jednu ze svých (potenciálně problematičtějších) ikon obezřetně a promyšleně. Mazaně, chcete-li.

  • Captain America: První Avenger zdroj: Bontonfilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2765/276413.jpg
  • Captain America: První Avenger zdroj: Bontonfilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2765/276431.jpg
  • Captain America: První Avenger zdroj: Bontonfilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2765/276426.jpg
  • Captain America: První Avenger zdroj: Bontonfilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2765/276417.jpg

Klíčem k jeho filmové story bylo nabídnout odpověď na otázku, kde se vzal a odkud přišel, z čeho se vylíhnul takový miláček davů, který má (navzdory svým sci-fi genům) parametry docela reálné postavy. Filmový divák je bytostný voyeur, kterého prostě zajímá, jaký byl mladý Indiana Jones, kdy začala Dr. Hannibalu Lecterovi chutnat člověčina a jak se z Thomase Hewitta stala Kožená tvář, s permanentně hladovou motorovou pilou. Tak proč by neměl natěšeně sledovat, odkud a jak k nám přišel nejpopulárnější borec, jaký kdy navlékl kaliopky, zahalil se do americké vlajky a jmenuje se jako světadíl? Jak vymysleli, tak udělali a postavili tuhle filmovou adaptaci komiksové klasiky na dvě pevné nohy. Tou první se snímek odráží od

Zrození hrdiny

který se díky svým vyzáblým parametrům neprodychtil ani po páté odvodní komisi, jež ho opět stereotypně označkovala jako boje neschopného. A jeho podvyživená postava v trenýrkách je toho výmluvným a křehce živoucím důkazem. Tenhle chcípák z Brooklynu vypadá spíš jako parťák Půlnočního kovboje nežli jako Rambo a rozhodně se nenarodil proto, aby se stal hrdinou. Jenomže je v něm neochvějné odhodlání a odvaha jím přesto být (kterou slabí a bezmocní čas od času překvapí). A to, v kombinaci s dryákem Dr. Erskina způsobilo, že se brooklynskému looserovi splnil jeho americký sen. Vzkaz všem jeho původního druhu (kteří zpravidla tvoří nezanedbatelnou část publika v kinosále) je jednoduchý a pronikavý jako úder jeho štítu z vibrania: Věřte svým schopnostem, makejte na sobě, nikdy to nevzdávejte a hlavně buďte dobrými lidmi! A kdyby do vás chtěl někdo naprat baterii experimentálních injekcí a pak vás zamknout do kovového tubusu – v žádném případě se nebraňte, i když z toho budete mít bobky.

Druhá, svalnatá Kapitánova noha, se pak chystá s gustem nakopnou monstrózního, rudého „lebkouna“ Johanna Schmidta, jednu z nesčetných hlav nacistické okultní organizace Hydra, kterému Hitlerovo zločinecké charisma nesahá ani k holínkám. Neboť mlátičku s parametry Kapitána Ameriky nelze používat jen k triviálnímu vybíjení standardních nácků, ale je mu třeba předhodit superhajzla, na kterého nikdo jiný nemá. Na těchto dvou končetinách stojí snímek docela pevně, takže je možné navíc přihodit masáž publika tak, aby začalo být ještě více nadržené na chystanou pecku studia The Avengers (účast Howarda Starka seniora a tradiční marvelovské sekvence v závěrečných titulcích, při kterých byste neměli odcházet) a nemá to téměř chybu. Až na to, že

Hrdina by neměl být dobrý jako Mirek Dušín

a to Kapitán je. Vždycky bude pomáhat slabým a utlačovaným a stát na straně pravdy a práva, nikdy nezaváhá a vlastním tělem zakryje odjištěný granát, aby zachránil ostatní, o ženách ví sice kulový, ale rád by si něco začal (nejspíš s Peggy) a naučil se kvůli ní třeba i tančit (což by ho v Brooklynu v životě nenapadlo). Jakkoli sebevražedně tento mix čítankových kladů zní, ve zdařilém retro aranžmá a komiksové nadsázce to kupodivu slušně funguje, nepůsobí jako „topganovská“ agitka, ale spíše má patinu klasického, hollywoodského dobrodružství, podmalovaného přesnou hudbou Alana Silvestriho. Prostě to vyšlo (a nebudu-li počítat ideologicky profláklého Timura a jeho povedenou partu) je jen málo hrdinů, kterým by krystalické dobro takhle slušelo a (podle nátury) nebylo k smíchu či pláči.

  • Captain America: První Avenger zdroj: Bontonfilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2765/276420.jpg
  • Captain America: První Avenger zdroj: Bontonfilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2765/276433.jpg
  • Captain America: První Avenger zdroj: Bontonfilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2765/276430.jpg
  • Captain America: První Avenger zdroj: Bontonfilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2765/276414.jpg

Joe Johnston je režisér, jehož filmografie není příliš košatá a on sám nepatří mezi profláknuté hitmakery (byť Jumanji a Jurský park 3 si na sebe určitě vydělaly). Jeho Kapitán je neodbytá a vymazlená popkornovka, kterou splatil důvěru, jež do něj byla vložená. Hodně si pohrál s castingem, kde se v charismatickém Chrisi Evansovi strefil do titulní postavy a obklopil ji solidním ansámblem v němž dominuje drsně hláškují Tommy Lee Jones (který jako by se pro role plukovníků narodil) a své si odehrála i na tajnou agentku s ofinou ze čtyřicátých let docela sexy Halley Atwellová, nestvůrně namaskovaný Hugo Weaving, svého budoucího syna precizně kopírující Dominic Cooper alias Howard Stark a konec konců i  vědecký génius Stanley Tucci, kterého potom co zažil s Meril Streepovou (Ďábel nosí Pradu) už žádný drsňák nezaskočí.

  • Captain America: První Avenger zdroj: Bontonfilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2765/276418.jpg
  • Captain America: První Avenger zdroj: Bontonfilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2765/276428.jpg
  • Captain America: První Avenger zdroj: Bontonfilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2765/276417.jpg
  • Captain America: První Avenger zdroj: Bontonfilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2765/276415.jpg

Ten fakan to dokázal

nevěřícně mumlá plukovník Philips a řada z vás se k němu možná s chutí přidá. Neboť Kapitán Amerika, který měl letos na jaře kulaté narozky, sobě i nám dal příjemný dárek, jenž brutálně mrví jen vražedně špatný český dabing, který zejména v dikci německých figur připomíná nechtěně hovadské šišlání cirkusových klaunů. Ve formátu 3D je toto utrpení povinné, ale vzhledem k tomu, že tahle konverze toho zase snímku tolik nepřidává, šel bych o formát níž a spokojil bych se s úlevnými titulky. 

Zdá se, že kouzelná moc séra dr. Erskina dosud nevyprchala, chrabrý kapitán zvítězil i tentokrát a sólové marvelovské mise (před avizovaným velkolepým „grupáčem“) jsou důstojně završeny.

CAPTAIN AMERICA: THE FIRST AVENGER: USA 2011, 125 min, přístupný, dabing/české titulky, 15 kopií + 3D (dabing) + 2D (titulky). Režie: Joe Johnston, scénář: Christopher Markus, Stephen McFeely (podle komiksové předlohy Joea Simona a Jacka Kirbyho), kamera: Shelly Johnson, hudba: Alan Silvestri. Hrají: Chris Evans (Kapitán Amerika / Steve Rogers), Halley Atwellová (Peggy Carterová), Tommy Lee Jones (plukovník Chester Phillips), Hugo Weaving (Johann Schmidt/Red Skull), Sebastian Stan (James ,Bucky´ Barnes), Domic Cooper (Howard Stark), Stanley Tucci (Dr. Abraham Erskine), Samuel L. Jackson (Nick Fury). V kinech od 4. srpna 2011.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...