Albertina ukazuje Michelangela jako kreslíře

Vídeň - Ve vídeňské galerii Albertina je k vidění více než stovka kreseb italského génia Michelangela Buonarrotiho. Jde o první velkou výstavu tohoto slavného mistra v Rakousku po více než dvaceti letech. Zhlédnout ji bude možné do 9. ledna příštího roku. Expozice se soustředí na Michelangela jako kreslíře. „Kresba pro něj není vedlejší produkt, ale základ tvorby. Slouží mu jako podklad pro malbu, fresky i sochy,“ vysvětlil kurátor výstavy Achim Gnann. Podotkl, že u jiných malířů není kresba takovou samozřejmostí jako u Michelangela. I jeho nejmenší kresby prý mají přesně svůj účel.

Hlavním motivem je lidské tělo. Podle kurátora zachycoval malíř hlavně muže. Ženské modely prý v jeho době nebyly. Michelangelo studuje na kresbách anatomii a ukazuje podle Gnanna tělo v jeho síle a monumentalitě, jaké byly do té doby nevídané. Transformuje postavy „do heroična“, napětím svalů vyjadřuje také napětí vnitřní a tělo je i výrazem charakteru, uvedl kurátor.

Michelangelo se narodil v roce 1475 a zemřel v roce 1564. Byl sochařem, malířem i architektem. Výstava přibližuje celou jeho tvůrčí dráhu. Vystavená díla se řadí chronologicky do skupin.

2 minuty
Reportáž Jana Moláčka
Zdroj: ČT24

K vidění jsou kresby, které autor vytvořil jako sedmnáctiletý mladík. Následují studie k některým obrazům či k freskám pro Sixtinskou kapli. Na závěr čeká na návštěvníky pozdní zobrazení ukřižování, které malíř načrtl ve svých skoro 80 letech. Podrobně jsou zaznamenány i jeho projekty pro jednotlivé papeže. Nechybí ani sádrový odlitek sochy Mojžíše.

Výběr doplňují práce Michelangelových přátel a kolegů, jimž se některá jeho díla dříve připisovala, přestože měli odlišný styl. Na výstavě jsou i malby a reliéfy, které podle Michelangelových návrhů vznikly. Mezi ně patří například jedno z Rubensových pláten. Na velkoplošných obrazovkách se pak promítá třeba krátký film o Sixtinské kapli. V něm mají zájemci možnost vidět, čeho byly vystavené kresby předobrazem.

Kurátor Gnann začal s přípravami výstavy před více než třemi lety. Vybraná díla pocházejí ze sbírek 30 muzejních institucí z Evropy i zámoří. Výstavu doplní odborné sympozium, které Albertina pořádá spolu s institutem umění münsterské univerzity. Akce se koná 19. a 20. listopadu. Experti se budou věnovat Michelangelovým figurálním kresbám a jejich datování.

Po Bruselu a Berlíně hostí Vídeň také retrospektivu prací nejslavnější mexické malířky Fridy Kahlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 58 mminutami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...