Jihlava myslí filmem i na film

Jihlava – Poslední říjnový víkend patří závěru Mezinárodního festivalu dokumentů Jihlava. Slavnostní zakončení 30. října bude v přímém přenosu vysílat i program ČT24 od 20:00 (záznam bude následně možné přehrát v archivu iVysílání). O festival, jehož stálým podtitulem je doporučení „myslet filmem“, je letos mezi návštěvníky podle pořadatelů velký zájem. Na to, co jihlavská přehlídka dokumentů nabídla zajímavého, se ČT24 zeptala několika tvůrců a porotců z letošního ročníku, například kanadského vidoumělce Mika Hoolboomam, českého experimentálního filmaře Martina Ježka nebo ředitele festivalu Marka Hovorky.

„Program festivalu je tak bohatý a široký, že říci něco o střetu generačních přístupů nebo typech dokumentů, by bylo příliš komplikované. Rozdíl v přístupu k dokumentárním filmům ale určitě vidět je,“ nechce František Dohnal, prezident Národního kontrolního úřadu a členk poroty v sekci Česká radost, hodnotit soutěžní snímky příliš konkrétně. Své závěry si prý nechává na sobotní diskusi poroty, která vybere film, jenž ji nejvíce zaujal v klání tuzemských dokumentaristů.

Výběr toho nejlepšího ze světového dokumentu posuzuje v sekci Opus Bonum jediný porotce – letos organizátoři oslovili kanadského videoumělce Mikea Hoolbooma. „Často si musím dávat pozor, abych se sám se sebou nehádal,“ přiznal filmař, který v Jihlavě dnes představí svůj snímek Mark, poctu zemřelému příteli a spolupracovníkovi, střihači Marku Karbusickému. „Do popředí se dostávají skryté a nedostatečně zastoupené momenty menších zemí, které odhalují chvíle ze své minulosti,“ odhadl Hoolboom na základě zhlédnutých filmů převládající tendence v současné dokumentaristice.

Celkem má festival čtyři soutěžní sekce. Kromě Mezi moři, která mapuje dokumentární tendence zemí střední a východní Evropy, ještě také sekce Fascinace. V ní se představují  nejpozoruhodnější tvary, jimiž lze ve filmu pracovat s dokumentačním, nalezeným či archivním materiálem. V porotě této sekce zasedli i filmový experimentátor Martin Ježek a jeho devítiletý syn Mikoláš, který už „jako tříměsíční kojenec vyjádřil existenciální úzkost novorozeněte ve filmu svého otce“.

„Myslím, že je to tragédie,“ odpovídá Martin Ježek na otázku, jak se v Česku daří experimentálním filmům. „Česká kinematografie s nimi nepočítá, nemají tu tradici, na rozdíl od západní Evropy, kde je podpora experimentu systémová, prezentují se v galeriích atd. U nás, když se řekne slovo experiment, tak si každý představí amatérimus.“

Možnost, jak získat potřebnou podporu, mohou (nejen) experimentální filmaři najít právě na jihlavském festivalu. Ten ve spolupráci s Institutem dokumentárního filmu otvírá každý rok sekci East Silver pro filmové profesionály, v níž jim pomáhá najít potřebné finance či distributora. "Nejdůležitější částí je zřejmě Eastern European Forum, v rámci něhož se letos prezentovalo 24 ne ještě úplně hotových dokumentárních filmů, z toho čtyři české. Už teď víme, že zhruba 13 projektů odjelo z Jihlavy s nějakým konkrétním příslibem," upozornila Ivana Miloševič z institutu.

Návštěvníci jihlavského festivalu na jejich dokončení čekat nemusí, program do konce přehlídky ještě několik zajímavých snímků. „Například zítra v deset hodin světovou premiéru filmu režiséra a spisovatele Martina Ryšavého z cest na Sibiř, jeho film se jmenuje Medvědí ostrovy,“ přidává programový tip ředitel festivalu Marek Hovorka. „Zítra večer pak v rámci slavnostního zakončení uvedeme režijní debut rockera Lou Reeda, který natočil v předvečer stých narozenin své sestřenice. Zajímavá možná bude i diskuse v neděli odpoledne na téma bratrů Mašínů, 50. let a vůbec otázek hrdinství pro Čechy.“