Na bílých stěnách Centra současného umění DOX se od dnešního dne vyjímají asi tři desítky obrazů, skic a studií, jimž vévodí linky a ornamenty v pestrých barvách. „Každý obraz tady má svůj kódovaný řád. Ten není důležité odhalit, ale jsem rád, když jej divák alespoň tuší,“ řekl ČTK Kvíčala. Malby jsou podle něj velmi pracné. Jen finální retuše hotového obrazu trvají i několik týdnů.
Expozice je rozdělena do dvou částí. Ta první je nazvaná Sight-Specific a okupuje poschodí ve věži. Návštěvníci v této části mohou obdivovat výběr z Kvíčalových akrylových pláten. „Některé jsem maloval jen pomocí štětce. Používám ale i lepicí pásky, které mi v jistém ohledu práci usnadnily a poskytly další možnosti,“ doplnil Kvíčala. Jeho geometricky přesné a zdánlivě digitalizované obrazy vznikaly v průběhu posledních několika let, ty nejnovější dokonce ještě letos.
Kvíčalova abstrakce v DOX
Součástí výstavy je také Kvíčalova výmalba 22 metrů dlouhé rampy spojující výstavní prostory s kavárnou centra DOX. Červenobílý Zig Zag Corridor vychází ze série maleb vznikajících od roku 2003, jejichž základem je kopírovaná pravoúhlá linie. Kvíčalův malířský zásah do interiéru nejen vizuálně mění architektonickou strukturu chodby, ale také vzbuzuje iluzi pohybu a změny ornamentů podle toho, kde divák právě stojí. „Z obou stran vypadá chodba díky optickému klamu trochu jinak. Výmalba trvala více než tři dny,“ uvedl Kvíčala.
„Autorovu tvorbu lze vnímat hned v několika rovinách. V jejích základech najdeme precizní abstraktní malbu, která je ale vizuálně velice přitažlivá. Spojuje konceptuální rozvrh i smyslovou atraktivnost,“ dodává kurátor výstavy Tomáš Pospiszyl. Malířská úprava chodby ale zanikne spolu s koncem výstavy.
Petr Kvíčala
se narodil v roce 1960. Od poloviny osmdesátých let jsou jeho základním výtvarným nástrojem ornamentální linie, nejčastěji vlnovky, lomené linie nebo smyčky, které různým způsobem kombinuje, zmnožuje, překrývá a vrství. V době studií přitom tíhl spíše k figurální malbě. „Portréty jsem uměl velice dobře, ale postupem času jsem zjišťoval, že malířství může být i o něčem jiném,“ doplnil Kvíčala.
V roce 1995 Kvíčala poprvé malířsky zasáhl do architektury a této činnosti se věnuje dodnes. Od roku 1994 působí na Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně, kde vede jeden z malířských ateliérů.
