Dominik Lang probouzí spící

Praha - Letošní rok může konceptuální umělec Dominik Lang považovat za úspěšný. Je nominován na Cenu Jindřicha Chalupeckého a jeho dílo, v němž pracoval s dílem svého otce - sochaře, právě reprezentuje Českou a Slovenskou republiku na prestižním bienále v Benátkách.

Zvolení Langa jako reprezentanta současné české a slovenské výtvarné scény v Itálii ale provázely komplikace. Jeho projekt sice pro benátské bienále doporučila odborná komise ustavená Národní galerií její tehdejší ředitel Milan Knížák ale toto rozhodnutí nerespektoval a dal přednost projektu jiných výtvarníků. Proti tomu se tehdy postavila řada umělců i historiků umění. Ministr kultury Jiří Besser pak rozhodl o tom, že na bienále přece jen pojede Lang.

Pro Benátky připravil instalaci, v níž představuje sochy svého otce Jiřího Langa, které různě zdeformoval a zasadil do nových souvislostí. „Musel jsem překonat bariéru pocitu, že - na první pohled - ničím věci, které pro mě mají velkou hodnotu,“ uvedl k práci na projektu nazvaném Spící město umělec.

„Bylo v tom ale napětí, jiskření snahy nejen mé, ale celkově mé generace dozvědět se něco víc o tom, co bylo, aniž bychom to zažili,“ tvrdí Lang, jenž vycházel i ze vzpomínek na své dětství, kdy byl přitahován „spícími“ sochami svého otce v ateliéru, který ale prý sloužil spíše jako depozitář.

Spící město má podle Langa evokovat nedávnou historii Československa a zejména pak „uměleckou šeď 50. a 60. let“. „Otcovy sochy pro mě fungovaly jako stavební materiál, který je spjatý s onou dobou i se mnou samotným,“ dodává. „Necítil jsem potřebu vyrovnat se jen se sochami svého táty. Fascinovala mě i ta doba. Pro mě to dílo, které 'spalo' v ateliéru, reprezentovalo celé období 50. a 60. let, kdy sice bylo spoustu oficiálních umělců a také umělců v undergroundů, ale největší procento - tak, jak to subjektivně vnímám - bylo v takové šedé zóně. Pracovali svědomitě, skončili školu, nijak zvlášť se nešpinili s režimem, ale zároveň ani neuspěli.“

Nahrávám video
Benátské bienále
Zdroj: ČT24

Při práci na fiktivním mezigeneračním dialogu měl Lang na paměti i to, jak a zda mu porozumí návštěvníci bienále. Jeho projekt sice stojí na osobní zkušenosti, dotýká se ale obecných otázek. „Snažil jsem se najít rovnováhu - aby to nebylo na první pohled srozumitelné, aby tam bylo napětí mezi zaprášenou šedí starého umění a zároveň tím, že se pohybujeme na bienále současného umění,“ popisuje.

Jeho Spící město nezůstalo v Benátkách stranou zájmu, dostal už několik nabídek na instalaci díla ze zahraničí. Není si ale jistý, jestli by projekt, který vznikl pro určité místo, šlo přenést i do jiného kontextu.

V současné době se jednatřicetiletý sochař věnuje dalším výtvarným projektům a přípravám expozice pro udílení Ceny Jindřicha Chalupeckého. Letos se o ocenění pro umělce do 35 let vedle Langa uchází i Filip Cenk, Pavel Sterec, Marek Ther a Jiří Thýn. Všech pět nominovaných na cenu představuje během pěti měsíců na pěti místech netradiční projekt. Langovu uměleckou prezentaci by měl na podzim hostit jihočeský Tábor. V pořadí už 22. laureát ceny bude oznámen 25. listopadu v pražském Centru současného umění DOX, kde budou i vystaveny individuální projekty nominovaných.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
před 4 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 7 hhodinami

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
před 12 hhodinami

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
16. 3. 2026

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
16. 3. 2026

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
16. 3. 2026Aktualizováno16. 3. 2026

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026
Načítání...