„Je to možná nejzávažnější okamžik v mém životě. Doufám, že se uzavřel kruh od doby, kdy mě v roce 1955 nevzali v Praze na techniku jako neuspokojivého žáka. Je to neuvěřitelná čest,“ řekl po oznámení výsledků Kaplický, který žil od emigrace v roce 1968 v Británii.
V porotě, která hodnotila návrhy téměř 400 architektů, mimo jiné zasedli architektky Eva Jiřičná (předsedkyně) a Zaha Hadidová, ředitel knihovny Vlastimil Ježek nebo šéf pražských památkářů Jan Kněžínek (jako zástupce primátora Pavla Béma). Vítězný návrh Kaplického ateliéru Future Systems měl tvar širší pyramidy se zaoblenými hranami a do povědomí veřejnosti se rychle zapsal jako chobotnice nebo blob (anglicky kapka či hrudka). Jeden z jeho kritiků, tehdejší starosta Prahy 13 David Vodrážka (ODS), měl ale pro stavbu jiné označení – chrchel.
Rozhovor s Eliškou Kaplicky a Evou Jiřičnou
Devítiposchoďová knihovna vysoká 48 metrů měla pojmout na deset milionů svazků a počítalo se i s kavárnou, restaurací, studovnami či víceúčelovým sálem. Většina fondů měla být umístěna v podzemí budovy, což ale soutěž původně neumožňovala a kritici později tvrdili, že tím Kaplický i porota porušili její podmínky. Česká komora architektů (ČKA) požádala o prověření regulérnosti soutěže Mezinárodní unii architektů (UIA), ta však žádná pochybení nenašla.
Provokativní Kaplického návrh již záhy vyvolal kromě nadšení i silnou kritiku, například od ředitele Národní galerie Milana Knížáka. Nový rozměr však celá diskuse okolo blobu dostala ve chvíli, kdy do ní vstoupili politikové v čele s prezidentem Václavem Klausem (tehdy ještě členem ODS).
Václav Klaus: Návrh knihovny je nepokorný, svévolný, až arogantní
Již v květnu 2007 prezident prohlásil, že návrh knihovny je „nesmírně nepokorný, svévolný, až arogantní“, a dodal, že podobně jako protijaderní aktivisté u Temelína je „ochoten přivazovat se vlastním tělem a bránit, aby Národní knihovna v takové podobě na Letné byla“. Naopak exprezident Václav Havel se postavil mezi zastánce blobu a z celé kauzy se stalo politikum.
Ke Klausovi se přidali především politikové z pražské ODS, která tehdy ovládala magistrát. Názor změnil i primátor Pavel Bém (ODS), kterému ještě v březnu Kaplického návrh přišel odvážný a originální. O sedm měsíců později však prohlásil, že knihovna je v „arogantní disharmonii s celým svým blízkým i vzdáleným okolím“ a že se mu její umístění od počátku nelíbilo.
Pražské zastupitelstvo v březnu 2006 předběžně souhlasilo s tím, že knihovně pozemky na Letné prodá, nakonec tak ale neučinilo. Ani vláda Mirka Topolánka (ODS) neměla knihovnu mezi svými prioritami a ministr kultury Václav Jehlička (KDU-ČSL) uvedl, že na blob nejsou peníze (projekt by stál kolem čtyř miliard), a doporučil soustředit se na revitalizaci stávajících prostor Klementina.
Ministerstvo kultury navíc požádalo Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) o stanovisko, zda na základě výsledků soutěže může být zadána veřejná zakázka. V srpnu 2008 pak ÚOHS uvedl, že soutěž na novou knihovnu byla podle Evropské komise v rozporu se zákonem, a doporučil ji zrušit. Ředitel knihovny Ježek to odmítl a ministr kultury ho v září odvolal.
Samotný Jan Kaplický byl z celé kauzy rozčarován a v říjnu 2008 odmítl od ministerstva kultury přijmout cenu za přínos v oblasti architektury. Jeho náhlá smrt v lednu 2009 (v ten samý den, kdy se stal v jednasedmdesáti letech podruhé otcem) byla tak jen smutným epilogem za touto ambiciózní stavbou. Čas od času se sice objevují signály z politických stran, že by projekt nemusel být definitivně mrtvý (svůj názor změnila i pražská ODS), zatím se však jedná jen o politické proklamace bez reálných skutků.
Blob by mohl vyrůst například v pražském Karlíně
Jedny z posledních návrhů ohledně místa pro Kaplického knihovnu zmiňují například pražský Karlín. „Ta budova má určité požadavky na to, kde stojí. Když to místo bude vhodné tím, že se k němu lidi dostanou, bude okolo dostatek zeleně, takže ta budova bude viditelná a bude v kontextu svého okolí dobře vypadat… Domnívám se, že by z ní mělo být vidět na Hrad, poněvadž “oko nad Prahou„ bylo míněno Kaplickým jako základní rys,“ vyjmenovává architektka Eva Jiřičná.
„Jsem nešťastná z procentuálních výsledků, které ukazují, že radnice nemají podporovat nic moderního. Myslím, že pokud budeme lhostejní k tomu, co roste kolem nás, tak nevyroste nic. Zájmy jsou a odkaz žije dál, a pokud někdo vhodný přijde s myšlenkou, která má smysl, tak ji vždycky podpoříme,“ dodává k návrhům nového místa pro knihovnu filmová producentka a manželka zesnulého architekta Eliška Kaplicky.