Uvidíme svět už jen přes 3D brýle?

Los Angeles – 3D Titanic Jamese Camerona má ambici stát se vůbec nejnavštěvovanějším a nejvýdělečnějším filmem v historii kinematografie. Jeho trojrozměrná verze měla před dvěma dny premiéru v Londýně a kritici ji označují za nejpovedenější převod klasiky do třetího rozměru. A trojrozměrné zážitky Titanicem nezačínají a rozhodně ani nekončí.

Titanic nebyl prvním převedením dvojrozměrného snímku do 3D. Už vloni na podzim se v tomto formátu vrátil Lví král a vydělal 487 milionů dolarů. V 3D se představily také Hvězdné války George Lucase.

„První díl už byl uveden do kin, ale finanční výsledky nejsou nic moc, dokonce to vypadá, že další epizody 3D v našich kinech vůbec neuvidíme, protože se na ten první málo chodilo,“ upozornil ale filmový publicista František Fuka, že trojrozměrnost filmu ještě nemusí být zárukou úspěchu. I když se jedná o titul, který ve své době trhal rekordy. James Cameron nad takovou možností ale příliš nepřemýšlí, do 3D se chystá po Titanicu převést i Terminátora.

Star Wars: Epizoda I – Skrytá hrozba (3D)
Zdroj: ČT24/Bontonfilm

Vymodelovat snímek s Kate Winsletovou a Leonardem DiCapriem do třetího rozměru trvalo přes rok a přišlo na 18 milionů dolarů. „Způsobů, jakým z 2D natočeného filmu uděláte trojrozměrný, je mnoho a jsou různě drahé. Můžete si na tom dát různě záležet,“ poznamenal Fuka s tím, že většina filmových kritiků z 3D snímků nadšených není.

„Mně osobně se líbí snad jen tři. Nejlíp fungují filmy, které se snaží být plastičtější, než je skutečnost. Jako třeba Tintin od Spielberga nebo Hugo a jeho objev od Scorseseho. Tam mi přišlo, že 3D má smysl. A pak ještě u Avatara Jamese Camerona,“ uvedl konkrétní případ.

Trojrozměrné snímky znamenají nové zkušenosti nejen pro diváky, ale samozřejmě i pro filmaře. Zásadně se mění „filmovací jazyk“. „Nemůžete si dovolit tak rychle stříhat, nemůžete si dovolit dělat takové prostocviky s kamerou. Vedlejším efektem je, že pokud máte film ve 3D, je celý tmavší, a když se odehrává v noci, tak v něm často není vůbec nic vidět,“ vysvětlil Fuka. Připomněl i nevýhodu pro diváky, kteří snímek sledují přes 3D brýle: „Při současné technologii 3D promítání vás rozhodně bude vždycky bolet hlava víc a dřív než při trojrozměrném filmu.“

Nicméně nic z toho vznik dalších 3D titulů a trojrozměrných verzí dvojrozměrných snímků pravděpodobně nezastaví, rozhoduje výdělečnost. „Je to všechno z 99 procent finanční záležitost. Pokud lidé budou ochotni chodit na 3D filmy a platit o 50 procent vyšší vstupné, tak se budou další filmy 3D točit, protože to za to studiím stojí. Pak se dočkáme, já říkám bohužel, další záplavy 3D filmů,“ domnívá se Fuka a dává tak částečnou odpověď těm, kteří se obávají, že kina zaplaví trojrozměrné snímky.

O „zrovnoprávnění“ 3D hovoří například i to, že festival Febiofest, který se do 30. března koná v Praze, přidal letos novou sekci, věnovanou právě trojrozměrným titulům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...