Román se zaměřuje na hrdinu středního věku, který se vrací do minulosti, ale zjišťuje, že si ji pamatuje jinak než jeho přátelé z mládí. Historik a nenápadný občan Tony Webster obdrží v dědickém řízení písemnost dávno mrtvého spolužáka. Dominovým efektem se začne bortit jeho dosavadní životní perspektiva spořádaného Brita i představy, jež si o svém životě vytvořil a zrovna je čtenáři v idylické zkratce předestřel.
Z odkrývání vzpomínek hrdiny na jeho mládí postupně vychází najevo, že se čtenář ocitl v moci nespolehlivého vypravěče, přechovávajícího v hlubinách paměti něco nelichotivého, co by rád zamaskoval předtím, než se odebere na věčnost. Barnes líčí dalekosáhlý dopad nenápadných skutků na životy druhých a s přehledem tím konkuruje nejlepším knihám vrstevníků Salmana Rushdieho, Iana McEwana, Kazua Ishigura nebo Grahama Swifta, uvádí nakladatel.
Šestašedesátiletý prozaik, novinář a překladatel Julian Barnes je autorem 11 románů, z nichž šest vyšlo také v češtině. Autorovu celoživotní inspiraci francouzskou kulturou naznačila už jeho prvotina Metroland (1980). Zájem obohatit přízemní britské cítění jiskrnými metodami z protější strany Lamanšského průlivu prokázaly Barnesovy romány Flaubertův papoušek (1984, česky 1996) a Historie světa v 10 a 1/2 kapitolách (1989, česky 1994), v nichž autor osvědčil svůj podvratný náhled na dějiny a historické vědomí.
Za propagaci francouzské kultury dostal titul Rytíř řádu umění a literatury a je též laureátem dalších výzamných zahraničních ocenění. Největšího zadostiučinění v Británii se Barnesovi dostalo až díky novému románu Vědomí konce (2011), s nímž na čtvrtý pokus vybojoval Man Bookerovu cenu.
Julian Barnes / Vědomí konce. Odeon, 2012. 219 Kč.
