Praha - Skutečnost je úžasný celek. „Dneska víme, že naše těla jsou samá energie, která je nějakým způsobem strukturovaná. Víme, co je Mendělejevova soustava prvků, kdy přidáte elektron a už máte něco jiného. Je to písmo. Máte genetickou informaci, to je také text,“ říká režisér Karel Vachek, který byl hostem pořadu Před půlnocí. Jeho nový dokument Tmář a jeho rod aneb Slzavé údolí pyramid se objeví ve vybraných kinech od čtvrtku 3. května.
Bůh je generální text, říká režisér Karel Vachek
Fyzikálních, chemických, biologických či kulturních „textů“ je nekonečně mnoho a vzájemným křížením tvoří nesmírně jemně organizovanou soustavu. „To, čemu křesťané říkají 'Bůh', to je generální text,“ říká Vachek. Jindy používá výrazy „podstata“ anebo „střed bytí“.
Mezi tímto středem a naší realitou se nachází nezměrné množství textů, prostorů, které zůstávají lidem docela neznámé. Bytí těchto skrytých dimenzí ovšem umožňuje jevy, které bývají označovány jako paranormální. „Dědeček mi padl v první světové válce, babičce se v té době rozletěla křišťálová číše v kredenci. Každý to zná,“ usmívá se Vachek.
Lidé se snaží být racionální a proto tvrdí, že jde o náhody. Zakladatel analytické psychologie Carl Gustav Jung označoval takové jevy pojmem synchronicita. Jenže náhoda je pouze výraz pro souvislost neznámých fyzikálních skutečností složitě organizovaného světa, naznačuje Vachek.
Před půlnocí (zdroj: ČT24)
Film Tmář a jeho rod varuje před lidmi, kteří se onu neznámou dimenzi snaží využít a ovládnout za pomocí starých magických praktik. „Což většinou špatně dopadá,“ podotýká režisér. „I tak se s ní spousta lidí snaží komunikovat. Ale kvůli nevědomosti nebo nedokonalým nástrojům, jimiž se sféry magie dotýkáme, dochází k tragickým i tragikomickým událostem.“
Soustava osudová a soustava svobodné tvorby
Vachek rozlišuje dva základní systémy univerza. Jedním je soustava příčin a následků, nevyhnutelné kauzality, soustava osudová. Druhou je pak soustava svobodné tvorby, novosti, změny. „Jako byste v jedné ruce držel provaz, který vás váže do příčin a následků, to je osud, fatum. V druhé ruce máte provaz, kterým se můžete stýkat s generálním textem,“ popisuje.
Peklo a démoni jsou totiž něčím, s čím se můžeme setkat. „Nikdo neví, jestli je to reál nebo jenom v mysli, ale nějakým způsobem to je. Jsme tak děraví, samá energie, že nevím, co je to ta mysl,“ upozorňuje Vachek. „Není možné brát to, co říkám, vážně. Je to legrace,“ směje se.
Namísto magie a náboženství, které se nikdy neubránilo pokušení magické prostředky zneužívat, doporučuje Vachek dvě jiné cesty k poznání, kterými jsou umění a věda. Obě tyto oblasti lidské činnosti se prý vyznačují tím, že pracují s intuicí, která je potlačením ega. Vyřazením ega dosahujeme vnitřní rovnováhy, která nám umožňuje „zaslechnout“ generální text a spravit podle toho svůj život.
Tmář a jeho rod aneb Slzavé údolí pyramid
Problém magie je v dnešní době aktuální, připomíná Vachek. „Dneska v každé televizi sedí bába a vytahuje karty.“ Různé „magické“ prostředky totiž rádi používají všichni, včetně politiků. Výrazná scéna Tmáře zachycuje příjezd prezidenta USA Baracka Obamy do Prahy a téměř náboženskou úctu a nadšení, které jeho pečlivě připravené vystoupení mezi lidmi vzbudí.
Reklamokracie a obchod na všech úrovních
Magie přitahuje osudové lidi, kteří touží po moci a po penězích, což fatálně ohrožuje náš společenský systém. „Existuje něco jako reklamokracie. To znamená, že kdo chce být zvolen, musí zaplatit za reklamu. Reklamu zaplatí, když bude mít svého milionáře, který do toho milionu nasype,“ uvažuje Vachek. Jenže žádný milionář neposkytne své peníze zadarmo. Roztáčí se tak kolo permanentního obchodu na všech úrovních státu, včetně vlády, krajů, místních zastupitelstev.
Korupce přitom pohlcuje desítky miliard ročně. „To znamená, že nemusíme dělat žádnou reformu. Reformy fakticky děláme kvůli tomu, abychom do systému od chudých lidí dostali peníze, které přes tunely protečou k bohatým,“ tvrdí Vachek. Rozvírání nůžek mezi chudými a extrémně bohatými je podle něj celosvětový problém, který musí být zastaven. Cestou ke zlepšení je posun k přímé demokracii, domnívá se Vachek.
Tmář a jeho rod aneb Slzavé údolí pyramid se již na slavnostní premiéře představil v Praze, dále byl uveden na plzeňském Finále, v Kodani a v Římě. Na podzim získal na festivalu dokumentů v Jihlavě cenu New Europe Visegrad Prix za nejlepší koprodukci střední a východní Evropy. Distributorem je Národní filmový archiv. Tmář a jeho rod se natáčel kromě Česka ve Spojených státech, Japonsku, Británii, Bosně a Hercegovině, na Slovensku, v Polsku, v Německu a v Rakousku. Vystupují v něm i známí „záhadologové“ Erich von Däniken a Raymond Moody. Kromě společnosti Radima Procházky se na vzniku snímku podílela Česká televize a slovenská společnost Atelier.doc za podpory českého fondu kinematografie a slovenského audiovizuálního fondu. Více se zájemci dozvědí na webu karelvachek.cz.
Karel Vachek
Tmář a jeho rod aneb Slzavé údolí pyramid je sedmým celovečerním filmem jedenasedmdesátiletého tvůrce, který do kinematografie vstoupil na začátku 60. let provokativním snímkem Moravská Hellas o strážnických folklorních slavnostech. Za portrét protagonistů Pražského jara Spřízněni volbou z roku 1968 získal v roce 1990 Zlatou kameru na Berlinale. Po dvaceti letech nuceného mlčení se do kinematografie vrátil v 90. letech. Retrospektivy jeho tvorby uvedla například washingtonská Národní galerie a karlovarský festival. Předloni získal Karel Vachek na přehlídce v Jihlavě Cenu za přínos světové kinematografii.