Zemřel grafik Oldřich Kulhánek, autor českých bankovek

Praha – Ve věku 72 let zemřel známý grafik Oldřich Kulhánek. Oznámila to jeho rodina. Významný umělec byl mimo jiné autorem podoby současných českých bankovek, vytvořil také mnoho českých poštovních známek, včetně té s portrétem prezidenta Václava Klause. Česká televize odvysílá v pondělí 28. ledna od 21:55 na ČT2 Vzkaz Oldřicha Kulhánka. Na video se můžete podívat také na webu ČT.

Celým jeho dílem se line zaujetí pro figuru, která byla pro něj i prostředkem k vyjádření stavů duše. V portrétech pak s téměř vědeckým zaujetím sledoval proměny obličeje od broskvových tvářiček nemluvňat k vrásčitým obličejům starců. Malíř a grafik Oldřich Kulhánek patřil také k předním tvůrcům českého ex libris, byl autorem řady poštovních známek a série českých bankovek, která je v oběhu od začátku 90. let.

„V mém díle naleznete torza lidských tváří, ruce prosící, ruce surové. Pro mě je symbol způsob, jak vyjádřit dobu, kterou žiji, místo, kde žiji. Tím symbolem je pro mě lidská tvář. Lidská tvář se zalepenými ústy, lidská tvář ztrácející se v cárech papíru,“ říkal Oldřich Kulhánek. Jeho díla jsou zastoupena v mnoha prestižních sbírkách (kromě české Národní galerie například i v pařížském Centru Georgese Pompidoua, ve vídeňské Albertině či v chicagském Institutu umění).

Oldřich Kulhánek promluvil v pořadu Osobnost na Dvojce:

Novou bankovku navrhl Oldřich Kulhánek poprvé již v roce 1971, kdy jeho desetikoruna vyhrála anonymní konkurz, ale do tiskárny se nakonec nedostala. Kulhánek byl totiž v té době stíhán kvůli grafickým listům z let 1968–1971, jimiž údajně hanobil představitele tehdejších socialistických zemí. Měsíc strávil ve vězení a pak byl dva roky pravidelně vyslýchán.

Kulhánek o svém díle:

„Můj názor, mé přesvědčení je, že umělec by měl ve své práci podat zprávu o sobě, o čase a místě, kde žije. Umělec by měl odkrývat přetvářku (či lež) establishmentu, odhalovat, co se děje s člověkem, manipulaci a dehumanizaci člověka. Umělec by měl podat zprávu o duši současníka.“

Akademický malíř Vladimír Suchánek:

„Oldřich Kulhánek byl jeden z mála tvůrců, kteří ovládali dokonale realistickou kresbu, nemáme obdoby v žádném autorovi, který by tak dokonale zvládl portrét, jako to dokázal Kulhánek. Myslím si, že zůstává svou tvorbou ojedinělým zjevem i v evropské výtvarné kultuře.“

Kurátor a kritik Richard Drury:

„Celou dobu kriticky, satiricky a velmi pravdomluvně ztvárňoval historický příběh české společnosti, ale v obecné rovině i příběh člověka.“

Oněch 11 „ideově nebezpečných“ grafik, které zahrnovaly například deformovaný Stalinův portrét, perforované pěticípé hvězdy či budovatelsky radostné obličeje změněné v ohavný škleb, bylo v soudním přelíčení v roce 1973 odsouzeno k likvidaci. Kulhánkově rodině a přátelům se ale podařilo až do roku 1989 skrývat matrice k těmto listům, takže počátkem 90. let z nich byla vytištěna limitovaná edice, nazvaná Prohibita.

Další grafiky Oldřicha Kulhánka si prohlédněte na jeho webu.

Kulhánek se narodil 26. února 1940 v Praze, kde později vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v ateliéru profesora Karla Svolinského. První samostatnou výstavu měl Kulhánek v roce 1968 s Janem Krejčím v Praze.

V sedmdesátých letech měl úplný zákaz výstav, spolupráce s nakladatelstvími i publikování. Přesto se občas podařilo ilegálními cestami dostat jeho díla za železnou oponu - například v roce 1971 se pod pseudonymem Ulrich Böhm zúčastnil se svým grafickým listem Hommage á Albrecht Dürer výstavy v Norimberku.

Životní situace, byť tragická, nikdy nepostrádá špetku humoru

Navzdory oficiálnímu zákazu mu někteří kolegové a redaktoři v nakladatelstvích umožnili ilustrovat knihy, zejména ruské klasiky. Studie o Faustovi Jindřicha Pokorného z roku 1982, kterou Kulhánek doprovodil kresbami, získala stříbrnou medaili na knižním veletrhu v Lipsku. Z osmdesátých let pocházejí také Kulhánkovy slavné cykly Tváře a Ruce, grafické listy inspirované dílem George Orwella či stylizované podobizny historických osobností (Johannese Keplera, Tycha de Brahe či Rudolfa II.).

Oldřich Kulhánek a jeho návrh pětitisícové bankovky
Zdroj: Hana Kalvachová/ISIFA

Počátkem 90. let vytvořil Kulhánek, který později mimo jiné předsedal nadaci Hollar, návrhy českých bankovek. V reakci na tuto dvouletou práci vznikl v roce 1993 jeho cyklus Funny Money. V devadesátých letech oprášil mimo jiné motiv zápasů, inspirovaný vrcholovým sportem, a vytvořil řadu dalších figurálních cyklů, včetně například souboru litografií Ecce homo či cyklu leptů Erotické hrátky. Z posledního desetiletí pak pochází například cykly litografií Job, Parabola, Pád či Speciální dialog.

„Životní situace, byť tragická, nikdy nepostrádá špetku humoru, pravda většinou velice černého,“ tvrdil Kulhánek. V jeho grafikách bývá často zřetelná nadsázka a parodie, nezřídka krutá a deformující děje i lidskou figuru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Musíme bojovat proti tomuto návrhu.“ Ředitelé ČT a ČRo chtějí zachovat poplatky

„Ty podmínky, které byly dneska zveřejněné, jsou nepřijatelné,“ odsoudil ředitel České televize Hynek Chudárek návrh na změnu financování veřejnoprávních médií, který v pondělí 15. června představila vláda. „Musíme bojovat proti tomuto návrhu,“ deklaroval. „Já pořád věřím, že ještě je prostor pro diskusi,“ řekl ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, ale vzápětí dodal, že je v tomto ohledu mírným pesimistou. Ředitelé ČT a ČRo odpovídali v Interview ČT24 na otázky Jiřího Václavka ohledně postupů vládní koalice i plánů obou médií, jak na změny reagovat.
před 6 hhodinami

Ve svatovítské katedrále zazněly nové varhany, požehnal jim Graubner

Konečná cena za nové varhany v katedrále sv. Víta na Pražském hradě bude do 160 milionů korun, řekl předseda správní rady Nadačního fondu Svatovítské varhany Vojtěch Mátl. Většina peněz už se vybrala ve sbírce, veřejnost se do ní může stále zapojit. Novému nástroji v pondělí při liturgii vedené pražským arcibiskupem Stanislavem Přibylem požehnal jeho předchůdce Jan Graubner. Zazněly Dvořákovy, Händelovy, Haydnovy a Saint-Säensovy skladby za doprovodu České filharmonie.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Strážnický modrotisk slaví 120 let. Ohrožují ho ale levné kopie

Strážnická modrotisková dílna letos oslaví 120 let od svého založení. Současně však bojovala o přežití kvůli levným napodobeninám tradičního modrotisku. Na její záchranu přispěli lidé ve veřejné sbírce téměř 700 tisíc korun. Část vybraných peněz chce dílna využít také na osvětu, aby zákazníci dokázali odlišit originál od padělku.
13. 6. 2026

V Kyjevě odstranili pomník spisovatele Bulgakova, na sítích vypukly spory

Z ukrajinské metropole byla odstraněna socha sovětského spisovatele Michaila Bulgakova, autora známého románu Mistr a Markétka. Navzdory tomu, že o tomto kroku bylo rozhodnuto už na konci loňského roku, se o něm nyní na sociálních sítích a v médiích vedou spory – a to jak v ukrajinštině, tak ruštině. Odstraňování části památníků na Ukrajině probíhá v souladu s takzvaným dekolonizačním zákonem z roku 2023.
13. 6. 2026

Disertační práci architekta Wiesnera i deník jeho ženy vystaví ve vile Stiassni

Disertační práci významného architekta Ernsta Wiesnera, deník jeho manželky Evy i rodinné fotografie převzal v Brně Národní památkový ústav. Vzácné archiválie budou k vidění ve vile Stiassni, jedné z Wiesnerových staveb. Z Velké Británie je přivezl generální konzul David Frous, který je převzal od anglického dárce Timothyho Wilkinsona, jehož rodina se s Wiesnerovými blízce přátelila.
12. 6. 2026

Zemřel David Hockney, britský malíř a ikona pop-artu

Ve věku 88 let ve čtvrtek v Londýně zemřel britský malíř David Hockney, který významně přispěl k pop-artovému uměleckému hnutí 60. let minulého století a je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších britských umělců 20. a 21. století. Informovaly o tom v pátek tiskové agentury s odvoláním na jeho agenturu. Hockneyho obrazy bazénů v Los Angeles, v nichž se zrcadlí kalifornské slunce, se staly ikonickými.
12. 6. 2026Aktualizováno12. 6. 2026

Géčko nebo Bílý dům? Ostravské divadlo buduje novou scénu

Národní divadlo moravskoslezské (NDM) získá novou scénu přestavbou výstavního pavilonu G na ostravské Černé louce. Multifunkční sál nebude sloužit pouze divadlu, díky variabilnímu prostoru se v něm budou moci konat také další kulturní akce. Divadlo zároveň hledá název pro nový prostor. Pracovně se mu říká Géčko nebo Bílý dům.
11. 6. 2026

Spielberg nepochybuje o mimozemšťanech v době, kdy se zpochybňuje vše

Mimozemšťané existují, nepochybuje věhlasný hollywoodský filmař Steven Spielberg. Reakcí lidstva na toto zjištění se zaobírá ve svém nejnovějším snímku Den odhalení, kterým se po letech vrací k žánru science fiction. Jak film pohrávající si s utajenými vládními materiály rezonuje v současné době označované za postfaktickou, kdy se zdá stále těžší rozlišit pravdu od dezinformací?
11. 6. 2026
Načítání...