Petr Skoumal - 75 let!

Praha - Významný český hudební skladatel, textař a zpěvák Petr Skoumal 7. března oslaví 75 let svého plodného života. Vydavatelství Supraphon jako dárek jubilantovi připravilo reedici dvou alb  …SE NEZBLÁZNI & POLOČAS ROZPADU.

V roce 1989 a 1990 vzbudily velkou pozornost dvě LP desky Petra Skoumala, které nyní vycházejí v kompletu 2 CD. Ty jsou výrazem vnitřního nesouhlasu s vnější atmosférou té doby, vznikaly však také z nutnosti zachytit umělcův stav duše – zamilovanost, lásku, humor, ironii, odpor, obdiv, zklamání, zoufalství, nostalgii, smutek…

Petr Skoumal v tomto kompletu zhudebnil několik textů svých přátel a druhů, většinu z písní si však napsal sám, s mimořádnou invencí skladatelskou i textařskou. Tvořil je v průběhu osmdesátých let, bez naděje, že by velkou část z nich mohl veřejně předvést, do té míry byla jejich pravdivost pro tehdejší moc nepřijatelná. O to větší dopad pak měly písně pro revoltující neveřejné publikum domácích či utajených koncertů.

„Geniální nadčasovost Skoumalových písní má šanci oslovit posluchače i dnes, kdy s údivem zjišťujeme jejich aktuálnost. Obě alba se hned zpočátku devadesátých let objevila také na CD, tehdy již v rozšířenější podobě než na LP. V našem kompletu jsou navíc bonusy – dosud nikdy nevydané zhudebněné texty Ivana Wernische,“ upozorňují vydavatelé.

Z rozhovoru Supraphonu s Petrem Skoumalem

Začátkem osmdesátých let jste přestal vystupovat ve dvojici s Janem Vodňanským. Za nějaký čas mezi lidmi začaly kolovat vaše sólové nahrávky: už ne u klavíru, ale se syntezátory. Jak vznikaly?

Tehdy jsme měli společně s Luborem Šonkou malé studio v Břevnově, ve sklepě jejich vilky. Postupně, jak jsem mohl, jsem si nakoupil nějaké nástroje. Oproti dnešním možnostem se nahrávalo primitivním způsobem: postupnými playbacky na kotoučový magnetofon Revox půlstopý, žádný široký pás, ten mělo tehdy u nás jen pár lidí. Docela rád na to vzpomínám: mnohdy to bylo dobrodružné, člověk dopředu nevěděl, co se povede a co ne. Však je to taky na některých nahrávkách znát.

Pro album …se nezblázni vznikaly písničky už s vědomím, že z nich bude „skutečné“ elpíčko?

Já jsem nikdy nepsal písničky na objednávku: i to, co si ode mě vzal a nazpíval Vláďa Mišík, vzniklo v tomhle sklepě bez předem daného účelu. V podstatě jsem tam trávil strašně moc času. Už od rána jsem se těšil, že se tam zase zavřu. Hrozně mě bavilo trávit tam dny a noci. Vymýšlel jsem a hned jsem nahrával, to mi nesmírně vyhovovalo. Spousta lidí se pak nechala slyšet, že je škoda, že jsou to samé syntezátory: ale ono by to jinak nemohlo vzniknout, vymýšlení šlo u mě souběžně s nahráváním. Dlouho jsem ani nepočítal se zveřejněním, ani s nějakým sestavováním hotových písniček do alb. Písničky přicházely, občas jsem jich seřadil pár na kazetu a poslal přes kamarády do světa. Pak přišla nabídka na elpíčko u Pantonu.

Když si vzpomenete na dobu, kdy vznikalo album …se nezblázni, co se vám vybaví?

Držel jsem se tak trochu mimo svět. Občas jsem udělal nějakou hudbu pro divadlo, ale jinak jsem byl zalezlý ve studiu. Líbilo se mi být tam sám. Být trochu mimo reálný svět, který tehdy nebyl zrovna vábný. Sdíleli jsme podobné pocity s přáteli a kolegy -  Pavlem Šrutem, Tondou Brouskem, který odjel pryč… Do značné míry to byl únik před realitou. Nikdo nepočítal s tím, že se poměry v dohledné době změní.

Zdá se, že do pestrosti vašich písniček se promítá, co všechno jste po léta dělal současně: scénickou hudbu, večerníčky, písně pro kolegy rockery…

Měl jsem štěstí. Pohyboval jsem se na různých úrovních, vždycky to nějak souviselo s muzikou a potkával jsem při tom spoustu výborných lidí. Krásné roky s divadlem jsem prožil v Činoherním klubu: sedával jsem na zkouškách ne proto, že bych snad musel, ale že mě fascinovalo pozorovat, jak vzniká divadlo. Bylo to něco úžasného, často mě to bavilo víc než pak samotný výsledek. Vladimír Jiránek mě dostal k animovanému filmu. S Vláďou jsme dokonce napsali jednu píseň, její začátek si dodnes pamatuju: Máme doma trombónistu, hraje si na trombón a na komponistu, celá rodina odchází do kina a já tu zůstávám s trombónistou… Tím se naše ambice společného autorství vyčerpaly.

Na obou albech máte texty, které mají skoro povahu osobních vzkazů. Bylo pro vás psaní písniček něco jako deník?

Tam, kde jsem si psal slova sám, to vždycky nějak vycházelo z tehdejší reality. Některé věci napsala Káťa Jiránková, se kterou jsem se tenkrát kamarádil. Dneska už nejsou tehdejší podněty a inspirace myslím podstatné: jde o to, jestli z těch písniček něco zbylo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Bílý lotos se vrací ve třetí sérii. Objeví se i známé tváře

Jeden z nejoceňovanějších televizních hitů posledních let Bílý lotos se vrací ve třetí sérii. Černá komedie se tentokrát přesunula do Thajska. Než se odhalí oběť tragédie, stráví diváci jeden týden s pestrou paletou postav. Mnohdy bizarní figury z té nejbohatší společenské vrstvy hrají neokoukané i známé tváře – v nové sérii se objeví třeba Jason Isaacs ze série o Harrym Potterovi nebo Walton Goggins známý z filmů Quentina Tarantina. První dvě řady získaly patnáct televizních cen Emmy a dva Zlaté glóby. Už teď je potvrzená i čtvrtá série.
před 1 hhodinou

Začal filmový festival Berlinale. Úvodní snímek poukázal na téma migrace

V německé metropoli začalo Berlinale. Na zahajovacím ceremoniálu jednoho z největších mezinárodních filmových festivalů převzala čestného Zlatého medvěda za celoživotní dílo britská oscarová herečka Tilda Swintonová. Na úvod se promítala novinka Das Licht mezinárodně proslulého německého režiséra Toma Tykwera.
14. 2. 2025

Animovaný dětský démon pohlíží na Západ. V Číně vydělal miliardu dolarů

Nejvýdělečnějším čínským filmem všech dob se stal snímek Ne-ča: Dítě démonů dobývá moře. Premiéru měl letos na konci ledna a za pár dní utržil přes miliardu dolarů. Doma je film zdrojem národní hrdosti, v zahraničí, zejména směrem k Hollywoodu, ukazuje ambice čínské kinematografie.
13. 2. 2025

Nejvíce nominací na ceny Anděl posbíral opět Viktor Sheen

Stejně jako v minulém ročníku vede nominace na hudební ceny Anděl rapper Viktor Sheen. Obdržel tři. Šanci získat po dvou soškách mají dále Kateřina Marie Tichá, Vladimír Mišík, Monkey Business, Bert & Friends nebo Smack a P Money. Vítězové vzešlí z hlasování členů České hudební akademie budou známi 5. dubna v přímém přenosu České televize.
13. 2. 2025

„Sbalte si věci, začala válka.“ Výstava přibližuje osudy ukrajinských umělců i dětí

I téměř tři roky po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu stále rezonují v tvorbě mladých ukrajinských umělců témata jako válka či život v exilu. Své příběhy teď tvůrci představují na pražské výstavě s názvem Svoboda navzdory.
13. 2. 2025

Buffy opět přemůže upíry, její návrat by ale divákům krev pít neměl

Na obrazovky se vrátí seriálová postava, která si na přelomu milénia získala i spoustu českých fanoušků. Chystá se totiž reboot Buffy, přemožitelky upírů, navíc opět se Sarah Michelle Gellarovou, kterou tato role proslavila. Část reakcí na „další kapitolu v Buffyverzu“ je nadšená, část se ptá, jestli si „upíří“ hrdinka spíš nevyláme zuby.
12. 2. 2025

Severokorejští uprchlíci chtějí prorazit s K-popem. V KLDR by riskovali trest smrti

Ve Spojených státech se letos chystá prorazit nová kapela z Jižní Koreje. Jmenuje se 1Verse (čti Universe čili vesmír) a dva z jejích pěti členů se narodili v KLDR. Mluví se tak o ní jako první K-popové chlapecké skupině, s níž vystupují severokorejští uprchlíci. V jejich rodné, totalitní zemi je K-pop zakázaný pro svůj údajně zhoubný vliv, za poslech této hudby hrozí roky nucených prací, za pašování i trest smrti.
12. 2. 2025

Trosky čekají hráče Kingdom Come. Snad je nepřekvapí zřícenina, říká kastelánka

Hrad Trosky v Českém ráji se chystá na vyšší návštěvnost turistů z celého světa. Odehrává se na něm totiž část druhého pokračování úspěšné české videohry Kingdom Come: Deliverance. Středověké Čechy virtuálně prozkoumává více než milion hráčů z celého světa.
11. 2. 2025
Načítání...