Praha - Novou sezónu odstartují v pražském Švandově divadle velkým třeskem: Uvedou zde vůbec první činoherní adaptaci románu Krakatit podle Karla Čapka. Premiéra inscenace v režii Daniela Hrbka je 28. září 2013.
Krakatit exploduje ve Švandově divadle
Režisér a zároveň ředitel Švandova divadla Daniel Hrbek pojal Krakatit jako faustovské drama o poznání, pokušení, ničivých ambicích i spalující milostné horečce. „Snažili jsme se zachovat, Čapkův Krakatit a zároveň volit současnou formu vyprávění - akcentovat současné okolnosti tak, abychom příběh ing. Prokopa nevnímali jako protiválečné retro, ale jako živý a napínavý příběh zápasu o spasení člověka, jeho duše“, popisuje režisér inscenace Daniel Hrbek, který Čapkův román zdramatizoval společně s dramaturgyní Martinou Kinskou.
Podle Hrbka uvidí diváci jiný Krakatit, než jak jej znají z černobílého filmu Otakara Vávry: „Krakatit můžeme vnímat jako univerzální příběh člověka, který toho chtěl příliš mnoho – a to je pořád velice aktuální téma. Je to příběh o neukojených ambicích, o potřebě vykonat, něco velkého bez ohledu na následky, bez faktického přijmutí zodpovědnosti za své činy. A je to i věčný příběh člověka a jeho svůdce,“ dodává režisér, podle něhož je Čapkova předloha „třaskavou kombinací špionážní detektivky, červené knihovny a dobrodružného románu, ve kterém lze najít motivy z Odyssea, Fausta, ale i z románu pro služky.“
- Švandovo divadlo / Krakatit zdroj: Švandovo divadlo
- Švandovo divadlo / Krakatit zdroj: Švandovo divadlo
V hlavní roli inženýra Prokopa, který vynalezl trhavinu dosud nepředstavitelné síly, uvidíme Tomáše Pavelku, tajuplnou Princeznou Wille je Zuzana Onufráková. Dále hrají Filip Čapka (Tomeš), Stanislav Šárský (Plinius, Doktor Tomeš), Jaroslav Šmíd (Cousin), Robert Jašków (D´Hémon), David Punčochář, Marek Pospíchal, Martina Krátká (Anči) a Kristýna Frejová (Dívka v závoji). Pohostinsky se v Krakatitu představí Petr Vaněk (Carson) a Marek Daniel (Oncle Charles).
„Na postavě inženýra Prokopa mě zajímá jeho zápas s egoismem, což je pro mě podstatné téma naší inscenace a zároveň je vnímám i jako svoje osobní téma. Tak jako mnoho lidí i inženýr Prokop touží po velkých věcech, velkých činech a na své cestě k nim je nepokorný, bezohledný, a někdy tak zraňuje sebe i okolí. Je to ale také člověk, který v sobě nechá - navzdory všem uklouznutím - zvítězit to lepší, takže k němu můžeme cítit sympatii i soucit,“ uvádí ke své postavě Tomáš Pavelka.
- Švandovo divadlo / Krakatit zdroj: Švandovo divadlo
- Švandovo divadlo / Krakatit zdroj: Švandovo divadlo
Inscenační tým zajímavě doplnil hudebník a výtvarník Milan Cais, známý především jako zpěvák a bubeník skupiny TataBojs. „Na Čapkovi mě vždy fascinovala zvukomalebnost jeho stylu, dynamika, rytmus i tah jeho textů. S režisérem jsme se shodli, že z románu na nás vane čistý industriální, technicistní tón a že bychom oba cítili muziku v současném duchu,“ prozrazuje Milan Cais, jehož scénická hudba ke Krakatitu se snaží vždy uchopit a podpořit danou atmosféru.
Za pozornost stojí i stylové kostýmy navržené v duchu starých verneovek. Ty přímo pro Krakatit vytvořil mladý talentovaný výtvarník Jozef Hugo Čačko. Zaujme také scéna Petra Masopusta a Daniela Hrbka, kterou tvoří šikmá kulisa třípatrového činžáku doplněná projekcemi.
„Název knihy Krakatit byl inspirován katastrofálním výbuchem sopečného ostrova Krakatoa (Krakatau), který se odehrál z 26. na 27. srpna 1883: zářijová premiéra ve Švandově divadle tak přichází přesně v době 130. výročí této tragédie. Exploze slyšitelná až pět tisíc kilometrů daleko byla asi třinácttisíckrát silnější než výbuch atomové pumy v Hirošimě v roce 1945 a o život přišlo tehdy 36.000 lidí… Právě vynález atomové bomby Čapek v Krakatitu jasnozřivě předpověděl: objev zkázonosné válečné zbraně se však oproti románu nakonec neodehrál v oblasti chemie, ale fyziky,“ upozorňují inscenátoři.
Karel Čapek dopsal román Krakatit v září roku 1923 (knižně byl vydán v květnu 1924; předtím vycházel od konce prosince roku 1923 do poloviny dubna následujícího roku v Lidových novinách). Krakatit byl zfilmován dvakrát stejným režisérem Otakarem Vávrou. Zatímco první zpracování s Karlem Högerem jako ing. Prokopem z roku 1948 dodnes patří k ceněným dílům poválečné kinematografie, pozdější remake s názvem Temné slunce (v němž hrál inženýra Prokopa Radoslav Brzobohatý) považoval sám režisér Otakar Vávra za jedno ze svých nejhorších rozhodnutí.
Na divadelních prknech se Krakatit objevil zatím jen jako opera (v roce 1961 ji uvedla opera Státního divadla v Brně, autorem hudby i libreta byl Václav Kašlík, jako činoherní inscenace bude uveden 28. září ve Švandově divadle vůbec poprvé.
Téma Událostí v kultuře (zdroj: ČT24)