Století matky Mumínků. Finsko si připomíná Tove Janssonovou

Helsiky - Finsko si v tomto roce připomíná sté výročí narození Tove Janssonové, matky Mumínků. Jedna z nejúspěšnějších autorek dětských knížek, malířka a ilustrátorka zemřela v roce 2001. Její dílo vystavuje finská Národní galerie.

Nahrávám video

Jsou starostliví, neohrožení a všichni žijí v jednom údolí. Mumínky přivedla Tove Janssonová na svět v roce 1945 a krátce na to se stali fenoménem. Bílé, chlupaté, hrochům podobné postavičky si získaly popularitu na celém světě. Jejich příběhy byly přeloženy do desítek jazyků, v roce 1993 podle nich ve Finsku vznikl mumínčí park.

Povodeň a kometa

Tove Janssonová se narodila 9. srpna 1914. Studovala umění v Paříži a Stockholmu, první výstavu měla v roce 1943. Na živobytí si vydělávala ilustrováním dětských knížek, mimo jiné Alenky v říši divů Lewise Carrolla či Tolkienova Hobita. První knížku o mumíncích napsala během finské zimní války v letech 1939 až 1940. Úzkost a strach z druhé světové války se v knihách odrazily, psala o velké povodni a kometě, která má zničit Zemi.

Tove Janssonová
Zdroj: Paul Hans/ČTK/Lehtikuva

Z knih lze vyčíst i spisovatelčiny lesbické románky. Thingumy a Bob, stvoření stále se držící za ruce, snad reprezentují vztah s vdanou Vivicou Bandlerovou. Postavičky ochraňují tajemný kufr, který je dle výkladů symbolem tajné a tehdy nelegální lásky. V roce 1956 se Tove seznámila s grafičkou Tuulikki Pietilou, se kterou prožila dalších pětačtyřicet let. Po jejich seznámení přibyl v údolí nový obyvatel, bystrá a filosofující Too Ticky, ženská postava s mužským zjevem, která je Mumínkovi stále nablízku.

Poslední knížku o mumíncích sepsala Janssonová v listopadu 1970. Napsala také řadu titulů pro dospělé a celý život malovala. Před smrtí řekla: „Už nemůžu dál. Nemůžu se vrátit a najít znova šťastné mumínčí údolí. Ale jednu věc jsem napsala nejen pro děti, ale i sama pro sebe. V poslední větě té knihy se k nám z dálky blíží mumínek s lucernou.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 30 mminutami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
včera v 07:30

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026
Načítání...