Praha - Národní básník, mistr umělecké črty, zakladatel českého fejetonu, starý mládenec proslulý svými láskami, skeptik a milovník hospod. Před 180 lety, devátého července 1834, se na pražském Újezdě narodil Jan Neruda.
Studoval práva a filozofii, ale školu nedokončil a od 22 let se živil novinařinou. Psal pro pražské německé listy, od roku 1865 se stal kmenovým fejetonistou a uměleckých kritikem liberálních Národních listů. Své příspěvky podepisoval známou šifrou Δ. Nejrozsáhlejší část jeho tvorby je spjata právě s novinářskou činností, napsal více než 2000 fejetonů z oblasti kulturní i politické, některé mají též podobu cestopisu nebo reportáží.
Skepse a sociální cit
Básně publikoval od svých dvaceti let, debutoval roku 1857 sbírkou Hřbitovní kvítí, která svým tónem pobouřila starší tvůrce. I další poetická tvorba (Písně kosmické, Balady a romance, Zpěvy páteční) je plná skepse a pesimismu, Neruda však zároveň vynikal sociálním citem, s nímž zachycoval postavy z okraje společnosti. Nejznámější prózou jsou Povídky malostranské, které mísí publicistiku, grotesku i sentimentální povídku.
Navzdory své pověsti pesimisty a zatrpklého muže Neruda rád cestoval a nadšeně se věnoval spolkovému životu. Aktivně se podílel také na politickém ruchu, byl jedním z hlavních iniciátorů vydání almanachu Máj, jímž poprvé vystoupila na veřejnost mladá básnická generace, později označovaná coby májovci, která se roku 1858 přihlásila k odkazu Karla Hynka Máchy, Karla Havlíčka Borovského a Karla Jaromíra Erbena.
Milostný optický telegraf
V jednom fejetonu navrhl vyslat do dálky světelný paprsek, jakýsi optický telegraf, který by přenesl plamenný milostný pohled milované slečně. Neruda, jehož milostný život byl podobně bouřlivý jako přijetí jeho veršů, se nikdy neoženil. Zřejmě životní láskou a múzou mu byla Anna Holinová, které věnoval řadu básní. Druhou velkou milenkou byla spisovatelka Karolína Světlá, která způsobila skandál, když prodala rodinný šperk, aby mohla Nerudovi finančně pomoci. Vztah brzy nato ukončil její manžel, profesor Petr Mužák.
Další vyvolená Terezie Marie Macháčková zemřela na tuberkulózu a vztah s mladičkou Annou Tichou Neruda raději sám ukončil pro velký věkový rozdíl. „Do padesáti jsem miloval, od padesáti je mi líno, do padesáti jsem pivo pil, od padesáti piji víno,“ napsal sám o sobě. Je pravdou, že pražské hostince navštěvoval Neruda velmi často.
S rozpaky se diskutuje o Nerudově problematickém vztahu k Židům. Roku 1869 v Národních listech publikoval pamflet Pro strach židovský, ve kterém se objevují mnohé dobové antisemitské předsudky. Kritici nalézají jeho protižidovské nálady i v jiných prózách.
Přesto Nerudovo dílo zůstává pilířem moderní české literatury. „Často musím myslit na Jana Nerudu. Básník Prostých motivů a Zpěvů pátečních dovedl do svých veršů vložit tolik lásky a nadšení a tolik umění, že tento náboj, jak se dnes s oblibou říkává, přenesl tyto verše svěží téměř přes celé století,“ napsal básník Jaroslav Seifert ve vzpomínkové knize Všecky krásy světa. Od jména českého básníka a spisovatele odvodil svůj literární pseudonym chilský básník, diplomat, nositel Nobelovy ceny za literaturu Pablo Neruda.
Jan Neruda zemřel 22. srpna 1891 ve věku 57 let.
