Praha - Jeden z nejznámějších případů špatného soužití většinového obyvatelstva a příslušníků romské komunity v Česku vyvrcholil 13. října roku 1999. V Matiční ulici v Ústí nad Labem vyrostl v tento den betonový plot, jenž měl oddělit rodinné domky a obecní domy pro neplatiče nájemného, obývané převážně Romy. Vyšlo to z rozhodnutí místní samosprávy. Stavba byla odstraněna po šesti týdnech na nátlak vlády a po protestech českých i zahraničních ochránců lidských práv, kteří v ní spatřovali projev rasismu.
Plot mezi starousedlíky a obyvateli obecních bytů nechala na podzim 1999 postavit radnice ústeckého obvodu Neštěmice, kam Matiční ulice spadá. Důvodem byly podle tvrzení místní samosprávy dlouholeté stížnosti majitelů rodinných domků na chování obyvatel z obecních bytů na druhé straně ulice. Do těchto bytů radnice sestěhovala v první polovině 90. let neplatiče nájemného. Rozhodnutí neštěmických vzbudilo kritiku místních Romů, romských organizací a ochránců lidských práv doma i ve světě. Opatření považovali za projev diskriminace Romů.
Již v srpnu 1998 se například na českou vládu obrátil ženevský Výbor pro odstranění rasové diskriminace s žádostí o informaci, jaké hodlá učinit opatření k odstranění snah o izolaci některých skupin obyvatel v českých obcích. Koncem září 1998 do Matiční ulice přijela zmapovat situaci skupina specialistů Rady Evropy na romskou problematiku, později i zástupci Komise OSN pro lidská práva.
Radní zeď zbourali až potom, co jim vláda slíbila deset milonů korun
Radnici ovšem ke zbourání plotu nepřiměly ani tyto kritiky ani hlasování členů Poslanecké sněmovny, kteří v den výstavby plotu zrušili usnesení neštěmických zastupitelů o jeho postavení ze září 1998. Vláda se přitom již od ledna 1999 pokoušela vedení města Ústí nad Labem přesvědčit, aby od záměru na výstavbu zdi ustoupilo. Změnu postoje místní radnice přinesl až příslib vlády poskytnout na zlepšení soužití občanů v této lokalitě deset milionů korun. Ústečtí zastupitelé schválili 23. listopadu 1999 přijetí této dotace a již druhý den byl plot zbourán.
Za zhruba třetinu vládní dotace vykoupila radnice tři rodinné domky v bezprostřední blízkosti obecních bytů. Jejich majitelé se z nich pak vystěhovali, z obecních bytů ale odešla i řada Romů. V jednom z vykoupených domků zřídila policie svoji stanici, v níž však trvale policisté nesídlí, jen sem podle potřeby docházejí. V dalším domku otevřela komunitní centrum společnost Člověk v tísni, která zde začala pořádat programy pro místní romské děti. Zbytek dotace radnice rozdělila na rekonstrukci sociálních bytů a různé sociální projekty. I přes zmizení plotu ale nevraživost mezi oběma skupinami obyvatel v lokalitě přetrvává.
