Moskva - Alexandr Litviněnko se narodil v roce 1962, pracoval jako agent již pro sovětskou tajnou službu KGB a v její ruské nástupnické organizaci Federální bezpečnostní službě (FSB) to dotáhl až na plukovníka. Postupně ale začal kritizovat poměry uvnitř FSB a kriticky se vyjadřoval i k politice Kremlu. Poté byl několikrát zatčen a v roce 2000 v obavách o svůj život uprchl do Británie, kde získal politický azyl. Litviněnko zemřel na následky doposud nevyjasněné otravy, za kterou podle některých spekulací stojí ruské tajné služby.
Britský Scotland Yard z vraždy Litviněnka obvinil jiného bývalého agenta KGB Andreje Lugového. Ten se ale mezitím stal v Rusku poslancem Státní dumy a těší se podpoře Kremlu. Rusko dalo jasně najevo, že ke stíhání do Británie ho nevydá.
Litviněnko i Lugovoj se setkali 1. listopadu 2006 v londýnském hotelu Millenium. Tady se podle britské policie Alexandr Litviněnko otrávil radioaktivním poloniem a o 23 dní později ve velkých bolestech zemřel. Netrvalo dlouho a Scotland Yard i Litviněnkova manželka ukázali prstem na hlavního podezřelého Andreje Lugového. „Nic proti Lugovojovi nemám, nepotřebuji se nikomu za smrt manžela mstít. Pokud ale profesionální důkazy Scotland Yardu ukazují na něj, musí se před soudem zodpovídat,“ myslí si manželka Marina Litviněnková.
Andrej Lugovoj se ale brání. S britskými vyšetřovateli se na začátku několikrát v Moskvě sešel. Předal jim informace o svém londýnském pobytu a snažil se vysvětlit, že jsou na špatné stopě. „Jen jim člověk něco vysvětlil, už měli k dispozici teorie, proč jsem i přesto vinen. Pořád dokola. Pochopil jsem, že to nemá smysl,“ řekl Lugovoj.
Kritizoval poměry ve FSB
Potíže Litviněnka s FSB začaly již v roce 1998, kdy veřejně obvinil své nadřízené, že mu nařídili zavraždit podnikatelského magnáta Borise Berezovského, který nyní žije pod novou identitou v Británii. V listopadu 2000 uprchl přes Turecko do Británie, kde získal politický azyl. V červnu 2002 byl v Rusku v nepřítomnosti odsouzen k podmíněnému trestu 3,5 roku za údajné zneužívaní pravomocí a za krádeže výbušnin a byl na něho vydán zatykač.
V témže roce vyvolala mediální bouři Litviněnkova kniha „FSB vyhazuje Rusko do povětří“, ve které obvinil FSB ze série atentátů namířených proti obytným budovám v roce 1999, při nichž zahynulo více než 300 osob. Nezákonné praktiky FSB popsal také ve své další knize, jejíž název ve volném překladu zní Zločinecká skupina z Lubjanky. Zabýval se také případem vraždy ruské novinářky Anny Politkovské. Ze smrti této bojovnice za lidská práva nepřímo obvinil ruského prezidenta Putina.
