Na následky otravy zemřel Alexandr Litviněnko

Moskva - Alexandr Litviněnko se narodil v roce 1962, pracoval jako agent již pro sovětskou tajnou službu KGB a v její ruské nástupnické organizaci Federální bezpečnostní službě (FSB) to dotáhl až na plukovníka. Postupně ale začal kritizovat poměry uvnitř FSB a kriticky se vyjadřoval i k politice Kremlu. Poté byl několikrát zatčen a v roce 2000 v obavách o svůj život uprchl do Británie, kde získal politický azyl. Litviněnko zemřel na následky doposud nevyjasněné otravy, za kterou podle některých spekulací stojí ruské tajné služby.

Britský Scotland Yard z vraždy Litviněnka obvinil jiného bývalého agenta KGB Andreje Lugového. Ten se ale mezitím stal v Rusku poslancem Státní dumy a těší se podpoře Kremlu. Rusko dalo jasně najevo, že ke stíhání do Británie ho nevydá.

Litviněnko i Lugovoj se setkali 1. listopadu 2006 v londýnském hotelu Millenium. Tady se podle britské policie Alexandr Litviněnko otrávil radioaktivním poloniem a o 23 dní později ve velkých bolestech zemřel. Netrvalo dlouho a Scotland Yard i Litviněnkova manželka ukázali prstem na hlavního podezřelého Andreje Lugového. „Nic proti Lugovojovi nemám, nepotřebuji se nikomu za smrt manžela mstít. Pokud ale profesionální důkazy Scotland Yardu ukazují na něj, musí se před soudem zodpovídat,“ myslí si manželka Marina Litviněnková.

Andrej Lugovoj se ale brání. S britskými vyšetřovateli se na začátku několikrát v Moskvě sešel. Předal jim informace o svém londýnském pobytu a snažil se vysvětlit, že jsou na špatné stopě. „Jen jim člověk něco vysvětlil, už měli k dispozici teorie, proč jsem i přesto vinen. Pořád dokola. Pochopil jsem, že to nemá smysl,“ řekl Lugovoj.

Kritizoval poměry ve FSB

Potíže Litviněnka s FSB začaly již v roce 1998, kdy veřejně obvinil své nadřízené, že mu nařídili zavraždit podnikatelského magnáta Borise Berezovského, který nyní žije pod novou identitou v Británii. V listopadu 2000 uprchl přes Turecko do Británie, kde získal politický azyl. V červnu 2002 byl v Rusku v nepřítomnosti odsouzen k podmíněnému trestu 3,5 roku za údajné zneužívaní pravomocí a za krádeže výbušnin a byl na něho vydán zatykač.

V témže roce vyvolala mediální bouři Litviněnkova kniha „FSB vyhazuje Rusko do povětří“, ve které obvinil FSB ze série atentátů namířených proti obytným budovám v roce 1999, při nichž zahynulo více než 300 osob. Nezákonné praktiky FSB popsal také ve své další knize, jejíž název ve volném překladu zní Zločinecká skupina z Lubjanky. Zabýval se také případem vraždy ruské novinářky Anny Politkovské. Ze smrti této bojovnice za lidská práva nepřímo obvinil ruského prezidenta Putina.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...