Martin Luther King: „Mám sen, že jednoho dne …“

Washington - Bojovník za lidská práva a rasovou rovnoprávnost v USA Martin Luther King pronesl během pochodu za práci a svobodu dne 28. srpna 1963 u washingtonského u Lincolnova památníku projev, známý jako „I have a dream“ (Mám sen). Projev, který tehdy vyslechlo přes čtvrt milionu lidí, se stal mezníkem v úsilí o ukončení rasové diskriminace. Kingova agažovanost za rovnoprávnost všech občanů byla v prosinci 1964 oceněna Nobelovou cenou za mír.

„Mám sen, že jednoho dne mé čtyři děti budou žít v zemi, kde nebudou posuzovány podle barvy kůže, ale podle charakteru,“ uvedl King ve svém projevu.

Prezident Lyndon Johnson rok po projevu podepsal zákon, který zakazoval diskriminaci v otázkách zaměstnání a vzdělání. V srpnu 1965 byla pak odstraněna další diskriminační opatření přijetím zákona o volebním právu.

Tento přední americký černošský aktivista, který hlásal metodu „bojovného nenásilí“, se stal uznávaným vůdcem pochodů a demonstrací. Dne 4. dubna 1968 byl však na balkoně motelu Lorraine v Memphisu ve státě Tennessee zavražděn. Za jeho vraždu byl odsouzen na 99 let James Earl Ray, který se původně ke zločinu přiznal. Později však svou vinu popřel. Nad smrtí Martina Luthera Kinga se i dnes pohybují otazníky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...