Nafta je nejlevnější za více než rok, klesla i cena benzinu

Průměrná cena nafty v Česku je nejnižší za třináct měsíců. Za poslední týden diesel zlevnil v průměru o 22 haléřů na 35,86 koruny za litr. Průměrná cena benzinu za stejnou dobu klesla o devět haléřů na 37,29 korun za litr, což je nejnižší hodnota za zhruba měsíc a půl. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny pohonných hmot sleduje. Pokles cen bude podle analytiků pokračovat.

Nejlevnější benzin tankují řidiči v Královéhradeckém kraji, kde litr v průměru vyjde na 36,79 koruny. Nafta je nejlevnější v Jihočeském kraji, litr tam prodávají průměrně za 35,12 koruny.

Naopak nejdražší paliva v průměru nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí 38,69 koruny a nafta se tankuje za 37,85 koruny za litr.

Pohonné hmoty v Česku zlevňovaly vytrvale od konce loňského října. V prvních dnech letošního roku ceny rostly, následně začaly kolísat a od začátku druhého únorového týdne klesají.

Průměrná cena Naturalu 95 je v současnosti o zhruba 8,40 koruny nižší, než byla před rokem. Nafta je v meziročním srovnání o 12,50 koruny levnější.

Analytici: Pokles cen bude pokračovat

Pohonné hmoty v uplynulých dnech podle analytika XTB Jiřího Tylečka reagovaly na zlevňování ropy a pokles velkoobchodních cen paliv. Pozitivně podle něj působila také česká měna. Snížení ceny nafty zároveň podle analytika 4Trans Factoring Jaroslava Tona zároveň naznačuje, že nabídka převyšuje poptávku, což potvrzují i nedávné zprávy o přebytku zásob ropy na světových trzích.

V následujících týdnech by měl pokles cen paliv pokračovat, očekávají analytici. „Ceny ropy i paliv propadly a ani negativní dopad oslabení koruny by na tom neměl nic zvrátit,“ míní Tyleček. V příštím týdnu ovšem nečeká výrazné zlevňování, ceny by podle něj mohly klesnout v řádu jednotek desetihaléřů. „Obvykle trvá týden až čtrnáct dní, než se propad velkoobchodních cen začne výrazněji propisovat do cen pro motoristy. V horizontu týdnů se však v závislosti na vývoji situace na trzích můžeme dočkat zlevnění až v řádu jednotek korun,“ míní Tyleček.

Podobný vývoj odhaduje i Ton. Podle něj navíc může trend klesajících cen v dalších měsících posílit tlak na snižování emisí. „To by mohlo vést k většímu poklesu poptávky po fosilních palivech v dlouhodobějším horizontu,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...