Česko začíná implementovat unijní dohodu o energiích

3 minuty
Události: Reakce na dohodu o energiích
Zdroj: ČT24

Takzvané zastropování cen elektřiny a plynu už ministerstvo průmyslu poslalo do připomínkového řízení. Návrh stanoví maximální možnou cenu energií pro domácnosti a malé podniky. S financováním tohoto opatření mají státu pomoct i odvody z mimořádných zisků výrobců proudu, na kterých se aktuálně dohodli unijní ministři pro energetiku.

Domácnosti se snaží co nejvíce ušetřit na energiích kvůli stoupajícím zálohám za elektřinu a plyn. A podniky odstavují část svých provozů, protože jsou energeticky náročné a vyrábět se nevyplácí.

Teď už je jasnější, jak by státy Evropské unie mohly proti zdražování zakročit a z čeho pomoc zaplatit. „Získali jsme nástroj k solidaritě, k možnosti odčerpat nadměrné zisky a zároveň je použít na to, abychom pomohli domácnostem a malým a středním firmám v podstatě bez omezení,“ přiblížil ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN).

Konkrétně budou moct vlády chtít po výrobcích elektřiny, aby odevzdali své příjmy nad 180 eur za megawatthodinu. Týkat se to bude zdrojů, které nevyužívají plyn. Ty na výrobě elektřiny vydělávají nejvíc. O třetinu nadměrných zisků můžou přijít i ropné nebo plynárenské firmy.

Na evropské rozhodnutí čekal i ministr financí, s mimořádnými příjmy počítá rozpočet pro příští rok. „Počkali jsme, abychom věděli, co bude závazné pro všechny členské státy, a to bude implementováno do našeho návrhu zákona. Chtěli bychom mít zhruba ve středu příští týden první návrh,“ předvídá Zbyněk Stanjura (ODS).

Podle opozice by se ale měla cena elektřiny regulovat v celém řetězci, jinak její cena neklesne. „Necháme prodávat elektřinu za vysoké ceny a pak budeme zdaňovat nad nějaký limit ty peníze? Já myslím, že to není dobrá cesta, že je lepší regulovat silovou elektřinu v celém řetězci,“ přál by si poslanec Jan Hrnčíř (SPD).

Místopředseda ANO Karel Havlíček říká: „Vyberou se ty peníze a ty se budou zatím podle neznámého klíče přerozdělovat dotačním způsobem na skupiny, které jsou nejohroženější. A já jenom věřím, že v tom finálním textu bude, že si jednotlivé členské země budou moci pro svoje zdroje nastavit tu hranici nižší.“

Podle návrhu na zastropování cen energií, který rozeslalo ministerstvo průmyslu v pátek, by se nastavení nejvyšší možné ceny elektřiny mělo dotknout i malých a středních firem, které jsou připojené na vysoké napětí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 16 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...