Hrozící nedostatek mědi ohrožuje energetickou transformaci, varuje S&P Global

Poptávka po mědi prudce roste, ale dodávky nejsou schopné udržet tempo s poptávkou, což by mohlo zmařit energetickou transformaci a ohrozit cíl nulových čistých emisí. Měď je důležitá pro elektromobily, větrné a solární elektrárny a také pro infrastrukturu, která zajišťuje přepravu a skladování obnovitelné energie. Do roku 2035 se má poptávka po mědi téměř zdvojnásobit. Pokud nebudou k dispozici významné nové dodávky, zůstanou klimatické cíle nedosažitelné. Vyplývá to ze studie společnosti S&P Global, na kterou upozornil server CNBC.

Elektromobily, solární a větrné elektrárny, baterie pro skladování energie, to vše potřebuje měď. Podle S&P Global elektromobil potřebuje dvaapůlkrát více mědi než vůz se spalovacím motorem. Solární elektrárny potřebují na jeden megawatt instalovaného výkonu dvakrát více mědi, než je potřeba při výrobě elektřiny ze zemního plynu nebo uhlí. V případě větrné elektrárny na moři je to až pětkrát více.

Meď je také hlavní pro infrastrukturu, která zajišťuje přenos obnovitelné energie. Využívá se pro kabely, tranzistory a měniče.

„Energetická transformace bude na mědi mnohem více záviset než náš současný energetický systém,“ řekl CNBC místopředseda společnosti S&P Global Daniel Yergin. „Měď je kovem elektrifikace a je z velké části tím, o čem je přechod na novou energetiku,“ dodal.

Zpráva předpokládá, že poptávka po mědi se do roku 2035 téměř zdvojnásobí na 50 milionů tun. Do roku 2050 pak dosáhne více než 53 milionů tun. To je podle S&P Global více než všechna měď, která se spotřebovala na světě v letech 1900 až 2021.

Trojnásobná poptávka

Obnovitelné zdroje energie mají hlavní podíl na nárůstu poptávky. S&P Global odhaduje, že potřeba mědi pro elektromobily, větrné a solární elektrárny a baterie se do poloviny příštího desetiletí ztrojnásobí. K tomu se přidá růst poptávky z jiných oblastí, což zájem o měď posune na dosud nevídanou úroveň.

Spuštění nové těžby není vůbec jednoduché. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) trvá v průměru 16 let, než se podaří plně spustit těžbu v novém dole. Prozatím může část vyšší poptávky uspokojit zvýšení využití stávajících dolů a vyšší recyklace.

S&P Global nabídla dva scénáře budoucího vývoje. V případě horšího scénáře, který počítá s tím, že produkce bude nadále ve zhruba stejném rozsahu, bude v roce 2035 chybět na trhu deset milionů tun mědi. Deficitní však má být trh ve 30. letech i podle optimističtějšího scénáře, kdy se zvýší těžba a zintenzivní recyklace, i když deficit bude nižší. Ani podle jednoho ze scénářů nebude nabídka dostatečná, aby pokryla poptávku pro dosažení čistých nulových emisí do roku 2050, uvádí zpráva.

Zpráva S&P Global přichází v době, kdy jsou ceny mědi pod tlakem. Ceny komodit se obecně propadly kvůli obavám z recese, která by mohla znamenat zpomalení poptávky. V pátek cena mědi klesla pod 7000 dolarů (170 200 korun) za tunu a dostala se na nejnižší úroveň od listopadu 2020. Ve druhém čtvrtletí pak cena mědi zaznamenala nejhorší tříměsíční výkon za více než desetiletí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Opozice bude blokovat změny rozpočtových pravidel. Vládě by umožnily vyšší schodky

Opoziční strany chtějí v týdnu ve sněmovně zablokovat schválení zákona, kterým vláda navrhuje výrazně uvolnit pravidla rozpočtové odpovědnosti. Kabinet chce mimo výdajové rámce vyčlenit například náklady na dopravní infrastrukturu, přehrady, nové jaderné bloky nebo část výdajů na obranu. Podle opozice si tím vláda připravuje prostor pro vysoké schodky a větší zadlužování státu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že současná pravidla jsou příliš přísná a neodpovídají plánovaným investicím.
před 6 hhodinami

Juchelka se nebrání růstu minimální mzdy, dle Středuly s tou současnou nelze vyžít

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) v Nedělní debatě ČT uvedl, že se nebrání postupnému růstu minimální mzdy až na 50 procent mzdy průměrné. Podle předsedy odborové centrály Josefa Středuly se s její současnou výší po zdanění a odvodech „nedá vyžít“. V debatě moderované Janou Peroutkovou se hosté věnovali také možným dopadům konfliktu na Blízkém východě. Šéf lidovců a jihomoravský hejtman Jan Grolich zdůraznil, že Česko potřebuje být součástí bezpečnější a soběstačnější Evropy, prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) pak vyzval k přehodnocení priorit, které si EU stanovila před dvaceti lety.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Bez peněz se obrana zajistit nedá, upozornili Nečas s Rusnokem

„Doba se změnila v tom, že ohrožení bezpečnosti Evropy je úplně někde jinde, než bylo před pěti, deseti lety,“ míní bývalý premiér, exministr financí a někdejší guvernér ČNB Jiří Rusnok. „Bez těch peněz se to udělat prostě nedá,“ dodává. „Ty výdaje musí růst,“ souhlasí expremiér Petr Nečas (ODS) a doplňuje, že Česko je podle něj středně bohatým státem EU. „Nejsme ti chudáci, kteří nemají dost peněz pro naše lidi,“ prohlásil. V Nedělní debatě ČT moderované Janou Peroutkovou komentovali oba expremiéři také střety současné vlády s prezidentem ohledně summitu NATO, spor ohledně cesty předsedy Senátu na Tchaj-wan či kabinetem chystanou změnu rozpočtových pravidel.
před 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o zaměstnávání absolventů

O plánech firem na omezování náboru absolventů z důvodu ekonomické nejistoty a snižování nákladů, ale také o zavádění umělé inteligence v Událostech, komentářích debatovali výkonný ředitel Grafton Recruitment a Gi Group Martin Malo a ambasador asociace HR Brainstorming a ředitel QuickJOBS Dalibor Herbrich. Svůj pohled na zaměstnávání mladých lidí připojila také viceprezidentka pro lidské zdroje z Vodafone Czech Republic Dana Fajmonová. O zájmu studentů o brigády posléze hovořil obchodní a provozní ředitel Index Nosluš Jindřich Hodek. Pořad se věnoval také tuzemskému textilnictví a nedostatku zaměstnanců v tomto odvětví. Danou problematiku rozebral ředitel školy Průmyslovka Liberec Jaroslav Semerád, své zkušenosti sdíleli spolumajitel společnosti CityZen Pavel Hrstka a René Němeček odpovědný ve stejné firmě za vývoj a technologii. Debatou provázeli Jakub Musil a Kristina Nováková.
před 13 hhodinami

Vyšší americká cla na evropská auta by dopadla i na české dodavatele

Evropská komise připravuje odpověď na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, že příští týden zvýší cla na osobní a nákladní auta dovážená z Evropské unie na 25 procent. Přímý vývoz aut z Česka do Spojených států je sice nízký, tuzemských firem by se ale opatření mohlo dotknout nepřímo. Tuzemský autoprůmysl je totiž silně napojený na německé automobilky, kterým dodává součástky v řádech miliard korun.
2. 5. 2026

VideoFirmy kvůli nedostatku lidí hledají „posily“ v zahraničí. I mezi Filipínci

Rozvoj tuzemských firem stále brzdí nedostatek pracovníků. Dělníky, řemeslníky a další kvalifikované lidi hledají proto podniky v zahraničí. Každý desátý obyvatel Česka už je cizinec. K nejrychleji rostoucím menšinám se řadí třeba Filipínci, kterých takto přijíždí do tuzemska stovky ročně.
2. 5. 2026

Trump oznámil zvýšení cel na auta dovážená z EU

Spojené státy zvýší cla na dovoz osobních a nákladních aut ze zemí Evropské unie na 25 procent, oznámil v pátek pozdě odpoledne SELČ na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump s tím, že opatření začne platit příští týden. Sedmadvacítka podle něj neplní obchodní dohodu. Šéf Bílého domu dodal, že pokud budou auta vyráběna v továrnách na území USA, nebudou se na ně tarify vztahovat.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Juchelka chce upravit superdávku. Změny mají cílit třeba na samoživitelky

Novou superdávku čekají další změny. Po schváleném odkladu pro současné příjemce podpor chce ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představit ještě úpravy systému. Podle šéfa resortu se totiž ukázalo, že návrh nepočítal se všemi potřebnými. Mimo nově definovanou pomoc státu zůstaly třeba některé samoživitelky. Ministerstvo se ale chce zaměřit také na situaci pěstounských rodin. Celý balík opatření plánuje vláda představit do konce května.
1. 5. 2026
Načítání...