Ekonomika by po citelném propadu z roku 2020 měla letos růst. Makroekonomické výhledy, které porovnává ministerstvo financí, odhadují v průměru něco přes tři procenta. Klesnout by naopak měla inflace, která by se mohla přiblížit cíli České národní banky – tedy dvěma procentům. O výhledech na následující rok hovořil v pořadu Události, komentáře ekonom Tomáš Sedláček.
Ekonom a vysokoškolský pedagog Tomáš Sedláček nedávno napsal, že vidí čtyři důvody k optimismu na tento rok. Jedním z nich je, že covid ukázal možnost pracovat méně a nebýt u všeho fyzicky přítomní. Především ale doufá, že tento rok bude takzvaným rokem fénixe.
„Horší rok než ten minulý už si ani nemůžeme představit. Dusili jsme se všemi možnými způsoby. Floydovo zvolání: Nemůžu dýchat! by se dalo použít bohužel i na ekonomiku. Ale myslím, že negativní ekonomické zprávy tady máme taky trochu z psychologického důvodu, aby se nám truchlilo lépe nad ekonomikou než nad samotnými mrtvými. V naší víře bývá rčení, že největší tma je před rozbřeskem, že před živou vodou se dává voda mrtvá, tak doufejme, že teď už i díky vakcíně uvidíme světlo na konci tunelu a že se odrazíme od toho dna a ekonomika se dá do kupy,“ uvedl.
Dle Sedláčka očekává většina respektovaných institucí na rok 2021 prudkou trajektorii růstu. Analytici slibují růst více než 3 procenta, to ale ekonom za prudký růst nepovažuje.
„Ono už jenom statisticky, když vám něco klesne z úrovně, na kterou se to potom vrátí, tak z čistě matematického hlediska nárůst vypadá větší než propad, protože ten růst se počítá z nižšího základu. Tři procenta určitě k ničemu závratnému nepatří, ten rok se určitě ještě dlouho bude dávat dohromady, dlouho se budeme vzpamatovávat z toho, jak moc jsme se zadlužili,“ řekl. Je ale rád, že před ekonomikou od začátku upřednostňujeme skutečné zdraví a vzájemnou solidaritu.
Problém vznikl dávno před pandemií
Ekonom je přesvědčen, že během pandemie centrální banky zemí od začátku dělaly, co mohly. Inflace zatím byla nízká, zároveň celá zeměkoule zažívá i přerod do kryptoměn. Myslí si, že hříchy neděláme teď, ale dělali jsme je předtím.
„Teď jsme si tak trochu vyčerpali antibiotikum, které jsme si měli nechat na reálné onemocnění. Ale větší hříchy než monetární se děly po fiskální stránce. Země se zadlužovaly i v letech dobrých. Ještě před začátkem pandemie jsme se nacházeli v rekordním dluhu, ne tedy Česká republika, my jsme na tom relativně dobře, ale západní svět je rekordně předlužený a teď nám ty peníze trochu chybí. Na druhou stranu, jestli někdy byl legitimní důvod se zadlužovat, tak to bylo právě loni,“ řekl.
Už na jaře se ukázalo, že nemusíme u všeho být v práci fyzicky přítomni, že se dá více skloubit práce a rodina. Sedláček si myslí, že koronavirová krize ekonomikou otřese tak, že zbytečnosti odpadnou. Jednou z nich je dle jeho slov středověký model, nebo poststředověký industriální model, že každé ráno se roztrhne rodina, aby někdo mohl „držet bič nad svými podřízenými“. Teď hledáme nový manažerský model tak, aby lidé byli motivováni sami a mohli pracovat z domova.
„My jsme i neefektivně využívali kanceláře, které jsme využívali jen několik desítek procent denně, doma jsme taky byli jenom po večerech a ty byty byly prázdné. Takže tady je jedna naděje, že se to přenese na digitální svět, ostatně tak to mnohé vlády mají v prohlášeních už desetiletí,“ uvedl na závěr.
