Truchlíme nad ekonomikou, abychom netruchlili nad mrtvými, myslí si Tomáš Sedláček

Nahrávám video
Události, komentáře: Tomáš Sedláček
Zdroj: ČT24

Ekonomika by po citelném propadu z roku 2020 měla letos růst. Makroekonomické výhledy, které porovnává ministerstvo financí, odhadují v průměru něco přes tři procenta. Klesnout by naopak měla inflace, která by se mohla přiblížit cíli České národní banky –⁠ tedy dvěma procentům. O výhledech na následující rok hovořil v pořadu Události, komentáře ekonom Tomáš Sedláček.

Ekonom a vysokoškolský pedagog Tomáš Sedláček nedávno napsal, že vidí čtyři důvody k optimismu na tento rok. Jedním z nich je, že covid ukázal možnost pracovat méně a nebýt u všeho fyzicky přítomní. Především ale doufá, že tento rok bude takzvaným rokem fénixe.

„Horší rok než ten minulý už si ani nemůžeme představit. Dusili jsme se všemi možnými způsoby. Floydovo zvolání: Nemůžu dýchat! by se dalo použít bohužel i na ekonomiku. Ale myslím, že negativní ekonomické zprávy tady máme taky trochu z psychologického důvodu, aby se nám truchlilo lépe nad ekonomikou než nad samotnými mrtvými. V naší víře bývá rčení, že největší tma je před rozbřeskem, že před živou vodou se dává voda mrtvá, tak doufejme, že teď už i díky vakcíně uvidíme světlo na konci tunelu a že se odrazíme od toho dna a ekonomika se dá do kupy,“ uvedl. 

Dle Sedláčka očekává většina respektovaných institucí na rok 2021 prudkou trajektorii růstu. Analytici slibují růst více než 3 procenta, to ale ekonom za prudký růst nepovažuje.

„Ono už jenom statisticky, když vám něco klesne z úrovně, na kterou se to potom vrátí, tak z čistě matematického hlediska nárůst vypadá větší než propad, protože ten růst se počítá z nižšího základu. Tři procenta určitě k ničemu závratnému nepatří, ten rok se určitě ještě dlouho bude dávat dohromady, dlouho se budeme vzpamatovávat z toho, jak moc jsme se zadlužili,“ řekl. Je ale rád, že před ekonomikou od začátku upřednostňujeme skutečné zdraví a vzájemnou solidaritu.

Problém vznikl dávno před pandemií

Ekonom je přesvědčen, že během pandemie centrální banky zemí od začátku dělaly, co mohly. Inflace zatím byla nízká, zároveň celá zeměkoule zažívá i přerod do kryptoměn. Myslí si, že hříchy neděláme teď, ale dělali jsme je předtím.

„Teď jsme si tak trochu vyčerpali antibiotikum, které jsme si měli nechat na reálné onemocnění. Ale větší hříchy než monetární se děly po fiskální stránce. Země se zadlužovaly i v letech dobrých. Ještě před začátkem pandemie jsme se nacházeli v rekordním dluhu, ne tedy Česká republika, my jsme na tom relativně dobře, ale západní svět je rekordně předlužený a teď nám ty peníze trochu chybí. Na druhou stranu, jestli někdy byl legitimní důvod se zadlužovat, tak to bylo právě loni,“ řekl.

Už na jaře se ukázalo, že nemusíme u všeho být v práci fyzicky přítomni, že se dá více skloubit práce a rodina. Sedláček si myslí, že koronavirová krize ekonomikou otřese tak, že zbytečnosti odpadnou. Jednou z nich je dle jeho slov středověký model, nebo poststředověký industriální model, že každé ráno se roztrhne rodina, aby někdo mohl „držet bič nad svými podřízenými“. Teď hledáme nový manažerský model tak, aby lidé byli motivováni sami a mohli pracovat z domova.

„My jsme i neefektivně využívali kanceláře, které jsme využívali jen několik desítek procent denně, doma jsme taky byli jenom po večerech a ty byty byly prázdné. Takže tady je jedna naděje, že se to přenese na digitální svět, ostatně tak to mnohé vlády mají v prohlášeních už desetiletí,“ uvedl na závěr. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 6 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 12 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
29. 4. 2026

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...