Daňový balíček jim bere část příjmů. Zástupci regionů budou lobbovat v Senátu, aby získali kompenzace

Až 28 miliard ročně chtějí od vlády obce a kraje, pokud začne platit daňový balíček ve znění, které prošlo sněmovnou. ČT to v pondělí řekl šéf Svazu měst a obcí (SMO) František Lukl. Balíček obsahuje zejména zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazby daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 procent z hrubé mzdy. Nyní ho bude posuzovat Senát, kde chce SMO spolu se Sdružením místních samospráv a Asociací krajů své návrhy projednat. Ve středu se pak kvůli opravě zákona o daňovém balíčku sejde se šéfem Senátu a předsedy senátorských klubů i premiér Andrej Babiš (ANO).

Video Události
video

Události: Regiony chtějí získat kompenzace

Středočeská obec Nespeky s téměř osmi sty obyvateli hospodaří s deficitním rozpočtem. Letos počítala s příjmy 11,7 milionu a výdaji 14 milionů. A rozpočet už musela upravovat kvůli koronaviru.

„Do konce roku odhadujeme ztrátu zhruba jednoho milionu korun, což je podstatná část našich peněz na investice,“ řekl starosta Nespek Michal Tyrner (nez.). Už teď tu ladí investice do dalších let, mají směřovat hlavně do infrastruktury. Nyní obci hrozí, že o další miliony přijde kvůli dopadům daňového balíčku, který minulý týden schválili poslanci.

„Máme schválené dotace na sběrný dvůr ve výši 6,3 milionu korun, zahradní kompostéry do domácností za milion, chceme žádat o dotaci na chodník v Městečku. Popříští rok chceme žádat o dotaci na vodovod v celé obci za 100 milionů korun,“ vypočítává Tyrner.

Zástupci regionů – od obcí, měst až po kraje – proto připravují svou strategii a také kompromisní návrh kompenzací. Výsledek předají senátorům s tím, že horní komora má jejich návrh prosadit do daňového balíčku a vrátit ho zpět do sněmovny k přehlasování.

Požadují, aby obce a kraje nově dostávaly víc než polovinu celostátního výběru daně z příjmu lidí. Dnes mají nárok zhruba na třetinu. „To nejdůležitější a to nejzásadnější, což je výpadek z důvodu superhrubé mzdy, by tímto byl kompenzován,“ řekl Lukl.


„Budeme požadovat plnou náhradu výpadků, které přijdou v důsledku daňového balíčku,“ uvedl předseda Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák (STAN). Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK), pověřený řízením Asociace krajů, pak požaduje aspoň část příjmů vrátit do rozpočtů samospráv, tak aby mohly zajistit fungování veřejných služeb v roce 2021.

Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se už ve středu sejdou se šéfem horní komory Milošem Vystrčilem. Hnutí ANO chce, aby Senát zákon vrátil do dolní komory a vypustil z něj zvýšení slevy na poplatníka.

„Půjdeme do Senátu, abychom vysvětlili senátorům, že návrh ohledně slevy na dani byla alternativa a že ten návrh je pro rozpočet zásadní,“ uvedl Babiš.

Sněmovna totiž v pátek brzy ráno schválila nejen snížení daní zaměstnanců z 20 na 15 procent z hrubé mzdy, ale i zvýšení slevy na dani na jednotlivce o devět tisíc ročně. Tím by z rozpočtů krajů a obcí vypadlo až 40 miliard.

Senát bude návrh na výrazné snížení daně z příjmů projednávat v polovině prosince. Už teď je ale velmi pravděpodobné, že právě kvůli možnému výpadku příjmů obcí a krajů vrátí návrh zpátky do Poslanecké sněmovny.

„Nedovedeme si představit, že by nebyly kompenzovány alespoň částečně výpadky příjmů obcím a krajům. Protože jinak by obce a kraje vlastně musely úplně zastavit investice – nebo z velké části je zastavit,“ uvedl předseda Senátu a místopředseda ODS Miloš Vystrčil.

Šéf Senátu se s premiérem sejde kvůli daním ve středu. Po schůzce by mělo být jasnější, jaké daně budou lidé platit od 1. ledna.