Obcím chodí méně peněz. Škrtají či odkládají tak investice

5 minut
Obcím chodí méně peněz. Škrtají či odkládají tak investice
Zdroj: ČT24

Podle opozice přijdou města, obce a kraje kvůli vládním opatřením, třeba v souvislosti s daňovými úpravami, až o 25 miliard korun. Postižené samosprávy tak škrtají anebo odkládají investice. V květnu některým městům přišlo na účty o víc než třicet procent méně než mělo. Stát chce ztráty kompenzovat dotacemi. Opozici ani starostům se to nelíbí.

Například na opravu Štefánikovy ulice blízko centra Úval čekají obyvatelé už skoro čtyřicet let. Tento rok měly výmoly zmizet. „Tahle ulice je jednou z příjezdových cest ke zdravotnímu středisku, takže tady tak zhruba dvakrát až třikrát ročně řešíme nějaká poškození podvozků aut,“ konstatuje starosta Úval Petr Borecký (Otevřené Úvaly - SNK).

Nové měly být i chodníky. Na rekonstrukci teď ale nebude. „Město přišlo o dvacet milionů korun z rozpočtového určení daní v důsledku vládních opatření kvůli koronakrizi a teď ještě musíme přičíst dalších mínus pět milionů kvůli kompenzačnímu bonusu,“ vysvětluje starosta.

Rozdělení daně z příjmů zaměstnanců
Zdroj: ČT24

Do konce roku tak v Úvalech investice zmrazili. Podobně jako třeba v Miletíně. Jedna z posledních letošních akcí byla oprava restaurace a rekonstrukce koupaliště. „Ostatní investice jsme úplně totálně stopli a nenakupujeme ani knížky do knihovny. Celkově přijdeme asi o čtyři miliony, což je přibližně třetina našeho rozpočtu,“ říká starosta Miletína Miroslav Nosek (nestr.).

Vláda počítá s tím, že přávě takové výpadky příjmů by měly obcím pokrýt dotace. „Já jsem přesvědčen, že my jim tu částku bohatě, bohatě vrátíme navýšením dotací a pravděpodobně i navýšením poměru dotací,“ uvedl premiér Andrej Babiš (ANO).

„Než jít cestou složitých dotačních programů, jejich následných kontrol a předfinancování, je skutečně nejlepší obcím jejich peníze vrátit,“ míní předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek.

Podle některých opozičních stran by se tak finance měly obcím kompenzovat přímo, a to zvláštním příplatkem podle počtu obyvatel. Návrh ale neprošel. „My jsme navrhli způsob, jak to jde udělat rychle a snadno a vládní koalice přichází s tím, jak to udělat složitě, prodlužovaně,“ říká místopředseda ODS Martin Kupka.

„Obec, která má pár obyvatel, vemte si, že bude mít třeba patnáct obyvatel, tak dostane pár korun. Co z toho postaví? Vůbec nic. Bez dotací se stejně nehne,“ říká ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO).

Opozice říká, že se kompenzace pokusí prosadit přes Senát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...