Brusel – Někteří ministři financí eurozóny poprvé připustili, že uvažují o náhradním plánu pro Řecko. Přistoupili by k němu v případě, že se Atény do konce června nedohodnou s mezinárodními věřiteli. Varianta odchodu z eurozóny byla přitom dosud mezi politiky tabu.
Část unijních ministrů v případě neúspěchu připouští pro Řecko „plán B“
Politici podle listu Wall Street Journal doposud trvali na tom, že se soustředí výhradně na udržení Řecka v eurozóně. Slovinský ministr financí Dušan Mramor dnes ale potvrdil, že při pátečních jednáních se svými kolegy z eurozóny nastolil otázku „plánu B“. „Diskutovali jsem o tom, co budeme dělat, pokud nebude včas dosaženo nového programu pro Řecko,“ uvedl Mramor. Odmítl nicméně, že absence nové dohody o pomoci Řecku by znamenala automatický odchod Řecka z eurozóny. „Plánem B může být cokoliv,“ prohlásil.
Úvahy o plánu B nepřímo signalizoval i německý ministr financí Wolfgang Schäuble. „Neměli byste se ptát zodpovědných politiků na alternativy,“ odpověděl ministr na otázku ohledně existence plánu B. Dodal, že pokud by odpověděl kladně, mohl by vyvolat paniku. Poukázal v této souvislosti na potřebu tajit v počáteční fázi plány na znovusjednocení Německa v roce 1989.
Někteří ministři ale podle agentury DPA spekulace o plánu B odmítli. „O plánu B se nejednalo,“ uvedl například rakouský ministr financí Hans Jörg Schelling. Eurozóna v únoru souhlasila se čtyřměsíčním prodloužením záchranného programu pro Řecko, výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Silně zadlužená země přitom tyto peníze nutně potřebuje k odvrácení hrozby platební neschopnosti.
Aténám se zatím nepodařilo s věřiteli na podobě reforem dohodnout. Řecko se proto snaží získat peníze na financování svého provozu a splácení půjček od Mezinárodního měnového fondu (MMF) ze státního sektoru. Řecký parlament v pátek schválil kontroverzní vládní plán záboru veškeré volné hotovosti na všech stupních státní správy a ve veřejnoprávních institucích, mimo jiné i v nemocnicích a školách. (Podrobněji zde)
Místopředseda řecké vlády Jannis Dragasakis v rozhovoru s deníkem Avgi uvedl, že Řecko musí s věřiteli dosáhnout dohody nejpozději začátkem května, aby vyřešilo problémy s nedostatkem hotovosti. „Zjevně tu existuje potenciál k dosažení prozatímní dohody v prvních květnových dnech, pokud ne již v dubnu,“ řekl.