Rizikově zadlužených Čechů ubylo. Přibývá však těch, kteří si půjčují pro splacení starých půjček

Počet Čechů, jejichž zadlužení lze považovat za rizikové, klesl meziročně z 1,58 milionu na 1,1 milionu osob. Letos je to třináct procent dospělé populace, zatímco loni jich byla pětina. Zvýšil se ale počet těch, kteří splácí předchozí půjčku půjčkou novou (z 34 procent na 42 procent), což je jeden z prvků rizikového půjčování. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace.

Asociace považuje za rizikové půjčování takové, které vykazuje několik „nebezpečných“ rysů zároveň. Například, když je spotřebitel ochotný krýt splátky další půjčkou, když splácí tři a více půjček nebo když si půjčil při dlouhodobém nedostatku financí.

Na základě průzkumu vznikly i charakteristiky Čechů, kteří se rizikově zadlužují. Patří mezi ně lidé ve věku 18 až 34 let, s nižším vzděláním (základní školou či vyučením), často s půjčkami od více poskytovatelů. Půjčku si berou na splátku předchozí půjčky a o své schopnosti splácet nepochybují.

Půjčit si na dovolenou? Nikdy

Česká bankovní asociace v průzkumu také zjišťovala, na co by si lidé nikdy nepůjčili. Více než osmdesát procent dotázaných zmínilo zážitky a dovolenou. Více než polovina těch, kteří mají zkušenosti s půjčkou, by se také varovala koupě sportovního vybavení. Zadlužení při koupi ostatních „spotřebních požitků“ by se už bála výrazně menší část dotazovaných. U spotřební elektroniky to bylo 33 procent, u nábytku 15 procent a u nákupu auta či motorky 16 procent dotázaných.

Pokud už by se dotazování dostali do potíží se splácením, tak by se především snažili vyjednávat o odkladu splátek s poskytovatelem půjčky (přes 60 procent lidí, kteří mají zkušenosti s půjčkou). Zhruba čtyřicet procent by se pak pokusilo půjčky konsolidovat (spojit dohromady) v bance.

Na co bych si nikdy nepůjčil
Zdroj: ČBA

Pro půjčky do banky nebo k příbuzným

Pro půjčky chodí Češi především do banky (65 procent dotázných). Dalšími preferovanými variantami je využití pomoci příbuzných a známých (34 procent) a jednání o půjčce přímo s prodejcem zboží (24 procent). Půjčky si přitom lidé obvykle berou, když jim chybí hotovost, ale nechají se také zlákat „akcí na splátky“.

Co bych dělal při neschopnosti splácet
Zdroj: ČBA

Téměř polovina Čechů pak má půjčku ve výši přes 100 tisíc korun. Obavy, že nebudou schopni splácet, vyjadřují hlavně ženy a lidé s nižším vzděláním. Neschopnosti splácet se pak obávají také ti, u nichž výše půjček překročila 300 tisíc korun.

Kolik mají lidé půjčeno?
Zdroj: ČBA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko letos dvě procenta HDP na obranu nesplní, řekl Babiš

Česká republika tento rok nesplní závazek vůči Severoatlantické alianci vydat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu, oznámil v pátek na svém facebookovém profilu premiér Andrej Babiš (ANO). Vyjádřil zároveň přesvědčení, že od příštího roku Česko plnit dvouprocentní závazek bude. Generální tajemník NATO Mark Rutte ve středu uvedl, že Česko dvouprocentní závazek nesplnilo ani loni, stejně jako Albánie a Slovinsko.
08:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoV něčem jsme selhali, reaguje Žáček na nesplněný závazek NATO

Česko loni nesplnilo závazek NATO – na obranu stát nevydal dvě procenta HDP. „Ano, beru to, že jsme v něčem selhali, to přiznávám,“ řekl v pořadu Interview ČT24 člen sněmovního výboru pro obranu a místopředseda poslaneckého klubu ODS Pavel Žáček s tím, že ale „věřili, že to půjde zvládnout“. Tématem rozhovoru byla i koncepce armády, kterou po dokončení pošle vláda do výboru pro obranu. „Budeme rozebírat jednotlivé nuance, teprve zjistíme, jak se to změnilo (…) a uvidíme, jestli to bude realistické,“ nastínil Žáček. Tématem rozhovoru byl i vztah amerického prezidenta Donalda Trumpa s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Podle Žáčka se Česko kritice Spojených států nevyhne. Trump na summitu v Ankaře bude podle něj ukazovat prstem na státy, které závazek dvou procent HDP nesplnily, a tedy i na Babiše. „To opravdu nic nezmění – ani dobré vztahy,“ komentoval Žáček. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 13 hhodinami

Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta

Bankovní rada České národní banky zvýšila ve čtvrtek základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Současně rada rozhodla o růstu diskontní sazby ve stejném rozsahu na 2,75 procenta a lombardní sazby na 4,75 procenta. Jednání se zúčastnilo všech sedm členů rady. Ještě před jejich rozhodnutím varoval premiér Andrej Babiš (ANO), že zvýšení sazeb by zásadně poškodilo životy obyvatel, podnikatelů i celou ekonomiku.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se sníží

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se oproti původní podobě nastavené bývalou vládou sníží. Nově bude pokrývat 75 až 85 procent celkových nákladů na výstavbu. Přímá dotace pak bude činit patnáct až třicet procent podle kraje. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a Státního fondu podpory investic (SFPI).
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoGoláň a Mračková Vildumetzová debatovali o novele o veřejných rozpočtech

Horní komora upravila novelu o veřejných rozpočtech, znovu ji bude muset projednat sněmovna. Podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec by měly být podle Senátu přísnější. „Pokud vláda chce investovat, tak ať to dělá v rámci sledovaného rámce. Pokud to vyjme mimo deficit státního rozpočtu, tak hrozí utrácení na provozních výdajích. Vyjmutí na únikovou doložku není následně hlídáno rozpočtovými pravidly,“ řekl šéf senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS). „Únikové doložky například v případě mimořádné bezpečnostní situace si k investicím žádají samotné bezpečnostní a zpravodajské služby. Stát pak bude připravený a pružný. Vláda navíc navrhuje postupné snižování dluhu,“ hájila novelu členka senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Debatou ve středečních Událostech, komentářích, která ještě předcházela rozhodnutí Senátu, provázel Lukáš Dolanský.
včera v 09:28

Správce Liberty Ostrava žaluje exčleny představenstva o téměř 19 miliard korun

Insolvenční správce zkrachovalé hutní společnosti Liberty Ostrava podal žalobu proti čtyřem bývalým členům jejího představenstva. V žalobě na doplnění pasiv po nich žádá téměř 19 miliard korun. Mezi žalovanými je i bývalý majitel Sanjeev Gupta, sdělil správcův mediální zástupce Michal Štefl.
17. 6. 2026

Rusko sužuje palivová krize, stojí za ní ukrajinské údery

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
17. 6. 2026

Evropský parlament schválil klíčovou část obchodní dohody s USA

Poslanci Evropského parlamentu (EP) schválili zrušení dovozních cel na většinu průmyslového a zemědělského zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem z loňského léta. Tu Evropská komise (EK) uzavřela ve snaze zabránit zavedení vysokých cel americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
16. 6. 2026Aktualizováno16. 6. 2026
Načítání...