Téměř tři čtvrtiny Čechů jsou on-line. Čtyři z pěti mají rychlost nižší než deset megabitů za sekundu. Podle společnosti Seznam, která výzkum přinesla, bez kvalitního připojení nejde využít potenciálu moderních technologií. Ovšem podle experta Davida Slížka je otázkou, nakolik je výzkum skutečně věrohodný. Důvod je jednoduchý, šetření dostupnost rychlého připojení, ale spíše jaké rychlosti si lidé z ekonomických důvodů nejčastěji pořizují.
Celkem osmdesát procent Čechů s připojením k internetu má přípojku o rychlosti nižší než deset Mbit/s. „V letošním roce vrcholí debata o investicích do vysokorychlostní internetové infrastruktury v ČR za využití prostředků Evropské unie. Velmi dobře si uvědomujeme, že bez kvalitního připojení nelze naplno využít potenciálu moderních digitálních technologií, a proto jsme se rozhodli do této veřejné diskuse přispět našimi vlastními daty o stavu české internetové infrastruktury,“ uvedl ředitel rozvojových projektů Seznamu Michal Feix.
Mapu rychlosti připojení k inernetu Seznam zveřejnil na svých stránkách a výsledky nabízí k dalšímu využití třetím stranám. Podle šéfredaktora severu Lupa.cz Davida Slížka zůstává ale otázkou, zda je skutečně připojení tak chabé, jak vyplývá z výzkumu společnosti Seznam.
„Průzkum má své limity v použité metodice, jde o to, jaké uživatele měří, a tady je to měřené jen na službě uživatelů Stream.cz. A pak je to řada technologických “ale„, která mohou čísla ovlivnit,“ říká Slížek. Dodává, že rychlost připojení závisí především na dostupnosti.
Zarážející je podle něho například fakt, že z průzkumu vyplynulo, že nejvíce pomalých linek je v Pardubickém kraji, kde je 65 procent všech připojení s maximální rychlostí do pěti Mbit/s. Následují pak Liberecko a Královéhradecký kraj. „Ústecký kraj pak vyšel nejlépe, co se týká podílu těch nejrychlejších přípojek. A to je zajímavé, může to být i chyba v rámci průzkumu, protože Praha se v zásadě nevymyká průměru, a přitom tady je velká penetrace připojení kabelovými televizemi. Dalo by se tak předpokládat, že rychlost bude vyšší než ve zbytku republiky, a vychází to přitom na Ústecký kraj,“ uvádí Slížek.
Podle něho jsme na tom zároveň dobře, pokud se v reálném využití rychlého internetu porovnáme s ostatními evropskými zeměmi. „Poukazují na to různé výzkumy, které říkají, že Česko je na tom v rámci EU poměrně dobře. Ovšem pokud bychom přihlédli k čerstvému průzkumu seznamu, ten tvrdí opak. Je těžké rozhodnout, která čísla jsou přesnější, nicméně, jak jsem mluvil o různých limitech průzkumu, pravda bude někde uprostřed,“ míní Slížek.
Tuzemské připojení k internetu lze hodnotit podle dvou typů údajů, vysvětluje. Podle dostupnosti připojení k rychlému internetu a ta se pohybuje v desítkách procent a postupně se zrychluje. „A druhé je to reálné připojení. Vzhledem k tomu, že lidé nechtějí tolik utrácet za rychlé připojení, tak si nakonec vezmou jen to s desetinovou rychlostí. A toto je další z bodů, ve kterých je průzkum Seznamu diskutabilní, neměří totiž infrastrukturu jako takovou, ale spíše jaké rychlosti si lidé z ekonomických důvodů nejčastěji pořizují,“ vysvětluje Slížek.
ČSÚ: Co do počtu uživatelů se přibližujeme průměru EU
Podle Českého statistického úřadu se celkově Česká republika v mezinárodním srovnání ve vybavenosti domácností informačními technologiemi stále sice nachází pod průměrem Evropské unie, počtem uživatelů internetu jsme se k průměru však velmi přiblížili.
V roce 2014 mělo osobní počítač a připojení k internetu 72 % českých domácností. Stále roste obliba přenosných počítačů, doma je měla každá druhá rodina. Polovina Čechů, kteří používají internet, je registrována na sociálních sítích. Nejoblíbenějším typem připojení zůstává bezdrátové wi-fi (42 % domácností).
Nejlépe jsou informačními a komunikačními technologiemi vybaveny domácnosti s dětmi, nejhůře domácnosti seniorů, z nichž se k internetu připojuje necelá desetina. „Poprvé v historii České republiky jsme v roce 2014 zaznamenali více domácností s přenosným počítačem než s klasickým stolním počítačem. Téměř každá třetí rodina má více než jeden počítač,“ říká Romana Malečková z oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti ČSÚ.
Nejvyšší rozdíly ve využívání informačních a komunikačních technologií jsou u domácností z různých příjmových skupin. „V případě domácností s nejvyššími příjmy mělo internet 97 %, což je třikrát více než u rodin s nejnižšími příjmy. Jedná se o jeden z největších rozdílů v rámci zemí Evropské unie,“ uvádí Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Studenti a vysokoškoláci v užívání internetu vedou
Obecně stále platí, že internet používají častěji muži, mladší osoby a jednotlivci s vyšším vzděláním. „Téměř všichni studenti starší 16 let používají internet, pouze 3 studenti z tisícovky internet nepoužívají. Pokud se podíváme na vysokoškolsky vzdělané osoby, tak zkušenosti s internetem má 95 % z nich,“ uvádí Romana Malečková. Doba strávená na internetu je závislá na věku respondentů. Nejčastěji Češi uváděli, že se „surfování“ věnují 1 až 5 hodin týdně. Ve skupině osob ve věku 16 až 24 let tráví na internetu šest osob z deseti více než 10 hodin týdně.
Zdroj: ČSÚ
