OPEC se dohodl se spojenci na výraznějším snížení těžby. Zvýšení ceny ropy pomůže Aramcu

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci se dohodli na snížení těžby o dalších 500 tisíc barelů denně, uvedly zdroje agentury Reuters. Cílem dohody je podpořit ceny ropy a omezit nadbytečné dodávky suroviny na trh.

OPEC a jeho spojenci se už loni v prosinci dohodli na snížení dodávek ropy asi o 1,2 milionu barelů denně. Tato dohoda byla sjednána na letošní první pololetí, v červenci však těžební země její platnost prodloužily do konce března příštího roku.

Snížení těžby o zmíněných dalších 500 tisíc barelů ropy denně bude znamenat, že celkem těžba kartelu klesne o 1,7 milionu barelů denně, což představuje zhruba 1,7 procenta celosvětových dodávek ropy. 

„Skutečně vidíme riziko nadměrných dodávek v prvním čtvrtletí kvůli nižší sezonní poptávce po rafinovaných produktech a pro ropě,“ prohlásil už ve čtvrtek ruský ministr pro energetiku Alexandr Novak. Podle něj by dodatečné snížení platilo pro první čtvrtletí 2020, což by bylo kratší období, než navrhovali někteří ministři OPEC.

Rusko se doposud stavělo proti rozsáhlejšímu snížení. Ruské firmy totiž upozorňovaly, že snížení těžby v zimních měsících, kdy jsou nízké teploty, poškozuje pole. Saúdská Arábie, která je největším vývozcem ropy na světě, má naopak zájem o snížení těžby, protože potřebuje, aby se ceny ropy před plánovanou nabídkou akcií její ropné firmy Aramco zvýšily.

Další setkání kartelu OPEC a jeho spojenců v čele s Ruskem by se podle zdrojů Reuters mělo uskutečnit 5. a 6. března příštího roku.

OPEC a jeho spojenci začali s koordinovaným snižováním těžby v roce 2017, aby tak zabránili prudkému propadu cen ropy po nárůstu těžby v USA, které překonaly Rusko a Saúdskou Arábii a staly se největším světovým těžařem. Dohoda OPEC+ (tedy zástupců OPEC a dalších těžařů v čele s Ruskem) podpořila ceny ropy, které se v posledním roce drží v rozpětí 50 až 75 dolarů za barel.

Nejdražší firma světa Aramco slibuje dividendu větší než český rozpočet na rok 2020

Od příštího týdne bude mít svět novou celkově nejhodnotnější firmu – na rijádské burze se totiž začne obchodovat s částí akcií dosud plně státního podniku Saudi Aramco, neboli Saudi Arabian Oil Co. Firma ve čtvrtek oznámila, že stanovila cenu za akcii na horním konci uváděného rozpětí, tedy na 32 rijálů (téměř 200 korun). Aramco z prodeje získá 25,6 miliardy USD (589 miliard korun).

„Vzhledem k tomu, že Aramco dá na burzu pouze 1,5 procenta svých akcií, a to za cenu odpovídající zhruba 8,50 dolaru za akcii, činí celková hodnota podniku 1,7 bilionu dolarů,“ konstatuje ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Nabídka Aramco překoná primární nabídku akcií čínské firmy Alibaba. Ta v roce 2014 získala z prodeje akcií 25 miliard USD (574,9 miliardy korun). Informovaný zdroj agentuře Reuters řekl, že by firma mohla využít také tzv. greenshoe opce, která umožňuje počet upisovaných akcií zvýšit, a z nabídky by v tomto případě mohla získat až 29,4 miliardy USD.

Tržní kapitalizace firmy bude činit 1,7 bilionu USD, a společnost se tak stane nejhodnotnější firmou s akciemi na burze. Nyní je jí firma Apple, jejíž tržní kapitalizace činí necelých 1,2 bilionu USD, v závěsu pak Microsoft s hodnotou převyšující 1,1 bilionu. Žádná další firma na světě už bilionové hodnoty nedosahuje. Od příštího týdne tedy také končí desetileté období, po které nejhodnotnější firma pocházela ze Spojených států. V roce 2009 totiž ExxonMobil předběhl tehdejší jedničku, podnik PetroChina.

Tržní kapitalizace však nedosáhne dvou bilionů USD, o což usiloval korunní princ Muhammad bin Salmán. „Nakonec však i s ohodnocením čítajícím zmíněných 1,7 bilionu může být spokojený. Šetření, které mezi institucionálními investory provedla ještě před včerejším oznámením o výsledku úpisu společnost Sanford C. Bernstein & Co., totiž přisuzovalo Aramcu odhadovanou průměrnou hodnotu pouze necelý 1,3 bilionu,“ říká Kovanda.

Podle něj je tak výše ohodnocení firmy  do značné míry vyšponována politicky. „Saúdskoarabská královská rodina, faktický vlastník podniku, učinila vše pro to, aby úpis dopadl dobře. Musela kvůli tomu však slevit z původních ambicí, poprvé předestřených před třemi lety,“ říká Kovanda.

Akcie se měly původně obchodovat i na burze v New Yorku či v Londýně, a to v objemu odpovídajícím až takřka třem procentům celkové hodnoty podniku, a do celé věci měla být šířeji zapojena mezinárodní investorská komunita.

„Ve své nynější podobě úpis působí tak, že se semkly bohaté rodiny králů, šejků i emírů zemí Zálivu, aby svojí investicí zamezily fiasku. Fiasko úpisu Aramca by totiž vrhlo určitý stín na celý Záliv. Jeho neslavnější dny jsou pomalu, ale jistě sečteny, neboť sílící celosvětové tažení bojovníků s klimatickými změnami či nástup břidličných těžařů v USA neposkytuje ropnému byznysu Zálivu nejlepší vyhlídku. Fiasko úpisu akcií by mohlo investorům otevřít oči v tom smyslu, že by prozřeli: král je nahý už teď,“ dodává Kovanda.

Sám Rijád učinil pro úspěch úpisu také doslova vše, co mohl. „Natřikrát snížil Aramcu sazbu daně z příjmu, slíbil světově nejtučnější dividendu, když na dividendách příští rok podnik vyplatí 75 miliard dolarů, což by pokrylo všechny výdaje českého státního rozpočtu na rok 2020 a ještě by zhruba sto miliard korun zbylo,“ říká Kovanda.

A nabídl také bonusové akcie drobným investorům, kteří budou akcie firmy držet. Ti  získají jednu akcii na každých deset, které budou držet alespoň 180 dní od primárního úpisu. S akciemi by se mělo začít obchodovat ještě tento měsíc na akciové burze v Rijádu. 

V případě Saudi Aramca je ovšem navíc třeba započítat negativní dopad výpadku v dodávkách ropy po zářijových útocích jemenských povstalců, připisovaných ovšem zejména Íránu. Útok zasáhl největší světová zařízení na zpracování ropy, Saudi Aramcu se však podařilo dodávky poměrně rychle obnovit, zhruba během dvou týdnů. 

 O nabídce akcií Aramco se mluví už několik let a byla netrpělivě očekávána. Nabídka je mimo jiné důležitá jako zdroj financování plánů korunního prince Muhammada bin Salmána, jehož cílem je snížit závislost saúdskoarabské ekonomiky na příjmech z ropy.

Aramco je největším producentem ropy na světě a na celosvětové produkci se podílí zhruba deseti procenty. Je také ziskovější než pětice největších ropných skupin světa dohromady, tedy než ExxonMobil, Royal Dutch Shell, BP, Total a Chveron. Letos sice bude výsledek Saudi Aramca zřejmě slabší, neboť v pololetí vykázal podnik čistý zisk necelých 47 miliard dolarů, avšak pokles se týká i dalších ropných společností, neboť jej způsobuje propad cen ropy na světovém trhu, který se týká všech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 16 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...