OPEC se dohodl se spojenci na výraznějším snížení těžby. Zvýšení ceny ropy pomůže Aramcu

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci se dohodli na snížení těžby o dalších 500 tisíc barelů denně, uvedly zdroje agentury Reuters. Cílem dohody je podpořit ceny ropy a omezit nadbytečné dodávky suroviny na trh.

OPEC a jeho spojenci se už loni v prosinci dohodli na snížení dodávek ropy asi o 1,2 milionu barelů denně. Tato dohoda byla sjednána na letošní první pololetí, v červenci však těžební země její platnost prodloužily do konce března příštího roku.

Snížení těžby o zmíněných dalších 500 tisíc barelů ropy denně bude znamenat, že celkem těžba kartelu klesne o 1,7 milionu barelů denně, což představuje zhruba 1,7 procenta celosvětových dodávek ropy. 

„Skutečně vidíme riziko nadměrných dodávek v prvním čtvrtletí kvůli nižší sezonní poptávce po rafinovaných produktech a pro ropě,“ prohlásil už ve čtvrtek ruský ministr pro energetiku Alexandr Novak. Podle něj by dodatečné snížení platilo pro první čtvrtletí 2020, což by bylo kratší období, než navrhovali někteří ministři OPEC.

Rusko se doposud stavělo proti rozsáhlejšímu snížení. Ruské firmy totiž upozorňovaly, že snížení těžby v zimních měsících, kdy jsou nízké teploty, poškozuje pole. Saúdská Arábie, která je největším vývozcem ropy na světě, má naopak zájem o snížení těžby, protože potřebuje, aby se ceny ropy před plánovanou nabídkou akcií její ropné firmy Aramco zvýšily.

Další setkání kartelu OPEC a jeho spojenců v čele s Ruskem by se podle zdrojů Reuters mělo uskutečnit 5. a 6. března příštího roku.

OPEC a jeho spojenci začali s koordinovaným snižováním těžby v roce 2017, aby tak zabránili prudkému propadu cen ropy po nárůstu těžby v USA, které překonaly Rusko a Saúdskou Arábii a staly se největším světovým těžařem. Dohoda OPEC+ (tedy zástupců OPEC a dalších těžařů v čele s Ruskem) podpořila ceny ropy, které se v posledním roce drží v rozpětí 50 až 75 dolarů za barel.

Nejdražší firma světa Aramco slibuje dividendu větší než český rozpočet na rok 2020

Od příštího týdne bude mít svět novou celkově nejhodnotnější firmu – na rijádské burze se totiž začne obchodovat s částí akcií dosud plně státního podniku Saudi Aramco, neboli Saudi Arabian Oil Co. Firma ve čtvrtek oznámila, že stanovila cenu za akcii na horním konci uváděného rozpětí, tedy na 32 rijálů (téměř 200 korun). Aramco z prodeje získá 25,6 miliardy USD (589 miliard korun).

„Vzhledem k tomu, že Aramco dá na burzu pouze 1,5 procenta svých akcií, a to za cenu odpovídající zhruba 8,50 dolaru za akcii, činí celková hodnota podniku 1,7 bilionu dolarů,“ konstatuje ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Nabídka Aramco překoná primární nabídku akcií čínské firmy Alibaba. Ta v roce 2014 získala z prodeje akcií 25 miliard USD (574,9 miliardy korun). Informovaný zdroj agentuře Reuters řekl, že by firma mohla využít také tzv. greenshoe opce, která umožňuje počet upisovaných akcií zvýšit, a z nabídky by v tomto případě mohla získat až 29,4 miliardy USD.

Tržní kapitalizace firmy bude činit 1,7 bilionu USD, a společnost se tak stane nejhodnotnější firmou s akciemi na burze. Nyní je jí firma Apple, jejíž tržní kapitalizace činí necelých 1,2 bilionu USD, v závěsu pak Microsoft s hodnotou převyšující 1,1 bilionu. Žádná další firma na světě už bilionové hodnoty nedosahuje. Od příštího týdne tedy také končí desetileté období, po které nejhodnotnější firma pocházela ze Spojených států. V roce 2009 totiž ExxonMobil předběhl tehdejší jedničku, podnik PetroChina.

Tržní kapitalizace však nedosáhne dvou bilionů USD, o což usiloval korunní princ Muhammad bin Salmán. „Nakonec však i s ohodnocením čítajícím zmíněných 1,7 bilionu může být spokojený. Šetření, které mezi institucionálními investory provedla ještě před včerejším oznámením o výsledku úpisu společnost Sanford C. Bernstein & Co., totiž přisuzovalo Aramcu odhadovanou průměrnou hodnotu pouze necelý 1,3 bilionu,“ říká Kovanda.

Podle něj je tak výše ohodnocení firmy  do značné míry vyšponována politicky. „Saúdskoarabská královská rodina, faktický vlastník podniku, učinila vše pro to, aby úpis dopadl dobře. Musela kvůli tomu však slevit z původních ambicí, poprvé předestřených před třemi lety,“ říká Kovanda.

Akcie se měly původně obchodovat i na burze v New Yorku či v Londýně, a to v objemu odpovídajícím až takřka třem procentům celkové hodnoty podniku, a do celé věci měla být šířeji zapojena mezinárodní investorská komunita.

„Ve své nynější podobě úpis působí tak, že se semkly bohaté rodiny králů, šejků i emírů zemí Zálivu, aby svojí investicí zamezily fiasku. Fiasko úpisu Aramca by totiž vrhlo určitý stín na celý Záliv. Jeho neslavnější dny jsou pomalu, ale jistě sečteny, neboť sílící celosvětové tažení bojovníků s klimatickými změnami či nástup břidličných těžařů v USA neposkytuje ropnému byznysu Zálivu nejlepší vyhlídku. Fiasko úpisu akcií by mohlo investorům otevřít oči v tom smyslu, že by prozřeli: král je nahý už teď,“ dodává Kovanda.

Sám Rijád učinil pro úspěch úpisu také doslova vše, co mohl. „Natřikrát snížil Aramcu sazbu daně z příjmu, slíbil světově nejtučnější dividendu, když na dividendách příští rok podnik vyplatí 75 miliard dolarů, což by pokrylo všechny výdaje českého státního rozpočtu na rok 2020 a ještě by zhruba sto miliard korun zbylo,“ říká Kovanda.

A nabídl také bonusové akcie drobným investorům, kteří budou akcie firmy držet. Ti  získají jednu akcii na každých deset, které budou držet alespoň 180 dní od primárního úpisu. S akciemi by se mělo začít obchodovat ještě tento měsíc na akciové burze v Rijádu. 

V případě Saudi Aramca je ovšem navíc třeba započítat negativní dopad výpadku v dodávkách ropy po zářijových útocích jemenských povstalců, připisovaných ovšem zejména Íránu. Útok zasáhl největší světová zařízení na zpracování ropy, Saudi Aramcu se však podařilo dodávky poměrně rychle obnovit, zhruba během dvou týdnů. 

 O nabídce akcií Aramco se mluví už několik let a byla netrpělivě očekávána. Nabídka je mimo jiné důležitá jako zdroj financování plánů korunního prince Muhammada bin Salmána, jehož cílem je snížit závislost saúdskoarabské ekonomiky na příjmech z ropy.

Aramco je největším producentem ropy na světě a na celosvětové produkci se podílí zhruba deseti procenty. Je také ziskovější než pětice největších ropných skupin světa dohromady, tedy než ExxonMobil, Royal Dutch Shell, BP, Total a Chveron. Letos sice bude výsledek Saudi Aramca zřejmě slabší, neboť v pololetí vykázal podnik čistý zisk necelých 47 miliard dolarů, avšak pokles se týká i dalších ropných společností, neboť jej způsobuje propad cen ropy na světovém trhu, který se týká všech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny ropy před americkou blokádou Íránu rostou o více než sedm procent

Ceny ropy rostou o více než sedm procent a vracejí se nad sto dolarů za barel. Americké námořnictvo se chystá k blokádě lodí plujících do Íránu a z Íránu přes Hormuzský průliv. To by mohlo omezit vývoz íránské ropy poté, co se Washingtonu a Teheránu o víkendu nepodařilo dosáhnout dohody o ukončení války.
před 48 mminutami

Vláda projedná další kroky k regulaci cen pohonných hmot

Vláda Andreje Babiše (ANO) bude na pondělním jednání schvalovat návrh zákona, který umožní operativně regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády. Ve sněmovně plánuje návrh zákona projednat ve stavu legislativní nouze. Ministři projednají i vládní nařízení, podle kterého by životní minimum vzrostlo od října, nikoliv od května. Zabývat se budou i novelou zákona o cestovních dokladech.
03:56Aktualizovánopřed 52 mminutami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 20 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
11. 4. 2026

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
11. 4. 2026

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026
Načítání...