Méně peněz na obranu může znamenat časový posun některých projektů, řekl Metnar

To, že ministerstvo obrany dostalo na příští rok o osm set milionů korun méně, než počítaly dlouhodobé plány, nebude podle ministra obrany Lubomír Metnara (za ANO) znamenat škrty v resortu, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce (OVM). Připustil však, že některé víceleté projekty se vzhledem k tomu mohou v čase posunout. Bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel a někdejší český ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) se v OVM shodli, že dosáhnout výdajů na obranu ve výši dvou procent HDP do roku 2024 je velmi nereálné.

Video Otázky Václava Moravce
video

Méně peněz na obranu může znamenat časový posun některých projektů, řekl Metnar

Ministr obrany tento týden vyjednával s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) o rozpočtu ministerstva obrany na příští rok. Oproti původnímu návrhu se domluvili na navýšení rozpočtu o 1,2 miliardy na 75,5 miliardy korun. Je to téměř o devět miliard korun více než letos, rozpočtový výhled na příští rok ale původně obraně přiznával ještě o 800 milionů víc. „Nebudeme škrtat, ale u víceletých projektů budeme posouvat v časpoe. Zatím nebudu ale konkretizovat, které konkrétně, to budeme teprve připravovat,“ uvedl Metnar.

Ministerstvo se tak podle Metnara s nižšími příjmy „popere“. Změny se mohou podle něj dotknout i největší armádní zakázky v historii, tedy nákupu pásových bojových vozidel pěchoty za více než 50 miliard korun nebo pořízení protiletadlových raketových systémů. V zápětí však podotknul, že tím zároveň neříká, že právě zde dojde k restrikcím. „Budeme to vyhodnocovat a najdeme cestu,“ dodal.

Někdejší český ministr obrany Alexandr Vondra nepochybuje o tom, že si ministerstvo s nižším rozpočtem poradí. Nižší výdaje ale podle něj vážně ohrožují závazek, že do roku 2021 bude Česko dávat na obranu 1,4 procenta svého HDP. Dvouprocentní cíl do roku 2024 označil za velmi nereálný. Nyní rozpočet ministerstva obrany představuje asi 1,2 procenta HDP.

„První, kdo začal něco řešit, jste až letos vy. Martin Stropnický se bál cokoliv udělat a neudělal vůbec nic a paní ministryně Šlechtová udělala na ministerstvu totální chaos. Ztratilo se pět let. Vy sami jste říkali, že do roku 2021 chcete 1,4 procenta HDP, a tento cíl je vážně ohrožen, vzhledem k tomu, že se nedodržují výdajové rámce na další dva roky. A dosáhnout do roku 2024 dvou procent, tak to je velmi nereálné,“ uvedl Vondra.

Podobný názor vyslovil i generál Pavel. „S největší pravděpodobností nebudeme schopni dodržet náš závazek,“ řekl. Chybí mu realistický plán, jak toho dosáhnout. Poznamenal, že se nedá očekávat, že když ekonomika zpomaluje svůj růst, budou se výrazně zvyšovat obranné výdaje. Reálné schopnosti české armády podle Pavla rostou, ale ne tak rychle, jak se Česko zavázalo.

Metnar však připomněl, že od roku 2014 k aktuálnímu dni narostl rozpočet ministerstva obrany o 63 procent. „Poslední tři roky o více než šest miliard, minulý rok o více než osm, nyní o téměř devět,“ uvedl. Metnar proto „pevně věří“, že své závazky Česká republika splní a v roce 2024 bude dvě procenta na obranu vydávat. „Zavázali se k tomu všichni nejvyšší ústavní činitelé,“ dodal.

K tomu, že je možné postupně zvyšovat výdaje na obranu, je ale Alexandr Vondra skeptický. Připomněl také, že se v minulosti ne vždy všechny prostředky vyčerpaly. 

„Martinu Stropnickému třeba ke konci roku zbývaly tři až čtyři miliardy, které nebyl schopen ani utratit,“ uvedl. A zmínil, že by možná bylo vhodné přistoupit k celé záležitosti stejně jako Polsko. „Ten závazek dvou procent stanovit zákonem,“ vysvětlil Vondra. Poláci jsou podle něj perfektní příklad země, která závazek plní, stejně jako baltské státy a Rumunsko. „Protože ti se bojí, jsou exponovaní svou polohou,“ uvedl bývalý ministr obrany.

„Co se týče armády a ministerstva obrany, tak má dlouhodobý výhled schválený vládou do roku 2035 a na to navazuje a teď v říjnu bude předložená koncepce výstavby armády ČR. A v ní je ta provázanost, o které jsme hovořili, a to sice, že modernizace a rozvoj armády bude navázaná na akviziční a finanční plán,“ konstatuje Metnar. Návrh opozice na uzákonění dvouprocentních výdajů však nepodporuje. Stát se tak podle něj mělo už v době, kdy byly výdaje nejnižší, a ne nyní, kdy rozpočet roste.

V případě Česka i dalších zemí nejde jen o výši obranného rozpočtu, ale také o to, jaká část armádních výdajů jde konkrétně na investice – závazek vůči NATO hovoří o dvaceti procentech. Plní ho však jen 16 zemí. Česko mezi nimi není. 

Nejvíce investuje Lucembursko, a to bezmála 45 procent, více než 40 procent pak ještě dává  Slovensko. Dále je s 38 procenty Turecko, Spojené státy pak vynakládají 27,5 procenta. Čtvrtinu armádního rozpočtu na investice dávají v Bulharsku, Lotyššku, Rumunsku a Polsku nebo ve Velké Británii a Francii.  Česko je na tom se svými patnácti procenty podobně jako Německo, Albánie nebo Černá Hora. Méně než 14 procent pak dávají Řekové, Chorvati, Kanaďané či Slovinci. 

Nákup amerických vrtulníků je dobré rozhodnutí, uvedl Vondra 

Vondra i Pavel podpořili nákup amerických vrtulníků pro českou armádu. „Je to špičková technika. Myslím si, že to je dobré rozhodnutí,“ řekl Vondra. Rozhodnutí z tohoto týdne, podle kterého armáda dostane čtyři bojové a osm víceúčelových vrtulníků od firmy Bell, označil Pavel za nejlepší kompromis, který nejvíce naplní požadavky armády. Stroje jsou podle něj několikrát prověřeny v boji, což není případ italských helikoptér AgustaWestland AW139M od firmy Leonardo, které označil za militarizovanou verzi civilních vrtulníků.

Ministerstvo za 12 helikoptér zaplatí 14,5 miliardy korun. Obrana podle Metnara nyní bude jednat o tom, jak do dodávky zapojit český průmysl.