Namísto nalepovacích kuponů elektronické dálniční známky, které půjdou zaplatit přes internet. Změnu, která přijde s rokem 2021, posvětil ve středu Senát s tím, že výše ročního poplatku 1500 korun zůstává. Není však vyloučeno, že i to se změní, případně že se vrátí do hry jednodenní kupony nebo se zavedou krajské dálniční známky – i když s těmi se zatím nepočítá, uvedl v pořadu Události, komentáře ministr dopravy Vladimír Kremlík (nestr. za ANO).
Cena dálniční známky zůstane stejná, tedy 1500 korun za rok, minimálně po dobu, než bude dokončena modernizace D1, uvedl ministr dopravy. Tato situace by mohla nastat právě v roce 2021, kdy papírové dálniční známky vystřídá jejich elektronická forma. Pak se bude zvažovat znova i její výše, která by mohla dosáhnout dvou tisíc korun.
Otázkou zůstávají jednodenní známky nebo jejich krajské varianty. „V tuto chvíli je v zákoně známka pouze na 30 a 10 dnů. Diskutovalo se i o jednodenní dálniční známce, ale ta v zákoně ještě není. Do roku 2021 ale ještě zbývá nějaká doba,“ připomněl v pořadu senátor za ODS Zdeněk Nytra s tím, že se zároveň otevírá možnost pro krajské dálniční známky.
Kremlík však zdůraznil, že se o žádné z těchto variant aktuálně neuvažuje. „Současná platná právní úprava to neupravuje a neumožňuje,“ vysvětlil. V případě krajských známek by bylo podle něho velmi obtížné mezi jednotlivými kraji stanovit hranice a propustnost. Nicméně připustil, že je ochotný o tom znova diskutovat.
- Podle serveru tolls.eu vyžaduje dálniční známky pro osobní automobily a dodávky do hmotnosti 3,5 tuny devět zemí Evropy (Bulharsko, Česko, Maďarsko, Moldavsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Švýcarsko).
- Ve třech z těchto zemí, Slovensku, Maďarsku a Moldavsku, funguje jen elektronická dálniční známka. V Bulharsku, Rumunsku a Rakousku lze dálniční známku koupit jako klasickou nálepku na přední sklo i elektronicky.
- Pouze jako klasickou nálepku je pak možno pořídit zatím dálniční známku ve Slovinsku, Švýcarsku a v Česku.
V případě zavádění jednodenních kuponů by bylo podle něho potřeba především spočítat případné finanční dopady související s jejich zavedením. „Kupony, které řidiči platí, jsou příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury. A veškeré tyto peněžní prostředky, řádově se jedná o částku asi 5,2 miliardy za rok 2018, jsou investovány do dálnic a do oprav silnic. Pokud by to mělo znamenat výpadek těchto peněžních prostředků, tak bych se musel nad tím vážně zamyslet,“ podotkl Kremlík.
Česká dálniční síť, za kterou řidiči platí právě ve formě známek, je však neustále terčem kritiky. V současnosti se v Česku aktuálně dálnice spíš opravují, než stavějí a opozice kritizuje, že příští rok jde na dopravní stavby málo peněz – a to přestože ministr před pár dny vyjednal pět miliard korun navíc proti původnímu návrhu.
„Po tom slavném zvýšení o pět miliard je na příští rok 70 miliard, to znamená minus 16 miliard proti letošnímu roku. Přitom loni jsme schválili výhled na rok 2020 a mělo tam být 97 miliard, takže ministryně financí nebo vláda chce dát o 27 miliard méně, než byl plán, a ministr dopravy je spokojený…,“ uvedl v pondělí v Událostech předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.
Podle Kremlíka je to však jinak: na stavbu dálnic půjde z národního rozpočtu 70 miliard, což je zmíněné navýšení o pět miliard, dohodnuté s místopředsedkyní vlády a ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO), ale zároveň dalších 20 až 25 miliard z evropských peněz. „To znamená, že jsme na 95 až 97 miliardách korun, které půjdou do dopravní infrastruktury. Takže není správná informace, že na výstavbu půjde 70 miliard, ale půjde tam částka mezi 95 až 100 miliardami korun,“ dodává.
Podle senátora Nytry to ale nestačí. Za letošní rok se dokončilo pouze 25 kilometrů dálnic. „Vzhledem k rostoucím příjmům rozpočtu si myslím, že by to mělo být více,“ uvedl. Kremlík však podotknul, že to souvisí s celkovou připraveností staveb. „Vždycky můžeme říkat, že to může být více, ale musí to být reálné. Příští rok bychom měli otevřít 32 kilometrů nových dálnic, to znamená o dalších asi sedm kilometrů více oproti letošnímu roku.“ A dodává, že jeho záměrem je, aby do pěti let byla zahájena výstavba všech úseků dálnic.
„Nebudu ale říkat konkrétní datum. Všichni víme, že příprava staveb v České republice podle úpravy, která tady byla, trvá 10 až 12 let, než se zahájí stavba dálnice; ta pak trvá zpravidla 3 až 4 roky. A já chci říci, že hnutí ANO a my na ministerstvu dopravy ve spolupráci s poslanci a senátory jsme připravili první rozsáhlou novelu zákona o ochraně výstavby, která již je účinná a která zahrnuje urychlení výstavby, plus další významnou novelu budu do vlády předkládat,“ konstatuje. Důvodem je podle něho především snaha zjednodušit právní prostředí, které povede k urychlení staveb.
„A třešinkou na dortu bude změna stavebního práva, které připravuje ministerstvo pro místní rozvoj. Chtěli bychom, aby do jednoho roku bylo pravomocné stavební povolení pro stavbu dálnice od předání úplných podkladů,“ doplnil.
