Současným nepříznivým vlivům ze světa se české ekonomice zatím daří dobře čelit a to díky domácím faktorům, uvedl v pořadu Byznys ČT24 guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok. Zmínil zejména spotřebu domácností, částečně i spotřebu vlády a v menší míře také vývoz.
Českou ekonomiku táhne spotřeba domácností. Vyvažuje negativní zahraniční vlivy, míní Rusnok
Guvernér ČNB Jiří Rusnok v pořadu Byznys ČT24 (zdroj: ČT24)
Český statistický úřad ve středu informoval, že český hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí podle předběžného odhadu meziročně vzrostl o 2,7 procenta. Jde o mírně horší výsledek ve srovnání s 2,8 procenta v prvním čtvrtletí. S ohledem na vývoj v Německu (mezikvartální pokles ve druhém čtvrtletí o 0,1 procenta a úvahy expertů o balancování na hraně recese) si ale Česko podle ekonomů vede dobře.
Rusnok zmínil, že růst české ekonomiky sice zpomaluje, ale při tomto ochlazování se vrací na tempo, které je udržitelné a odpovídající jejímu potenciálu. Tedy mezi 2,5 až 3 procenty.
Hlavní tahoun hospodářství – spotřeba domácností – se vyvíjí od mimořádně vysoké zaměstnanosti a silného růstu mezd. „Nadstandardní růst mezd vytváří dostatečný objem poptávky, aby táhl ekonomiku.“ Pokud by se výrazně zbrdil růst mezd a zejména došlo ke snížení zaměstnanosti, pak by domácí poptávka ztratila část své síly.
„Zatím to tak nevypadá,“ řekl guvernér. Očekává postupné zpomalování růstu mezd ze současných sedmi či více procent, které považuje za dlouhodobě neudržitelné, k pěti procentům v příštím roce. To by podle něho bylo udržitelné a odpovídalo produktivitě práce. Domnívá se proto, že je zde „zaděláno na to“, aby tento zdroj vydržel poměrně dlouho.
ČNB čeká za letošní rok růst české ekonomiky ve výši 2,6 procenta. Pro příští rok pak prognózuje 2,9 procenta. Guvernér dodal, že jako malá otevřená ekonomika vždy můžeme být zasaženi vnějším faktorem (brexit, obchodní války). Připustil, že ve zlomových okamžicích ekonomického vývoje je míra spolehlivosti prognóz obecně nižší než v ustáleném období jasného trendu.
Centrální banka však ve své prognóze neočekává úplné zastavení růstu či dokonce pokles ekonomického výkonu českého hospodářství, zdůraznil guvernér.
Guvernér v pořadu také zmínil, že svět nyní zažívá nejistotu ohledně dalšího hospodářského vývoje, což je vždy negativní faktor pro investice. To pak doléhá na ekonomiku českého typu, výrazně exportně orientovanou.
Může se tak stát, že firemní investice nebudou několik čtvrtletí patřit mezi hlavní faktory rozvoje. Vykompenzovat to pak může právě domácí poptávka. Pomoci mohou také veřejné investice (vlády, krajů, obcí), které by neměly být závislé na ekonomickém cyklu, naopak měly by být spíše jeho protiváhou.
Havlíček chce pomoci exportérům
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (nestr. za ANO) v pořadu zdůraznil, že nepříznivé zprávy z Německa či některých dalších evropských ekonomik nejsou důvodem k panice, ani k přehnané skepsi. Z hlediska podniků je to pak důvod k určité obezřetnosti, například nechodit do extrémně vysokých investic s vysokým rizikem.
Stát chce pomoci exportérům, řekl ministr. Třeba tím, že nové podnikatelské mise budou daleko konkrétnější a akčnější, více připraveny na míru firmám. Pomoci by měla také změna stavebního práva. Hovořil také o probíhajícím Národním investičním plánu, do něhož bylo přihlášeno na 17 tisíc projektů, které se nyní testují. Jako dlouhodobější opatření zmínil současné investice do inovací, do výzkumu, které by se měly příznivě projevit za pět, sedm let.
Skutečnost, že situce v Německu se ještě výrazně nepromítá v českém hospodářství, si Rusnok vysvětluje tak, že se „naše míra závislosti na Německu trochu rozvolnila, jsou tu jiné zdroje ekonomického růstu, které nyní působí pozitivně“. I nadále však tady provázanost je (do Německa loni směřovalo 31 procent českého exportu). Pokud by tedy německá stagnace pokračovala nebo by se dokonce prohluboval pokles, dříve či později by se to na české ekonomice projevilo.
„Pokud budeme dělat rozumnou fiskální, průmyslovou a strukturální politiku a bude tady přiměřená cenová a finanční politika, můžeme být relativně hodně odolní,“ podotkl guvernér. Dodal, že Česko nečeká v dohledné době dramatická krize, pokud se nestane něco mimořádného.
Růst cen by měl zpomalovat a koruna posilovat
K vývoji inflace řekl, že přes současný skok na 2,9 procenta by růst spotřebitelských cen měl postupně zpomalovat. Za letošní rok odhaduje ČNB inflaci ve výši 2,7 procenta a v příštím roce již blízko dvou procent. „Rozhodně nejsme v době vysoké inflace,“ zdůraznil. Není tak podle něho důvod pro paniku či nervozitu.
ČNB také v současné době očekává spíše stabilitu úrokových sazeb. Působí tu různé protichůdné faktory (například napjatý český trh práce vs. zpomalování v cizině), takže není třeba v nejbližších čtvrtletích měnit sazby ani směrem nahoru, ani dolů.
Rusnok také připustil, že česká koruna je vůči euru stále slabší, než ČNB čekala. „Evidentně se v odhadu v poslední době moc netrefujeme.“ Je za tím i nejistota ve světě, kdy se investoři zaměřují například na jen, dolar či zlato. Koruna je však podle něho stabilnější než v minulosti a poskytuje tak jednu z kotev. „V tuto chvíli to naší ekonomice nijak neškodí. Nemělo by to vyvolávat žádné obavy ani u podniků, ani u domácností,“ řekl.
Pro další období vidí jako pravděpodobné posilování koruny, které ale asi bude velmi pozvolné a opatrné.