Měnový fond se neshoduje s tvrzením USA, že Čína manipuluje jüanem

Mezinárodní měnový fond (MMF) ve výročním hodnocení čínské ekonomiky potvrdil svůj názor, že hodnota čínské měny je zhruba v souladu s ekonomickými faktory. Pekingu ale doporučil, aby prosazoval flexibilnější směnný kurz a méně intervence. Postoj fondu se liší od názoru administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle které Čína kurzem domácí měny manipuluje.

Ředitel oddělení MMF pro Čínu James Daniel uvedl, že při hodnocení čínské hospodářské politiky zjistil, že směnný kurz jüanu loni „nebyl výrazně nadhodnocen ani podhodnocen“. Čínu ale vyzval, aby zveřejňovala informace o měnových intervencích.

Trump minulý týden oznámil, že od 1. září zavede dodatečné desetiprocentní clo na zboží z Číny, jehož roční dovoz do Spojených států dosahuje 300 miliard dolarů (sedm bilionů Kč). Čína následně nechala domácí měnu jüan vůči dolaru oslabit na nejnižší úroveň za více než deset let, což Spojené státy přimělo k tomu, aby Čínu poprvé od roku 1994 oficiálně označily za zemi, která manipuluje měnou.

Americký ministr financí Steven Mnuchin nedávno prohlásil, že se chce obrátit na MMF, aby Washingtonu pomohl korigovat nepoctivé obchodní výhody způsobené měnovými zásahy Pekingu. Daniel však odmítl říct, jak MMF na žádost odpověděl. Prohlásil, že jednání s americkým ministerstvem financí o řadě otázek pokračují.

Mejstřík: I kdyby Čína nemanipulovala, teď už může

Profesor ekonomie z Institutu ekonomických studií fakulty sociálních věd UK Michal Mejstřík uvedl v pořadu Události, komentáře, že je obtížně říci, zda Čína s kurzem manipulovala, protože jde o složitý mechanismus. Nebezpečí však vidí jinde. „Pokud už vás někdo označí za měnového manipulátora, tak vy si to necháte a do budoucna opravdu začnete manipulovat.“ 

Dan Šťastný z University of New York in Prague ve stejném pořadu uvedl, že obvinění Číny je spíše zástěrkou, aby mohli Američané přistoupit k dalšímu opatření. Čína podle něho byla pasivní, nechala kurz oslabit, neintervenovala. Zdůraznil rovněž, že každá celní válka má jen poražené, žádné vítěze. 

Cla na dovoz čínského zboží do USA
Zdroj: ČT24

V souvislosti s českou ekonomikou Mejstřík poté uvedl, že přes nepříznivé zprávy ze světa (obchodní spory USA–Čína, propad německého průmyslu) není potřeba panikařit. „Příležitostí pro české průmyslníky stále ještě zbývá dost.“ A to i díky tomu, že v minulosti hodně investovali. Příležitost vidí například v rozvoji dodavatelských řetězců.

Slabé místo naopak spatřuje ve složitosti utratit peníze na velké infrastrukturní projekty i ve stavu stavebního práva. Nyní nastává podle něj chvíle pro stát, aby nasadil své fiskálně infrastrukturní nástroje. Z hlediska budoucnosti se Mejstříkovi nezdá zdravé, že průměrný plat ve veřejném sektoru je vyšší než v soukromém sektoru a stále se jedná o jeho dalším zvýšení. 

Vývoj české ekonomiky
Zdroj: ČT24
Saldo státního rozpočtu
Zdroj: ČT24

Šťastný se domnívá, že česká vláda by měla využít relativní konjunktury, kterou zažíváme, k posouvání veřejných financí směrem k větší udržitelnosti. Tedy aby rozpočtové schodky nebyly tak vysoké.

Uznává přitom, že vláda má do značné míry svázané ruce, protože převážná část výdajů státního rozpočtu je mandatorních (ze zákona povinných). 

16 minut
Ekonomové Šťastný a Mejstřík nejen o měnové manipulaci
Zdroj: ČT24

MMF: Clo může Čínu hospodářsky oslabit. A s ní i svět

MMF ve zprávě varoval, že zhoršení obchodního napětí s USA může ohrozit ekonomickou a finanční stabilitu Číny, což by vyžadovalo, aby vláda zavedla nová opatření k podpoře fiskální politiky.

Pokud by USA uvalily pětadvacetiprocentní clo na zbývající čínský dovoz za 300 miliard dolarů, snížilo by to v následujících 12 měsících ekonomický růst země asi o 0,8 procentního bodu. To by mělo výrazný negativní vedlejší dopad po celém světě.

James Daniel podle agentury Reuters dodal, že plánované desetiprocentní clo na toto zboží, které má být uplatňováno od 1. září, může snížit růst o 0,3 procentního bodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 1 mminutou

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
před 57 mminutami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...