Tuzemských strojírenských firem se sankce proti Rusku zatím nedotkly

Brno - České strojírenské podniky zatím vzájemné sankce s Ruskem výrazně nepocítily, protože plní stávající smlouvy. Bojí se však toho, co bude příští rok, řekl dnes novinářům na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD). Podle Svazu strojírenské technologie mohou ztráty způsobené sankcemi dosáhnout miliardových hodnot. Mládek také označil za pozitivní, že pokračuje velmi dobrá spolupráce s většinou ruských regionů, které o ni mají zájem.

„Sankce nejtvrději dopadly na část potravinářského průmyslu, na strojírenství zatím nikoliv,“ řekl Mládek. Spolupráce s regiony podle něj funguje, protože z 85 ruských regionů, z nichž 22 je autonomními republikami, jich je méně než deset čistými přispěvateli do federálního rozpočtu. „Minulý týden byl v Česku na návštěvě prezident Tatarstánu, zájem o spolupráci mají a ukazuje se, že prostor v ruských regionech je pro nás velký,“ uvedl Mládek. Tatarstán navíc vložil zisky z ropného průmyslu do rozvoje strojírenství, což je pro ČR příznivé.
 
Jednání s představiteli ruských republik jsou podle něj stejná jako dříve, ani vzájemné sankce je nezkomplikovaly. „Samozřejmě se diskuse stáčejí i na politické téma. Regiony sankce netěší, ale předpokládají, že jsou jen dočasné,“ uvedl Mládek.

Jan Mládek
Zdroj: Jaroslav Ožana/ČTK

„Vzhledem k dodacím lhůtám neočekáváme výraznější dopady do tržeb v roce 2014, ale až v roce příštím,“ potvrdil ředitel Svazu strojírenské technologie Oldřich Paclík. Podle něj budou primárně nejvíce zasaženy strojařské firmy s velkou angažovaností ve speciálních sektorech ruského trhu. „Rozsah ztrát lze jen odhadovat, a sice v řádu jednotek miliard korun s postupným dopadem,“ dodal. Zmínil také, že export obráběcích a tvářecích strojů činil v roce 2013 asi pětinu celého vývozu do Ruska.
 
Dopad sankcí vůči Rusku zatím nepocítila brněnská ZKL, která se zabývá výrobou ložisek. „S našimi zákazníky v Rusku máme dobré obchodní vztahy a máme zájem je rozvíjet. Cítím však, že důsledkem sankcí je patrné posilování tendence k uzavírání vnitřního trhu a oživuje se poptávka po výrobcích ruské, domácí produkce,“ řekl Jiří Prášil, generální ředitel ZKL.

Členské země Evropské unie dnes potvrdily, že platnost obchodní dohody s Ukrajinou se odkládá do začátku roku 2016. V reakci na Ruskem několikrát formulované přání měnit obsah smlouvy ale také zdůraznily, že asociační dohoda mezi EU a Ukrajinou je dvoustranným dokumentem. Případné změny v něm tedy může navrhovat jen jedna z jejích stran a souhlasit s nimi musí strany obě. „Obecné povědomí a pocit je, že ruská strana - tedy ani prezident Putin - v zásadě nemůže zasahovat do bilaterálního vztahu mezi Evropskou unií a Ukrajinou,“ řekl dnes novinářům český velvyslanec při EU Martin Povejšil.

Možnost, že by Moskva mohla v oněch 15 měsících dosáhnout změn smlouvy, dnes v Evropském parlamentu odmítla také budoucí eurokomisařka pro obchod Cecilia Malmströmová ze Švédska. „Rusko vyjádřilo mnohé obavy. Pokud jde o mne, většina z nich, pokud ne všechny, nejsou odůvodněné,“ prohlásila budoucí komisařka. Také podle ní mohou případné změny navrhovat jen Unie či Kyjev.

Sankce vůči Rusku se zatím nedotkly ani Třineckých železáren. „Pokud budou mít sankce ale vliv na ekonomickou situaci v Evropě a vývoj na trzích, v nichž figuruje ocel, pochopitelně to zasáhne i nás jako výrobce,“ uvedla mluvčí firmy Petra Jurásková.

Podle Mládka zatím sankce nemají vliv na platební morálku ruských firem
 
Ministr se dnes také zmínil o tom, že se zatím nesetkal s konkrétním příkladem, kdy by Rusové kvůli sankcím měli problém s platební morálkou. Připustil ale, že do budoucna to problém může být. „Mají vládní fondy a může se stát, že vláda bude mít méně peněz na dotace. Tím pádem může být menší poptávka po českých strojích,“ řekl Mládek. Za ještě menší problém považuje odstavení ruských bank od úvěrů, jejichž pomocí financují obří projekty například v těžebním průmyslu. „I zde jsou české firmy zainteresované, ale tohle nemáme možnost řešit. České subjekty také vlastní jen minimum cenných papírů, které jsou vydané v Rusku,“ doplnil Mládek.

  • Podle Svazu průmyslu a dopravy jsou největším problémem sankcí dlouhodobé nepřímé dopady, hlavně ztráta důvěry. „Od doby přijetí prvního kola sankcí uplynul měsíc a půl. V tuto chvíli jsou dodací lhůty na zboží šest měsíců. Firmy proto nemají žádné zkušenosti, jak to funguje pod novými sankcemi, jelikož strojaři nic nového nevyvezli,“ sdělila vedoucí pracovní skupiny svazu pro Rusko Olga Zuláková.

Šéf ruského obchodního zastoupení v Praze Sergej Stupar dnes v Brně ruským novinářům řekl, že navzdory západním sankcím se rusko-česká obchodní spolupráce dál rozvíjí. Česká strana má podle něj velkým zájem na nových kontaktech s ruskými podniky. „Sankce naše vztahy zatím nepoškodily. Za sedm měsíců letošního roku objem vzájemného obchod naopak vzrostl o 13 procent ve srovnání s loňskem. Rok 2013 byl přitom rekordní, hodnota obchodu dosáhla částky 11,3 miliardy dolarů,“ řekl Stupar agentuře ITAR-TASS.

Rusko má podle něj i zájem na výstavbě dalších bloků Jaderné elektrárny Temelín, pokud se česká strana rozhodne vypsat novou soutěž.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 4 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 4 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...