Dovozce potravin čekají přísnější pravidla

Praha - Vláda schválila přísnější pravidla pro dovozce potravin živočišného původu a vybraných produktů rostlinného původu. Nově budou muset nejméně dva dny před tím, než půjde produkt do prodeje, informovat kontrolní úřady. Podle ministra zemědělství má zpřísnění předpisů zabránit možnému zavalení českého trhu potravinami za dumpingové ceny v důsledku ruského embarga na jejich dovoz.

V hlášení budou muset dovozci navíc uvádět také předpokládanou prodejní jednotkovou cenu zboží, jak vychází ze dvou schválených nařízení, které předložil ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Cenové hlášení je novinkou. Dovozci rostlinných potravin dosud své dovozy hlásit nemuseli dopředu vůbec. Jenže podle prezidentky Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Marty Novákové se jedná o citlivou informaci, kterou nikdo z obchodníků zveřejňovat nechce.

Uvedení údajů o ceně má podle jeho resortu pomoci kontrolním úřadům zacílit na problematické zboží. „Řada těchto levnějších dovozů by mohla signalizovat potenciální riziko snížení úrovně kvalitativních a hygienických požadavků, které jsou na potraviny právními předpisy kladeny,“ uvedlo ministerstvo ve svém návrhu.

Přitom u potravin živočišného původu nahlašovací povinnost dovozců platí už od května 2011. Až dosud museli o příchozích zásilkách informovat Státní veterinární správu alespoň 24 hodin dopředu. Podle dnes přijatého návrhu se však jeden den ukázal jako krátká doba, bylo proto lhůtu potřeba zdvojnásobit. 

Marian Jurečka, ministr zemědělství 

„Získáme tak pro naše dozorové orgány dostatek času, aby se mohly připravit a dovezené živočišné potraviny a vybrané rostlinné produkty řádně zkontrolovat,“ uvedl ministr. „Lhůta 48 hodin předem ohlášeného dovozu povede k větší efektivitě kontrol, a tím i k posílení ochrany našich spotřebitelů.“

I tak je celé opatření problematické jednak pro obchodníky, ale i zpracovatele, tzn. výrobce především masných výrobků. Obchodníci dělají objednávky daleko flexibilněji, a to v rozmezí hodin, míní Nováková.

Příjemci potravin živočišného původu budou informovat Státní veterinární správu, importéři rostlinných produktů zase Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci (SZPI). Hlášení budou podávána elektronicky pomocí zvláštních formulářů na webech kontrolních institucí. Podle mluvčího Státní veterinární správy Josefa Dubna by úřad neměl v důsledku přísnějších kontrol navyšovat počet zaměstnanců nebo nějak zásadně měnit své fungování.

Reakce na ruské sankce

Nařízení jsou reakcí na situaci poté, co Rusko zakázalo dovoz řady potravin a zemědělských komodit ze Západu. Na unijním trhu vzniká v jeho důsledku přetlak a ceny komodit jdou dolů. Výkupní ceny jablek a zeleniny byly začátkem září meziročně až o polovinu nižší.

Pokud ministerstvo zjistí, že ceny některých dovážených potravin nebo zemědělských komodit jsou opravdu dumpingové, tak podle Jurečky zasáhne. "Budeme muset použít bezprecedentní krok, který se na jednotném trhu EU ještě nikdy nepoužil, že budeme asi nuceni pro některé komodity náš trh zavřít. Je to až ten nejzazší krok a byl bych nerad, kdybychom k němu došli," upozornil Jurečka. Pravidla Unie podobná omezení v případě dumpingového dovozu připouští, procedura prokázání podnákladových cen je ale podle Jurečky značně složitá a zdlouhavá.

Ministerstvo zemědělství odhaduje, že tuzemští vývozci zemědělských a potravinářských produktů přijdou přímo na tržbách o 250 až 300 milionů korun. Propad cen v důsledku přetlaku zboží na unijním trhu jim může podle Potravinářské komory způsobit miliardové škody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Průmyslová výroba v listopadu meziročně rostla nejrychleji za tři roky, stavebnictví zpomalilo

Průmyslová výroba loni v listopadu meziročně rostla o 5,7 procenta, což byl nejvýraznější nárůst za více než tři roky. K růstu přispěly především automobilový a kovozpracující průmysl. Stavební výroba v listopadu zpomalila meziroční růst na 6,1 procenta z říjnových 7,1 procenta. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ).
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
7. 1. 2026

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
7. 1. 2026

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
7. 1. 2026

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
6. 1. 2026Aktualizováno6. 1. 2026

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026
Načítání...