Pardubické letiště čeká těžký rok. Za jeden provaz netáhnou kraj ani město

5 minut
Události v regionech: Situace regionálních letišť
Zdroj: ČT24

Pardubické letiště vykazovalo v minulých letech ztráty a zvlášť chmurný je i letošní výhled. Jeho dva akcionáři, Pardubický kraj (34 procent) a město Pardubice (66 procent) se zároveň přou o zaplacení úroků z úvěru.

Letiště v Pardubicích provozuje společnost East Bohemian Airport (EBA). Za loňský rok bude ztráta kolem 19 milionů korun, v předchozích dvou letech to pak bylo 5,2 a 10,6 milionu. Firma se potýká s odlivem cestujících, poklesem tržeb či se zdražováním energií. 

Letošní ztráta by podle některých odhadů mohla dosáhnout až 40 milionů korun. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) sice uvádí, že v tom jsou započtena všechna možná letošní rizika, ale také dodává, že tuto ztrátu není možné dlouhodobě držet. 

Situací se chce zabývat i město Pardubice, aby našlo řešení, které společnosti pomůže. 

Letiště Pardubice
Zdroj: ČT24

Akcionáři jsou navíc nyní ve sporu. Kraj odmítá, aby úroky z úvěru přes čtyři miliony platilo letiště. Chce, aby je hradilo město. Hejtman Netolický uvedl, že kraj hodlá město tvrdě nutit k finančnímu plnění. I tím se bude město zabývat, uvedl mluvčí magistrátu Radim Jelínek. 

Nový terminál funguje, ale stále není dostavěn. „Evidentně ekonomický zázrak se nekoná… ukazuje se, že samotný terminál není předpokladem pro ekonomický boom letiště,“ podotkl hejtman. 

Letiště odbavilo před třemi roky 31 tisíc cestujících, o rok později 88 tisíc a vloni 147 tisíc. Letos čeká pokles kvůli výpadku letů do Petrohradu ruského dopravce, který se přesunul do Prahy. V názoru, zda Pardubice měly stavět terminál za 300 milionů korun, který je dodnes nedokončený, jsou odborníci rozdělení. Například dopravní expert Jan Sůra to považuje spíše za vyhozené peníze. „Terminál se postavil poměrně dost velkoryse, na mnohonásobně větší počet cestujících, než jaký je v tuto chvíli,“ soudí.

Ředitelka společnosti EBA Hana Šmejkalová zůstává optimistická. Zmiňuje nová jednání, například o posílení charterových letů. A ještě jeden faktor: „Letecká doprava roste. Do roku 2030 má být dvakrát taková,“ dodává s nadějí. 

Webové stránky Letiště Pardubice nyní zmiňují předpokládaný letní letový řád 2019, v němž je uvedeno 16 destinací (například španělské Alicante, londýnský Stansted či ruský Petrohrad) a sedm leteckých společností.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...