Pardubické letiště čeká těžký rok. Za jeden provaz netáhnou kraj ani město

Nahrávám video
Události v regionech: Situace regionálních letišť
Zdroj: ČT24

Pardubické letiště vykazovalo v minulých letech ztráty a zvlášť chmurný je i letošní výhled. Jeho dva akcionáři, Pardubický kraj (34 procent) a město Pardubice (66 procent) se zároveň přou o zaplacení úroků z úvěru.

Letiště v Pardubicích provozuje společnost East Bohemian Airport (EBA). Za loňský rok bude ztráta kolem 19 milionů korun, v předchozích dvou letech to pak bylo 5,2 a 10,6 milionu. Firma se potýká s odlivem cestujících, poklesem tržeb či se zdražováním energií. 

Letošní ztráta by podle některých odhadů mohla dosáhnout až 40 milionů korun. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) sice uvádí, že v tom jsou započtena všechna možná letošní rizika, ale také dodává, že tuto ztrátu není možné dlouhodobě držet. 

Situací se chce zabývat i město Pardubice, aby našlo řešení, které společnosti pomůže. 

Letiště Pardubice
Zdroj: ČT24

Akcionáři jsou navíc nyní ve sporu. Kraj odmítá, aby úroky z úvěru přes čtyři miliony platilo letiště. Chce, aby je hradilo město. Hejtman Netolický uvedl, že kraj hodlá město tvrdě nutit k finančnímu plnění. I tím se bude město zabývat, uvedl mluvčí magistrátu Radim Jelínek. 

Nový terminál funguje, ale stále není dostavěn. „Evidentně ekonomický zázrak se nekoná… ukazuje se, že samotný terminál není předpokladem pro ekonomický boom letiště,“ podotkl hejtman. 

Letiště odbavilo před třemi roky 31 tisíc cestujících, o rok později 88 tisíc a vloni 147 tisíc. Letos čeká pokles kvůli výpadku letů do Petrohradu ruského dopravce, který se přesunul do Prahy. V názoru, zda Pardubice měly stavět terminál za 300 milionů korun, který je dodnes nedokončený, jsou odborníci rozdělení. Například dopravní expert Jan Sůra to považuje spíše za vyhozené peníze. „Terminál se postavil poměrně dost velkoryse, na mnohonásobně větší počet cestujících, než jaký je v tuto chvíli,“ soudí.

Ředitelka společnosti EBA Hana Šmejkalová zůstává optimistická. Zmiňuje nová jednání, například o posílení charterových letů. A ještě jeden faktor: „Letecká doprava roste. Do roku 2030 má být dvakrát taková,“ dodává s nadějí. 

Webové stránky Letiště Pardubice nyní zmiňují předpokládaný letní letový řád 2019, v němž je uvedeno 16 destinací (například španělské Alicante, londýnský Stansted či ruský Petrohrad) a sedm leteckých společností.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 3 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 7 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 20 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 20 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...