Brusel upozornil Itálii, Řecko a Kypr na nadměrnou nerovnováhu jejich ekonomik

Evropská komise (EK) ve středu varovala Itálii, Řecko a Kypr, že se jejich ekonomika nachází v nadměrné nerovnováze. Dalších deset zemí, včetně Německa nebo Francie, EK upozornila, že také jejich hospodářství se s nerovnováhou potýká, byť v různé míře a s určitými zlepšeními. Česko by mělo podle Komise podpořit růstový potenciál i zaostalejších částí země, a to investicemi do dopravní infrastruktury a digitálních sítí.

Komise to uvedla v každoročním hodnocení ekonomické situace členských zemí EU, které je součástí pravidelného cyklu koordinace unijní hospodářské a fiskální politiky. EK posuzuje hospodářství států Unie od roku 2011 v rámci každoročního cyklu známého jako Evropský semestr.

Místopředseda komise pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis připomněl, že evropské hospodářství roste už sedmý rok v řadě, i když nyní již jen mírnějším tempem.

Itálie zmrazila reformy

V italském případě Komise, která se s Římem v posledních měsících opakovaně dostala do sporu kvůli plánům stávající italské vlády, upozornila na prakticky zmrazené reformy, vysokou nezaměstnanost a zhoršení fiskální situace. EK varuje, že stávající vývoj bude mít negativní dopad na stabilitu veřejných financí, produktivitu italské ekonomiky a možný růst HDP.

Komise proto bude pečlivě sledovat další vývoj a kroky, které Řím učiní ve snaze řešit nerovnovážný stav italského hospodářství.

Řecko stále na hraně, Kypr se nepolepšil

Řecko, které teprve loni v létě opustilo záchranný program, čelí přes značný pokrok rizikům souvisejícím s vysokou mírou zadlužení, slabým finančním sektorem a nízkým růstovým potenciálem při trvající vysoké nezaměstnanosti. Kypr podle komise udělal za rok jen málo, aby změnil situaci svého hospodářství.

Komise naopak ocenila například pozitivní změny v Chorvatsku, které EK umožnily místo varování před nadměrnou nerovnováhou letos zemi jen upozornit na nerovnovážný stav hospodářství. Podobné upozornění EK adresovala z různých důvodů také Bulharsku, Francii, Irsku, Nizozemsku, Portugalsku, Španělsku, Švédsku nebo Německu. V jeho případě to ale už poněkolikáté bylo kvůli trvajícímu přebytku, kdy EK doporučuje vyšší míru investic.

V Česku se prohlubují rozdíly mezi regiony

V případě Česka komise upozornila, že data ukazující na malou míru sociální nerovnosti a rostoucí životní úroveň maskují prohlubující se rozdíly mezi různými regiony země. 

Česká republika by se proto měla zaměřit na investice do vzdělávání a zvyšování kvalifikací a na rozvoj domácích inovací. Růstový potenciál i zaostalejších částí země by měly podpořit investice do dopravní infrastruktury a digitálních sítí.

Materiál komise opakovaně zmiňuje otevírající se nůžky mezi rozvinutými a zaostávajícími regiony ČR. K rozdílům přispívá chabá silniční, železniční i datová síť, která má také na svědomí nižší míru soukromých investic. 

Bohatší regiony trpí nedostatkem dostupného bydlení a tlakem na předměstskou dopravní síť, v nejchudších oblastech je velmi slabé dopravní spojení, panuje demografický tlak, existuje sociální vyloučení a jen malé soustředění se na inovace.
Z pracovního dokumentu Evropské komise

 Podle EK by potenciál pro dlouhodobý růst Česka posílily investice do podpory domácích inovací, vzdělání a vyšší kvalifikace lidí právě v oblasti datové a dopravní infrastruktury. Pomoci by měla také efektivnější politika související s pracovním trhem a dostupná předškolní péče. Komise upozorňuje i na potřebu kroků vedoucích k vyšší míře zaměstnanosti znevýhodněných skupin obyvatel.

Úroveň soukromých investic by mohly zvýšit kroky vedoucí k omezení administrativní a regulační zátěže i vyšší a efektivnější výkon státní správy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 5 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...