Vláda chce zvýšit životní minimum o 200 korun. Stálo by to miliardu

Praha – Kabinet premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) přichází s dalším opatřením v oblasti sociální politiky. Po již oznámeném zavedení porodného na druhé dítě a zvýšení daňových slev plánuje vyšší životní minimum. Od příštího roku by hranice příjmů nezbytných k zajištění základních potřeb mohla stoupnout v průměru o dvě stě korun. V rozpočtu ministerstva práce si to vyžádá více než miliardu korun.

3 minuty
Události: Vláda plánuje zvýšit životní minimum
Zdroj: ČT24

Kvůli růstu cen zvažuje ministerstvo práce a sociálních věcí, že zvýší dávky, které mají lidem v nouzi zajistit přežití. Životní minimum pro jednotlivce nyní činí 3 410 korun a naposledy vzrostlo před dvěma lety. Podle záměru resortu by si od ledna mohlo připsat další dvě stovky na 3 610 korun.

Životní minimum pro jednotlivce

2012   3 126 Kč > 3 410 Kč

2015   3 410 Kč > 3 610 Kč

Zdroj: MPSV

Pro státní rozpočet by takové opatření znamenalo zhruba o miliardu vyšší výdaje. Potřeba je totiž započítat nejen výplatu samotného životního minima, ale také dalších dávek, které se na základě tohoto limitu přiznávají. „Další náklady jsou spojeny s dávkami v hmotné nouzi. Tam se odhaduje nárůst asi o 500 milionů korun,“ upřesnila sociálnědemokratická ministryně práce Michaela Marksová.

Opozice se na její nápad příliš netváří. „Takové navýšení je opravdu zásah do veřejných financí. Navíc tento krok by měl smysl, pokud by nějak významně rostla inflace, což ale není náš případ,“ je přesvědčen Petr Fiala, předseda občanských demokratů.

Jestli najde vláda na zvýšení životního minima v rozpočtu dostatek peněz, řekne do měsíce. Už teď přitom plánuje v rámci prorodinné politiky zavést od příštího roku porodné na druhé dítě ve výši 10 000 korun a posunout hranici, od které se toto porodné vyplácí.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24/Thinkstock

Právě porodné je příkladem dávky, která se přiznává na základě životního minima. Pokud by se hranice pro nárok na porodné posunula z 2,4násobku životního minima na 2,7násobek a k tomu by se zvýšilo i samotné životní minimum, dosáhlo by na něj více lidí. Náklady pro státní rozpočet jsou zatím vyčísleny na 330 milionů korun (čtěte víc).

Diskutuje se rovněž o výši daňové slevy na dítě. Zatímco ministr financí Andrej Babiš (ANO) počítá s jejím zvýšením o sto korun měsíčně, lidovci navrhují růst o 500 korun na druhé dítě a o 900 korun na třetí a každé další dítě. Příjmy státu na daních by se v takovém případě snížily až o čtyři miliardy korun (čtěte víc).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

USA zavádí další cla, dotknou se zboží z Brazílie nebo Iráku

Americký prezident Donald Trump oznámil nová dovozní cla pro osm dalších zemí. Je mezi nimi například Brazílie, za importy z jihoamerické země se bude platit 50procentní clo. Ve výši 30 procent pak budou cla na zboží z Alžírska, Iráku, Libye a Srí Lanky. Na zboží z Moldavska a Bruneje vyměřil Trump 25procentní clo a zboží z Filipín čeká celní přirážka 20 procent. Opatření vstoupí v platnost k 1. srpnu, Evropská unie mezi novými cly nefiguruje.
před 3 hhodinami

Vysoké školy dostanou miliardy na navýšení počtu studentů zdravotnických oborů

Vláda ve středu schválila vysokým školám 12,8 miliardy korun na navýšení počtu studentů zdravotnických nelékařských oborů na období dvanácti let. Do roku 2037 by tak mělo přibýt více než 22 tisíc absolventů těchto oborů, zejména zdravotních sester. Po jednání kabinetu to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ústavní soud zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení částí konsolidačního balíčku

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů vedených Michaelem Canovem (SLK) na zrušení některých částí vládního konsolidačního balíčku. Senátoři napadli pět částí, které podle nich nesměřují ke konsolidaci či porušují pravidla legislativního procesu, protože jde o takzvané přílepky. Kritizovali i zrušení třicetiprocentního podílu na výnosu z internetových a nelegálních hazardních her s tím, že porušuje právo obcí na samosprávu. Jejich argumenty ale ÚS nevyslyšel.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Valorizace penzí kompenzuje růst cen, říká Jurečka. Juchelka kritizuje její úpravu

Zvýšení důchodů plně kompenzuje zdražování, protože se valorizuje o inflační nárůst, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v debatě o výši penzí a jejich růstu. Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Aleše Juchelky (ANO) je ale zároveň nárůst jen o jednu třetinu růstu reálných mezd nedostačující, dříve šlo o polovinu. V Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou hosté hovořili také o důchodové reformě a nezaměstnanosti.
před 15 hhodinami

Až čtvrtinu klientů tvoří cizinci, hlásí makléři. Kupují i byty na sídlištích

Cizinci mají velký zájem o tuzemské byty, především v Praze a Brně. Podle developerů i realitních makléřů je čtvrtina až pětina jejich klientů ze zahraničí. Ještě donedávna vyhledávali především nové a zrekonstruované bydlení poblíž centra. Teď se zajímají i o sídliště v okrajových částech měst.
před 20 hhodinami

Jednání Tokia s USA o clech se zadrhla. Soul věří, že si Trumpa získá

Písemnou informaci o výši plošných cel zaváděných od srpna obdrželo od Spojených států celkem čtrnáct převážně afrických a asijských zemí. Mezi nimi jsou i američtí spojenci jako Japonsko a Jižní Korea, jimž hrozí tarif 25 procent. V případě Tokia se vyjednávání zasekla na samostatných clech na auta, z nichž prezident USA nechce ustoupit. Soul pak věří, že si šéfa Bílého domu získá díky technologiím a spolupráci v loďařském průmyslu, o kterou projevil zájem. O něco náročnější vyjednávání Washington podle analytiků vede s Pekingem.
8. 7. 2025

Rada EU aktivovala výjimku z rozpočtových pravidel kvůli obraně

Rada Evropské unie aktivovala takzvanou národní výjimku z Paktu stability a růstu kvůli zvýšení výdajů na obranu pro patnáct zemí, včetně České republiky. Rada, která zastupuje členské státy, o tom v úterý informovala v tiskové zprávě po zasedání ministrů financí a hospodářství sedmadvacítky.
8. 7. 2025

Zdechovský a Dostál se přeli o kauze textových zpráv Von der Leyenové

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí návrhu na vyslovení nedůvěry. Důvodem je nezveřejněná SMS komunikace s šéfem farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou. Návrh, o kterém se má hlasovat ve čtvrtek 10. července, přichází v době, kdy Komise jedná se Spojenými státy o clech. Otázka důvěry se stala tématem ostré výměny mezi dvěma českými europoslanci – Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL) a Ondřejem Dostálem (Stačilo!) v pořadu Události, komentáře, moderovaném Martinem Řezníčkem.
8. 7. 2025
Načítání...