Letos vyplácí 13. plat víc než polovina firem. Průměrná odměna přesáhne 30 tisíc

Nahrávám video

Třinácté platy nebo podobné finanční bonusy letos vyplácí přes 50 procent firem, což je víc než loni. Vyplývá to z šetření Hospodářské komory. Nejčastěji na své zaměstnance myslí velké společnosti, což jsou firmy s více než 250 lidmi. Tam vyplácí třináctý plat 74 % společností.  Celkově se odměny nejčastěji pohybují mezi 15 až 35 tisíci korun.

  • Přes 45 procent Čechů si během letošního roku finančně polepšilo. Nejvíce z nich, 59 procent, bylo ve věku 18 až 26 let. Na konci roku 2017 ale 61 procent mladých Čechů doufalo v to, že se budou mít lépe. Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnila agentura Ipsos.
  • Ekonomicky zhruba stejně se letos mělo 38,5 procenta respondentů, mezi nejstarší generací ve věku 54 až 65 let to byl každý druhý (53 procent). O tom, že Češi netrpí finanční nouzí, svědčí to, že 14 procent lidí v letošním roce začalo tvořit rezervy či investovat. Ve věku 27 až 35 let to byl každý pátý.

Zatímco loni poskytlo svým zaměstnancům 13. plat 47 procent a předloni 39 procent zaměstnavatelů, letos plánuje vyplatit odměny 56 procent společností. Odměny se tak dočká šest z deseti zaměstnanců soukromého sektoru.

Část zaměstnanců už odměnu dostala v prosincové výplatě, zbytek se dočká zkraje příštího roku. Záleží i na tom, v jakém odvětví firma působí.

Obecně pak platí, že čím větší firma, tím spíše zaměstnancům bonus vyplatí. Ze šetření totiž vyplývá, že 13. plat plánují na přelomu roku vyplatit tři čtvrtiny (74 procent) velkých firem, tedy firem s více než 250 zaměstnanci. V loňském roce to bylo 71 procent a předloni 70 procent. Odměnu ve formě 13. platu však letos poskytne i téměř každá druhá firma do deseti zaměstnanců (47 procent), zatímco loni to byla necelá třetina a předloni pouhá pětina.

Nejčastěji budou odměny ve stavebnictví

Hospodářská komora odhaduje, že odměny v průměru přesáhnou 30 tisíc korun, nejčastěji se budou pohybovat v podobném pásmu jako loni, tj. mezi 15 až 35 tisíci. Nejčastěji budou vyplácet odměny ve výši jednoho platu firmy ve stavebnictví, které v letošním roce zažívá výrazné oživení. Na druhém místě je zpracovatelský průmysl, hlavní tahoun českého byznysu s největším podílem zaměstnanců.

Hospodářská komora nedávno uvedla, že firmy budou muset v roce 2019 čelit tomu, jak se vyrovnat s rychlým růstem mezd. Poprvé po třech letech to totiž zaměstnavatelé označují za větší překážku jejich rozvoje než nedostatek pracovní síly. Zaměstnavatelé přitom reálně postrádají 440 tisíc lidí, firmám bude už v červnu příštího roku podle Hospodářské komory chybět půl milionu pracovníků.

Problémem přitom ale je, že více než polovina zaměstnavatelů mzdy svým zaměstnancům zvyšuje hlavně proto, aby současní zaměstnanci neodcházeli k jiným zaměstnavatelům, či proto, že mají snahu získat nové pracovníky.

Komora proto zaměstnavatelům i v souvislosti s kolektivním vyjednáváním s odbory doporučila, aby kvůli mzdám potřebné investice do efektivnější výroby neodkládali. Firmám, které nebudou investovat, hrozí, že ztratí svou konkurenceschopnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 13 hhodinami

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 21 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
1. 6. 2026Aktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
1. 6. 2026

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
1. 6. 2026Aktualizováno1. 6. 2026

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
1. 6. 2026

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
1. 6. 2026

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026
Načítání...