Putin kazí plány i českým firmám, na východ hledí s obavami

Praha – Dění na Ukrajině bedlivě sledují české firmy, které vyvážejí zboží na východní trhy. Situaci nyní výrazně komplikuje pokles rublu. Kdyby navíc skutečně došlo na sankce Evropské unie vůči Moskvě, pro některé společnosti by to mohlo být likvidační. Jen do Ruska totiž dodají zboží v hodnotě 116 miliard korun ročně, na Ukrajinu je to 33,5 miliard. Některé firmy už ale konflikt na Krymu pociťují. Škoda Auto například snižuje objem výroby vozů v zemi, ČSA ruší lety Praha- Oděsa a negativní dopad do vývoje obratu na tamním trhu registruje například i Hamé.

České firmy se strachují, že díky krizi na Ukrajině mohou přijít o velké zakázky. Ročně vyvezou jen do Ruska zboží za 116 miliard korun, zatímco opačným směrem putují suroviny s výrobky za 155 miliard. Výpadek by tedy zasáhl obě strany, české firmy by to ale postihlo hůř. „Konkrétní kroky, respektive případnou pomoc (českým firmám) zvažujeme, ale závisí především na dalším vývoji situace na Ukrajině, který je v tuto chvíli opravdu těžké předvídat,“ uvedl Filip Matys z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu.

Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR:

„Rusko je naším nejvýznamnějším trhem z tzv. třetích zemí. Ani Ukrajina není úplně bezvýznamná (…) Byznys potřebuje klid, stabilitu a předvídatelnost a bohužel v tomto teritoriu se ani jedné z těchto tří věcí příliš nedaří.“

Firmy se také dívají nedůvěřivě na případné sankce ze strany Evropské unie. Ty by se dotkly také automobilky Škoda, která z Boleslavi do ukrajinského Solomonova vyváží sady dílů pro montování vozidel na tamější trh. „Situace na Ukrajině má negativní dopady na celou místní ekonomiku včetně automobilového průmyslu. Z toho důvodu upravuje náš partner Eurocar výrobu vozů Škoda v závodě Solomonovo, aby odpovídala aktuálním okolnostem a reálné poptávce,“ uvedl mluvčí automobilky Tomáš Kubík. Díly a příslušenství automobilů Škoda tvořily v roce 2012 asi 11 procent českého vývozu na Ukrajinu.   

Ale podobné problémy neřeší pouze Škodovka. Například firma Bioveta z Ivanovic na Hané, která vyrábí veterinární přípravky, se do podobné situace nedostává zdaleka poprvé. „Je to pro nás významné teritorium. Před dvěma týdny jsme museli pozdržet  kamion, protože Kyjev byl obklíčený. Minulý týden jsme ho tam mohli poslat. Nicméně každá taková krize je pro nás ohrožení. Před sedmi lety jsme se dostali do Sýrie, tržby nám tam stoupaly k deseti milionům, přišla ale válka a je konec. Neprodáme nic. To samé v Egyptě,“ popsal situaci ředitel Libor Bittner. 

ČSA ruší lety Praha - Oděsa

České aerolinie ruší lety Praha - Oděsa. Kvůli nejisté bezpečnostní situaci na Ukrajině výrazně ubylo rezervací - v minulosti přitom linku využívaly tisíce lidí týdně. Tuzemský dopravce tak složil první ekonomickou oběť tamním nepokojům.

8 minut
Aerolinky se bojí sankcí EU vůči Rusku, ruší se spoje
Zdroj: ČT24

ČEB nebude zatím poskytovat nové úvěry na projekty na Ukrajině

Události na Ukrajině s obavami sleduje i pardubický pivovar. Až třetina jeho exportní výroby totiž směřuje právě na východ. Kvůli tamějšímu trhu investoval do nové výrobní linky miliony korun. Podobných případů jsou v Česku desítky a spustit na Ukrajině projekt pro ně bude čím dál složitější. Exportní garanční a pojišťovací společnost totiž v minulém týdnu oznámila, že  nebude až do vyřešení situace na Ukrajině pojišťovat nové projekty v této zemi. Také Česká exportní banka nebude kvůli současné krizi na Ukrajině financovat nové projekty v této zemi.  

Většina českých firem ale zatím vyčkává, jak se situace vyvine. Podle Svazu průmyslu a dopravy to nicméně neznamená, že by se chystaly opustit zemi. „Jsme znepokojeni současnou situací, která může výrazně ovlivnit uzavírání nových kontraktů i rozpracované projekty, které se mohou z důvodu zhoršení fungování státních úřadů a rostoucí opatrnosti bank zpomalit nebo dokonce zastavit,“ uvedl Milan Mostýn. 

Navíc například stavební firmy se obávají toho, že pokud by Ukrajina vyhlásila všeobecnou mobilizaci, přišly by rázem o tisíce dělníků, kteří pracují na tuzemských stavbách. Právě pracující Ukrajinci přináší největší tržby i dopravním společnostem. Cestování negativně ovlivňuje zejména obava lidí o to, zda bude po příjezdu na Ukrajinu možné opět bez komplikací odcestovat.

Ekonom Luděk Niedermayer:

„Do budoucna je lepší klást si otázku, jestli ty režimy, se kterými se naše firmy snaží obchodovat, kde má velkou roli stát a je málo soukromé ekonomiky, jsou udržitelné a zda tam neexistují podobná rizika.“

Obecně jsou české investice chráněny Dohodou mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o podpoře a vzájemné ochraně investic, která je platná od roku 1995, a jejím dodatkovým protokolem platným od roku 2010. Podle Svazu průmyslu a dopravy je pro zahraniční investory negativní to, že Ukrajina nepodepsala asociační dohodu s EU, která měla být zárukou větší stability podnikatelského prostředí včetně vymahatelnosti práva a také očekávané finanční pomoci.

České investice na Ukrajině mají v posledních letech snižující se tendenci. Celková hodnota českých přímých investic na Ukrajinu za rok 2012 činila 2,95 mil. dolarů (58 mil. Kč). Kumulovaná hodnota pak 24,35 mil. dolarů (482 mil. Kč). Přesná statistická výše investic je obtížně odhadnutelná, protože některé z českých dcer mezinárodních firem jsou registrovány podle sídla mateřské společnosti, uvádí MPO. Podle ukrajinské statistiky ke konci roku 2010 činily české investice na Ukrajině 76,9 mil. dolarů.

Většina Krymu je po víkendu pod kontrolou ruských vojáků, jejichž invazi západní státy označily za nepřijatelnou. Události vyvolalo sesazení režimu prorusky orientovaného ukrajinského prezidenta Janukovyče. Současné dění na Krymu a snahy jeho ruských obyvatel o spojení s Ruskem včera přirovnal předseda českého Senátu Milan Štěch k situaci v pohraničí Československa v roce 1938. Tehdy také část tamních obyvatel německé národnosti volala po připojení k nacistickému Německu.

ČT24.cz o dění na Ukrajině

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 7 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...