Česko zaostává v konkurenceschopnosti, první jsou Spojené státy

Česku letos náleží 29. příčka z celkových 140 zemí v žebříčku konkurenceschopnosti, který každoročně sestavuje Světové ekonomické fórum (WEF). V porovnání s prvními 15 zeměmi EU zaostává Česko s výjimkou makroekonomické stability ve všech dalších 11 ukazatelích.

Na špici celkového žebříčku konkurenceschopnosti nenastaly meziročně změny. Nejvyšší hodnocení obdržely Spojené státy (85,6), Singapur (83,5) a Německo (82,8). Česká republika obdržela celkem 71,2 bodu ze 100 možných.

Od letošního roku je přitom žebříček sestavován podle nové metodiky, která více reflektuje digitální transformaci hospodářství. V posledních několika letech bylo Česko na 31. místě.

„Vlak nejlepších nám ujíždí. Situace se oproti loňsku v zásadě nezměnila,“ uvedl Pavel Kafka, prezident České manažerské asociace, která se na sběru dat pro studii podílí.

Ve střední Evropě si Česko vede nejlépe, následují ji sedmatřicáté Polsko, jedenačtyřicáté Slovensko a osmačtyřicáté Maďarsko.

Konkurenceschopnost Česka letos opět sráží špatná infrastruktura, nedostatek kvalifikované pracovní síly, stav institucí a zaostávání v informačních technologiích. Nová metodika hodnocení, díky které je meziroční srovnání žebříčků nemožné, více reflektuje proces digitální transformace hospodářství a celé společnosti.

„V tomto procesu hrají klíčovou úlohu inovační schopnosti naší ekonomiky. Bohužel právě v tomto pilíři si nevedeme celkově příliš dobře,“ uvedla ministryně průmyslu Marta Nováková (za ANO). MPO podle ní podniká řadu kroků, aby situaci zlepšilo, například změny v systému investičních pobídek. Ty budou do budoucna zaměřeny na projekty s vysokou přidanou hodnotou. Po přepočtení podle nové metodiky by Česká republika i v minulých letech skončila na 29. pozici. Cílem ministerstva je umístění v první dvacítce.

Nízká inovační schopnost ČR souvisí s naším postavením ekonomiky se stále poměrně nízkou přidanou hodnotou výroby. Dochází sice k postupné sofistikaci výroby, takže přidaná hodnota se poněkud zvyšuje, stále však nadnárodní společnosti vyhledávají Česko zejména pro její levnou a kvalifikovanou pracovní sílu. Nikoli z toho důvodu, že by zde nalezly jedinečné globálně uplatnitelné know-how nebo znalosti.
Lukáš Kovanda
hlavní ekonom Czech Fund

Česká republika se podle hlavního ekonoma Czech Fund stále nachází v „pasti středně rozvinuté ekonomiky“. „Způsobem, jak z této pasti uniknout, je vytvoření podmínek pro mobilizaci domácího, českého kapitálu. Tyto podmínky zahrnují zejména zkvalitnění vzdělávacího systému a zlepšení infrastruktury, včetně infrastruktury digitální. Do těchto oblastí by vláda měla napřít své úsilí,“ říká Kovanda.

Česko ztrácí v oblasti optického připojení k internetu

Podle zprávy WEF ztrácí Česko například v oblasti optického připojení k internetu. Slábne aktivita v oblasti informačních technologií, což naznačuje i klesající podíl vývozů high-tech výrobků, jako jsou letecké a kosmické produkty, počítačové zařízení, elektronika a telekomunikace. V porovnání s EU zaostává ČR ve výdajích veřejného sektoru na výzkum a vývoj.

WEF porovnává země podle 12 faktorů, které zahrnují infrastrukturu, vzdělání a zdravotnictví, efektivitu pracovního trhu, technologickou připravenost, inovace, velikost trhu, makroekonomické prostředí, transparentnost a výkonnost vlády. Žebříček zahrnuje 140 zemí z celého světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
včera v 08:00

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
včera v 06:00

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
13. 9. 2026

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
13. 9. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
13. 9. 2026

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
13. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.