Česko zaostává v konkurenceschopnosti, první jsou Spojené státy

Česku letos náleží 29. příčka z celkových 140 zemí v žebříčku konkurenceschopnosti, který každoročně sestavuje Světové ekonomické fórum (WEF). V porovnání s prvními 15 zeměmi EU zaostává Česko s výjimkou makroekonomické stability ve všech dalších 11 ukazatelích.

Na špici celkového žebříčku konkurenceschopnosti nenastaly meziročně změny. Nejvyšší hodnocení obdržely Spojené státy (85,6), Singapur (83,5) a Německo (82,8). Česká republika obdržela celkem 71,2 bodu ze 100 možných.

Od letošního roku je přitom žebříček sestavován podle nové metodiky, která více reflektuje digitální transformaci hospodářství. V posledních několika letech bylo Česko na 31. místě.

„Vlak nejlepších nám ujíždí. Situace se oproti loňsku v zásadě nezměnila,“ uvedl Pavel Kafka, prezident České manažerské asociace, která se na sběru dat pro studii podílí.

Ve střední Evropě si Česko vede nejlépe, následují ji sedmatřicáté Polsko, jedenačtyřicáté Slovensko a osmačtyřicáté Maďarsko.

Konkurenceschopnost Česka letos opět sráží špatná infrastruktura, nedostatek kvalifikované pracovní síly, stav institucí a zaostávání v informačních technologiích. Nová metodika hodnocení, díky které je meziroční srovnání žebříčků nemožné, více reflektuje proces digitální transformace hospodářství a celé společnosti.

„V tomto procesu hrají klíčovou úlohu inovační schopnosti naší ekonomiky. Bohužel právě v tomto pilíři si nevedeme celkově příliš dobře,“ uvedla ministryně průmyslu Marta Nováková (za ANO). MPO podle ní podniká řadu kroků, aby situaci zlepšilo, například změny v systému investičních pobídek. Ty budou do budoucna zaměřeny na projekty s vysokou přidanou hodnotou. Po přepočtení podle nové metodiky by Česká republika i v minulých letech skončila na 29. pozici. Cílem ministerstva je umístění v první dvacítce.

Nízká inovační schopnost ČR souvisí s naším postavením ekonomiky se stále poměrně nízkou přidanou hodnotou výroby. Dochází sice k postupné sofistikaci výroby, takže přidaná hodnota se poněkud zvyšuje, stále však nadnárodní společnosti vyhledávají Česko zejména pro její levnou a kvalifikovanou pracovní sílu. Nikoli z toho důvodu, že by zde nalezly jedinečné globálně uplatnitelné know-how nebo znalosti.
Lukáš Kovanda
hlavní ekonom Czech Fund

Česká republika se podle hlavního ekonoma Czech Fund stále nachází v „pasti středně rozvinuté ekonomiky“. „Způsobem, jak z této pasti uniknout, je vytvoření podmínek pro mobilizaci domácího, českého kapitálu. Tyto podmínky zahrnují zejména zkvalitnění vzdělávacího systému a zlepšení infrastruktury, včetně infrastruktury digitální. Do těchto oblastí by vláda měla napřít své úsilí,“ říká Kovanda.

Česko ztrácí v oblasti optického připojení k internetu

Podle zprávy WEF ztrácí Česko například v oblasti optického připojení k internetu. Slábne aktivita v oblasti informačních technologií, což naznačuje i klesající podíl vývozů high-tech výrobků, jako jsou letecké a kosmické produkty, počítačové zařízení, elektronika a telekomunikace. V porovnání s EU zaostává ČR ve výdajích veřejného sektoru na výzkum a vývoj.

WEF porovnává země podle 12 faktorů, které zahrnují infrastrukturu, vzdělání a zdravotnictví, efektivitu pracovního trhu, technologickou připravenost, inovace, velikost trhu, makroekonomické prostředí, transparentnost a výkonnost vlády. Žebříček zahrnuje 140 zemí z celého světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podle českých politiků jsou cla očekávaným kompromisem

Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy znamená pro obchod zásadní stabilitu a předvídatelnost, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) konstatoval, že by díky dohodě české firmy nemusely zásadním způsobem strádat. Dohodu, kterou v neděli uzavřela šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová a americký prezident Donald Trump, uvítal také německý kancléř Friedrich Merz.
před 16 hhodinami

Obrana potřebuje sedm miliard ke splnění závazku vůči NATO. Vyhlíží proto tanky

Plánované výdaje na obranu zatím letos dosahují 1,92 procenta očekávaného HDP, spočítala ČT. Vrcholní představitelé vlády včetně ministryně obrany Jany Černochové (ODS) přitom považují dodržení závazku vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP za klíčovou prioritu. Zatím ale chybí konkrétní plán, kdy a jak kabinet případně chybějících sedm miliard do obranného rozpočtu dodá. Černochová připustila, že by požadované peníze mohla dostat po uzavření zakázky na nové tanky.
včera v 07:00

O peníze na dostupné bydlení je obří zájem, vláda stopla příjem žádostí

Vláda kvůli mimořádnému zájmu pozastavila přijímaní nových žádostí o peníze na výstavbu či rekonstrukci nájemního bydlení. Kabinet totiž pro letošní rok vyčlenil sedm miliard korun, už teď se ale sešly požadavky obcí a firem za dvacet miliard. Podle opozice by mělo jít do programu peněz víc. Kabinet se hájí tím, že finance stačí vyčlenit v rozpočtu až pro příští roky, protože reálně se vyplácejí při zahájení prací. I proto ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na letošek finance doplnit neplánuje.
včera v 06:00

Orbán pohrozil blokováním rozpočtu EU. Od Bruselu chce zmrazené peníze

Maďarská vláda nepodpoří nový sedmiletý rozpočet Evropské unie, dokud Brusel zemi neuvolní všechny zmrazené peníze z unijních fondů. V sobotu to prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán v každoročním projevu v rumunském Sedmihradsku, kde žije maďarská menšina.
26. 7. 2025Aktualizováno26. 7. 2025

Škoda Auto zvýšila zisky, Volkswagen si pohoršil

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí zvýšila provozní zisk zhruba o dvanáct procent na téměř 1,29 miliardy eur (31,5 miliardy korun). Zvýšil se i celkový prodej aut. Mateřský koncern Volkswagen však zaznamenal meziroční pokles provozních zisků o třetinu, i když mírně zvýšil prodej aut na 4,36 milionu kusů z 4,34 milionu před rokem. Zároveň i kvůli dopadu amerických dovozních cel zhoršila automobilka celoroční výhled.
25. 7. 2025Aktualizováno25. 7. 2025

Dřevostavby bude možné stavět vyšší

Až osm podlaží místo čtyř budou moct mít dřevostavby od 1. srpna. Začne platit nová norma, která umožní stavět čistě dřevěné domy do osmnácti metrů a do dvaceti dvou a půl metru s nehořlavou, třeba železobetonovou spodní částí. Teď směly dřevostavby být maximálně dvanáctimetrové. Úprava normy by měla zrychlit výstavbu u bytových nebo kancelářských staveb.
25. 7. 2025

Evropská protiopatření by Američany určitě bolela, míní Horská

„Je to zhruba jedna pětina celkového exportu zboží do Ameriky. (...) Není to malá částka a je to něco, co by určitě američtí spotřebitelé pocítili a bolelo by je to,“ řekla v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v souvislosti s předschváleným protiopatřením na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Opatření vejdou v platnost v případě, že se USA a EU nedohodnou, jednání s americkou administrativou ale dosud neskončila.
24. 7. 2025

Deště dál komplikují žně. Regenerativní pole zkouší vyzrát na klima

Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.
24. 7. 2025
Načítání...