Restart českého byznysu v Saudské Arábii? Uvidí se, Vondráček jednal v Rijádu

Nahrávám video

České vztahy se Saúdskou Arábií vstupují do nové kapitoly. V posledních letech je poznamenaly negativní výroky prezidenta Zemana na adresu islámu a Rijád v reakci na ně výrazně omezil vzájemné obchodní styky. Návštěvu předsedy české sněmovny Radka Vondráčka v Saúdské Arábii tak pokládají obě strany za restart. Ropná velmoc zahájila ambiciózní plán modernizace a pro řadu českých firem je stále atraktivnější, byť velmi náročnou, destinací.

Nedávné slavnostní přijetí šéfa českých poslanců v královském poradním sboru, saúdském parlamentu, mělo symbolizovat návrat k normálním vztahům. A následné jednání na rijádském ministerstvu zahraničí by mělo dokořán otevřít dveře novým obchodním kontraktům.

Vloni se český obchod s královstvím vyšplhal na 17 miliard korun – hlavně díky českým autům, měřícím zařízením, oceli a, samozřejmě, saúdské ropě.

Ovšem prosadit se ve 33 milionové konzervativní islámské zemi je velice těžké. Čechům se to ale již tradičně daří v oblasti zdravotnictví, tak jako třeba v prestižní nemocnici krále Fajsála.„Aktuálně je na Arabském poloostrově tak pět set českých a slovenských zdravotníků,“ konstatuje zprostředkovatelka zaměstnání v Saúdské Arábii Zuzana Babilonová.

Ženy v Saúdské Arábii se připravují na řízení
Zdroj: Ahmed Jadallah/Reuters

Reformy korunního prince

Po dynastické obměně před třemi roky se sunnitsko-arabská velmoc vydala směrem nečekaně hlubokých reforem. Korunní princ představil svou vizi 2030, která usiluje o zavedení elektronické státní správy, rozvoj vzdělávání, zahraniční investice i posílení ženských práv. V červnu se třeba v saúdských ulicích poprvé objevily řidičky a v královském poradním sboru je 30 žen z celkem 150 členů.

„My ženy jsme nadšené z takových věcí, jako je právo řídit. Volaly jsme po něm víc než třicet let. Teď si zvykáme. Každý den přináší nějaké změny,“ říká členka saúdského královského poradního sboru Núra Musáidová.

Nejpodstatnější součástí vize korunního prince je snížení závislosti na ropě. Neropný vývoz by měl stoupnout z 16 na plných 50 procent. Saúdská Arábie se v řadě bodů inspirovala v sousedních Spojených arabských emirátech, aniž by chtěla ohrozit svůj konzervativní náboženský ráz.

Saudi Aramco
Zdroj: Reuters

Vyhlížení privatizace

Poměrně rychlé změny v politice Saudské Arábie tak podle zahraniční kanceláře Czech Trade v Dubaji aktuálně přinášejí vhodné klima pro privatizaci. Veřejnost je nakloněna k těmto krokům a změnám a je zaznamenáván zájem o investice v mnoha průmyslových sektorech.

„Privatizace může za těchto podmínek dopadnout velmi dobře, pokud bude správně provedena a trh aktuálně nasvědčuje svými výkony k ulehčení implementace,“ komentovala celkové klima v zemi v červnu kancelář.

V úmyslu je například privatizace pěti procent státní ropné společnosti Saudi Aramco Ta například na základě nezávislého auditu zvýšila odhad zásob z 260,8 miliardy barelů na 270 miliard barelů a bude možné ji považovat za společnost s největší hodnotou na světě.

Dalšími kandidáty na privatizaci jsou státní společnosti z vodohospodářského a energetického sektoru. Hovoří se předně o Saudi Electric Company, Saline Water Conversion Corporation a Sadara, polostátním výrobci chemikálií. Každý z těchto sektorů vykazuje zájem o investice a je očekáván velmi kladný dopad na tamní ekonomiku. 

Příležitostí jsou zbraně, ale…

Velkou příležitostí je pro byznys i obranný průmysl. Saudská Arábie vydává ročně na obranu kolem 70 miliard dolarů, tedy přibližně deset procent svého HDP, navíc v posledních letech roste o zhruba o dvacet procent ročně. Značnou část rozpočtu tvoří nákup nové techniky, například rámcový kontrakt s USA z roku 2011 za 65 miliard dolarů a memoranda o dodávkách vojenského materiálu a zbraní za 110 miliard  dolarů s opcí na dalších 350 miliard.

Další tendr uzavřela se Spojeným královstvím na upgrade letounu Eurofighter a Tornádo za 15 miliard dolarů či s Francií  v oblasti protivzdušné obrany, rekonstrukci fregat nebo Německem na ochranném perimetru kolem hranic nebo v případě chystaného nákupu ponorek.

obrázek
Zdroj: ČT24

V této oblasti se v posledních letech podařilo proniknout na saúdský trh i českým firmám, kterým se v minulosti vzhledem k zaběhnuté konkurenci a neexistenci historických vazeb nedařilo. Ovšem zatímco vývoz v této kategorii činil letech 2003-2009 v průměru pouze 0,6 milionů dolarů ročně, v letech 2010-2016 to už bylo za sedm milionů dolarů ročně. A jedná se především o střelivo všeho druhu, výbušniny, protichemické vybavení, vozidla a elektronická zařízení.

Sporné dodávky pro Rijád

Vláda Saudské Arábie usiluje o přenos technologií na výrobu zbraní, munice a vojenských dopravních prostředků do Saudské Arábie. Podle Czech Trade však s ohledem na pokračující konflikt v Jemenu a z celkového obecného pohledu na teroristické aktivity v regionu poptávka přetrvává a lze očekávat, že v tomto oboru ani brzy nepomine.

A jak vyplývá z informací Zastupitelského úřadu v Rijádu, „české firmy – a to nejen v oblasti hmotných dodávek, ale i sofistikovaných IT služeb či SW produktů – i nadále vyvíjejí snahy o prosazení na trhu“ a lze tak podle něho očekávat úspěchy.

Na druhou stranu jsou tady organizace, které varují, že kontrola vývozů českých zbraní není dostatečná.  Například  nezisková organizace Nesehnutí volá až po zastavení vývozu zbraní z Česka do Saúdské Arábie, kde podle hnutí panuje podezření, že zbraně jsou dál prodávány povstaleckým skupinám v Sýrii, Libyi či Jemenu. Česká republika tím podle aktivistů podporuje konfliktní a násilné režimy dodávkami zbraní a dalšího válečného materiálu. 

Organizace také připomněla loňský případ, kdy se české raketomety a houfnice dostaly i přes embargo OBSE do Ázerbájdžánu, podle České televize pravděpodobně přes Slovensko a Izrael.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 58 mminutami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 1 hhodinou

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 6 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
včera v 20:18

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
včera v 14:26

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizovánovčera v 12:14

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...