Stavebnictví se dál veze na vlně euforie. Vznik bytů ale brzdí byrokracie

Stavební výroba v červenci zrychlila meziroční růst na 15,8 procenta z červnového revidovaného růstu o 5,5 procenta. Produkce v pozemním stavitelství meziročně vzrostla o 14,5 procenta, v inženýrském se zvýšila o 19,4 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle některých analytiků se pozitivně projevuje nárůst zakázek z prvního pololetí, stavebnictví však může v dalším růstu brzdit nedostatek pracovníků.

Červenec měl ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku o jeden pracovní den více, po očištění o tento vliv vzrostlo stavebnictví o 14,2 procenta. Meziměsíčně po vyloučení sezonních vlivů včetně vlivu počtu pracovních dnů byla stavební produkce reálně vyšší o 2,7 procenta.

Počet zahájených bytů v červenci meziročně klesl o 4,9 procenta na 2485 bytů. Počet dokončených bytů vzrostl o 55,3 procenta, dostavělo se jich 3117.

Stavební úřady vydaly v červenci 6746 stavebních povolení, meziročně o 2,2 procenta méně. Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 25,4 miliardy korun a ve srovnání s loňským červencem klesla o 23,5 procenta. „Meziroční pokles zčásti ovlivnila vysoká srovnávací základna z července minulého roku, kdy byly povoleny velké stavby dopravní infrastruktury,“ uvedl ČSÚ.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích s 50 a více zaměstnanci ve stavebnictví se v červenci meziročně snížil o 1,8 procenta, jejich průměrná hrubá měsíční nominální mzda meziročně vzrostla o 8,2 procenta na 37 979 korun.

Poptávka po bytech neupadá. V cestě jí stojí úřední šiml

Pozemní stavitelství táhla v červenci hlavně komerční výstavba, tedy stavba kanceláří nebo průmyslových hal. Výstavba bytů byla slabší. „Navzdory silné poptávce se nedaří rozjet výstavbu bytů především v bytových domech. A na vině je, jako již tradičně, především byrokracie při povolování nové výstavby. Tu pak lidé silně pocítí ve vyšších cenách bydlení,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.

Inženýrské stavitelství, tedy především výstavba dopravní infrastruktury, v červenci meziročně vzrostlo téměř o pětinu. Analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda upozornil, že je to nejvýraznější tempo růstu od července 2015, kdy vrcholilo dočerpávání evropských dotací z minulého programového období. „Tyto peníze zhusta mířily právě do inženýrského stavitelství, například na opravu silničních komunikací. Podobný efekt začíná být patrný i v současnosti, kdy rovněž čerpání prostředků z fondů EU zrychluje,“ doplnil Kovanda.

Na odvětví se podepsal dlouhodobý nedostatek pracovních sil a administrativní překážky, které realizaci výstavby předcházejí. Tím, že se nedaří pokrývat poptávku po bydlení ze strany spotřebitelů, vzniká další tlak na růst cen. V současné době tedy nelze očekávat, že by tempo zdražování nemovitostí zpomalilo.
Petr Kymlička
poradenská společnost BDO

Podle analytičky Komerční banky Jany Steckerové byl růst inženýrského stavitelství způsoben výrazným zvýšením kapitálových výdajů veřejného sektoru, roli mohly sehrát i blížící se komunální volby. „Za celý letošní rok podle naší prognózy stavebnictví vzroste o 11 procent. Nutno podotknout, že za tímto výsledkem stojí zčásti i nízká srovnávací základna z loňského roku,“ uvedla Steckerová.

Podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška je výhled pro stavebnictví méně příznivý, než naznačují poslední čísla. Jako důvod vidí pokles veřejných stavebních zakázek v červenci, kdy teprve následující měsíce ukážou, zda nešlo jen o dočasný výkyv. „Pokud přidáme nabídková omezení, daná zejména nedostatkem lidí v oboru, čekáme v dalším období od stavebnictví jen jednociferné meziroční přírůstky. Stavebnictví tak nemá šanci stát se motorem české ekonomiky,“ podotkl Sobíšek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánovčera v 15:26

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...