Česko nepřijímá žádosti o pracovní víza pro Vietnamce. I kvůli bezpečnostním rizikům

Česko pozastavilo příjem žádostí o dlouhodobý pobyt za účelem zaměstnání a o dlouhodobá víza za účelem podnikání pro občany Vietnamu. Informovalo o tom ministerstvo zahraničí. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD), který je pověřen i řízením ministerstva zahraničí, jsou důvodem pro tento krok vedle přetížení české ambasády v Hanoji také bezpečnostní rizika.

„Důvodem pro přijetí opatření je dlouhodobě vysoký počet těchto žádostí na českém zastupitelském úřadu v Hanoji a jeho kapacitní přetížení a zároveň rizika, která mimo jiné projednala Bezpečnostní rada státu,“ uvedl Hamáček.

Podle ministerstva zahraničí je v současnosti pro české zastoupení ve Vietnamu prioritou příjem žádostí o pobyt za účelem spojování rodin.

O bezpečnostních rizicích v souvislosti s vízy pro Vietnamce mluvil na konci června ve sněmovně i bývalý ministr zahraničí a předseda sněmovního zahraničního výboru Lubomír Zaorálek (ČSSD). Uvedl tehdy, že ve Vietnamu je špatná situace s vydáváním víz do Česka a že se věcí zabývala i Bezpečnostní rada státu. Z Vietnamu se podle něj stalo bezpečnostní riziko prvního řádu.

Vietnam je prostě organizovaný zločin. Já když jsem byl v Hanoji a v Saigonu, tak se mi Vietnamci omlouvali, normální Vietnamci, že nám prostě takovýmto způsobem posílají takovýto rozsah zločinu do České republiky.
Lubomír Zaorálek

Zaorálek také uvedl, že výroba pervitinu a čínské či vietnamské gangy, které za jeho výrobou stojí, jsou hlavním problémem mezi Českem a Německem. „Škody způsobené České republice jsou takového rozsahu, to byly desítky miliard. Pamatuji si, že i (bývalý ministr financí a nynější premiér) Andrej Babiš (ANO) byl šokovaný, když viděl sumy, jaké ztráty to pro Českou republiku jsou,“ řekl Zaorálek.

Vietnamská ambasáda se proti Zaorálkovým slovům na začátku července ohradila, ministerstvo zahraničí v reakci na to ujistilo vietnamské diplomaty, že Zaorálkova slova neodrážejí oficiální pozici Česka.

  • Požadavky zaměstnavatelů na zajištění pracovních sil ze zahraničí se nyní pokrývají prostřednictvím zaměstnaneckých karet pro občany Ukrajiny, Mongolska, Filipín a Srbska.
  • „Celkem se jedná o udělení 24 tisíc zaměstnaneckých karet v roce 2018,“ uvedlo ministerstvo zahraničí.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
před 8 hhodinami

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
před 10 hhodinami

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
včera v 12:53

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
včera v 07:00

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
včera v 01:56

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizovánovčera v 01:43

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
11. 2. 2026

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...