Počty ztrátových prodejen v menších obcích v Česku rostou. Jen Svaz českých a moravských spotřebních družstev (Skupina COOP) provozuje kolem tisíce obchodů v červených číslech, tedy zhruba třetinu. Zvyšuje se ale i počet obcí, které prodejny dotují. Odborníci tvrdí, že důvodem je to, že místní občané nemají tolik peněz, aby se provozovny uživily.
Obchodů na venkově ubývá. Další ranou pro ně bude zvýšení minimální mzdy
3 minuty
Události: Konec malých obchodů?
Příkladem malé prodejny je obchod se smíšeným zbožím v Loděnici u Berouna. Funguje už bezmála 20 let. S většinou zákazníků se tam znají důvěrně.
„Jsou tu vstřícní, objednají, když potřebuji. Není problém se s nimi domluvit,“ říká Marcela Šuchmanová, která do obchodu jezdí nakupovat už několik let.
V regálech zákazníci najdou domácí potřeby, drogerii, ale také třeba štětce, košťata anebo hračky pro děti. „Máme tady věci do školy, což je úplně super, protože ráno, když si děti vzpomenou, že potřebují něco rychle do školy, tak ten sortiment tady je. Spolupracujeme i se školou. Učitelky nám i volají, co bude potřeba,“ popisuje prodavačka Blažena Patejdlová.
Ještě před pár lety měl tento obchod devět zaměstnanců. Teď pracují ve třech. Funguje už jen jedna pokladna. Navíc zákazníků chodí za posledních pět let ani ne polovina.
Podobný problém jako tento obchod má v malých obcích i síť maloobchodních prodejen COOP. Letos museli kvůli malému zájmu zákazníků zavřít desítky z nich.
Provozovat prodejny v obcích do 500 obyvatel není podnikání, ale jedná se opravdu o veřejnou službu, kdy nemůžete mluvit o zisku, ale provozujete to jako službu pro občany.
Prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Marta Nováková uznává, že kupní síla je v těchto místech špatná, „na druhé straně obchodníci tam musejí být schopní“. To podle ní znamená nabídnout obyvatelům, kteří na venkově jsou, to, co očekávají.
Podle SOCR by i ty nejmenší obchody měly investovat do nákupu nových technologií a nebo prodejny modernizovat. Samotní obchodníci by spíš uvítali pomoc státu.
Dopad minimální mzdy
Asociace českého tradičního obchodu (AČTO), která v červenci vystoupila ze SOCR, protože se stále více lišila v názorech na řešení situace maloobchodu, v září upozornila na negativní dopad zvýšení minimální mzdy. Ta od ledna 2018 stoupne na 12 200 korun a podle AČTO může mít negativní vliv na existenci malých prodejen na vesnících.
Opakované navyšování minimální mzdy bez dalších ekonomických změn je podle asociace nezodpovědné vůči zaměstnancům i zaměstnavatelům. Situace totiž může paradoxně vést k tomu, že ti, kteří pobírají minimální mzdu, o pracovní místo nakonec přijdou.
„Není to jen o navyšování mzdy, ale zejména o zvyšování odvodů za zaměstnance a obecně vysoké ceně práce. Téměř polovinu z toho, co si zaměstnanec vydělá, se totiž odvede státu. Pokud tedy má být zvyšována minimální mzda, musí to být ruku v ruce se snižováním odvodů zaměstnavatelů,“ uvedl podle agentury ČTK člen představenstva asociace a předseda Družstva Eso market Jiří Štorch.
Řešení viděla asociace ve snížení odvodů zaměstnavatelů a v tom, aby se minimální mzda lišila podle regionů a oborů.
Vláda v červnu schválila plány na podporu obslužnosti venkova, pomoci by mohl prodej potravin v partnerských pobočkách pošty nebo lepší internet. Prodej potravin v malých obcích by se pak mohl podle návrhu ministerstva zemědělství označit za veřejnou službu, která by měla nárok na veřejnou podporu.
