Pilný: Rozpočet včetně peněz z EU by mohl skončit v plusu do 10 miliard

Nahrávám video
Otázky Václava Moravce s ministrem financí Ivanem Pilným
Zdroj: ČT24

Letošní státní rozpočet by mohl při započtení peněz z EU skončit v přebytku do deseti miliard korun, bez financí z fondů EU pak s deficitem okolo deseti miliard korun. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce tento odhad uvedl ministr financí Ivan Pilný (ANO). Letošnírozpočet včetně peněz z EU přitom vláda schválila se schodkem 60 miliard korun.

„Můj odhad je, pokud to očistíme od těch evropských peněz, že bychom mohli skončit v mírném deficitu možná tak deset miliard. Se započítáním evropských peněz můžeme být i v mírném přebytku,“ uvedl Pilný. Počátkem října odhadoval, že rozpočet za celý letošní rok bez zahrnutí peněz z EU by mohl skončit ve schodku zhruba 20 miliard korun.

Ke konci října přebytek státního rozpočtu stoupl na 26,5 miliardy korun ze zářijových 17,4 miliardy korun. Loni v říjnu skončilo hospodaření státu v přebytku 98,3 miliardy korun. Za meziročním zhoršením stojí ale především nižší příjmy z EU ve srovnání s loňským rokem.

Příjem peněz z EU klesl ke konci října meziročně o 79,5 miliardy korun. Po očištění příjmů i výdajů o evropské peníze skončil rozpočet letos ke konci října v přebytku 16,8 miliardy korun, zatímco loni ke konci října to bylo 13,5 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí.

Pilný upozornil také na to, že na začátku listopadu nastalo plošné zvýšení platů, což se na letošním hospodaření státu rovněž projeví. Loni skončil rozpočet přebytkem 62 miliard korun. 

Saldo státního rozpočtu
Zdroj: ČT24

Šéf státní kasy: EET může za rok přinést pět miliard

Elektronická evidence tržeb podle něj přinesla letos do konce září do státního rozpočtu na DPH 3,2 miliardy korun a za celý rok to má být okolo pěti miliard korun. Podle místopředsedy SPD Radima Fialy byl však vyšší výběr daní způsobený spíše ekonomickým růstem a vyšší spotřebou, EET k tomu podle něj přispělo jen malou měrou.

Ministr financí však uvedl, že nejde o odhady, ale o přesná čísla, která vychází ze srovnání toho, jak vypadal výběr daní před rokem a jak nyní. „Je pravda, že ekonomika roste a spotřeba také, ale čísla výběru daní to vysoce předstihují. To číslo, které je uvedené (něco mezi 4–5 miliardy korun) vyplývá z analýzy čísel, které tam jsou. My si to tedy jen nemyslíme, my víme, kolik to přineslo,“ konstatoval.

Fiala z SPD: Málo investujeme

Místopředseda SPD Fiala také upozornil na to, že se ve státním rozpočtu snižují investiční výdaje, protože se málo staví: „Pokud je hospodářský růst tažen jen osobní spotřebou, tak to není pro budoucnost dobré, potřebujeme více investovat, více peněz dávat do stavebnictví.“ 

Proto také SPD má dvě zásadní výtky směrem k navrhovanému rozpočtu na příští rok, který vláda poslala do Poslanecké sněmovny. První jsou již zmíněné investiční výdaje, které podle Fialy každoročně klesají. „Velká výhrada je i neustále rostoucí státní správa. Ta spotřebovává neuvěřitelné množství finančních prostředků. Státní správa finančně požírá sama sebe,“ uvedl.

Pilný kontroval, že investiční a kapitálové výdaje v souvislosti se státním rozpočtem od roku 2014 rostou a vyrostly i v rozpočtu pro rok 2018 z 52 na 57, 4 miliardy. „A to mluvíme o investicích ze státního rozpočtu, ne z evropských fondů,“ upozornil.

Co se týká nárůstu státní správy, tak podle Pilného je přijatý služební zákon absurdní a dává přednost kvantitě nad kvalitou. Navíc upozornil, že sestavovaný rozpočet byl volební. „Tahle vláda nemá žádnou prioritu, nebo jich je tolik, že ani neexistují. Přibývají výdaje, které pak neumožnují investovat,“ uvedl.

Peníze jsou pořád levné, já bych si i půjčoval. To by se ale vláda musela zaručit, že je proinvestuje, a ne sní. Tak jako se dosud dělo. A to není vina jen téhle vlády, to dělala každá.
Ivan Pilný

Pilný: Je na čase udělat novelu zákona o EET

Vláda v pondělí schválila návrh ministerstva financí, že se elektronická evidence tržeb (EET) nebude vztahovat na předvánoční prodej ryb a na nevidomé a hluchoslepé podnikatele. Obě výjimky budou dočasné. SPD však například prosazuje, aby se změnily parametry EET a u již proběhlé první a druhé vlny se stanovil limit pro vstup do EET na obrat nad jeden milion korun.

Co přinesla EET
Zdroj: ČT24

Ministr Pilný potvrdil, že je na čase novelu zákona o EET udělat – a to takovou, která by mimo jiné zavedla daňové paušály pro drobné podnikatele. Její případné přijetí ovšem současně označil za politický problém. „Základní problém je ten, že zákon o EET řeší následky, nikoliv příčinu. Příčina je velké množství hotovostních plateb, ale to neustále klesá, přicházejí s tím i společnosti jako Google nebo Apple, které nabízejí možnosti elektronických plateb. Takže problém se bude postupně zmenšovat,“ vysvětlil Pilný. 

Podle ministra se další vlny EET uskuteční bez ohledu na to, že by je například SPD chtěla zrušit. Jsou totiž podle něho nutné, aby se srovnaly podmínky na trhu. A upozornil, že ani dosavadní vlny nepřinesly žádné zásadní problémy, a naopak zvýšil se výběr DPH.

Podle ekonoma Michala Mejstříka by bylo dobré jít cestou novely, ale zároveň je potřeba to zkombinovat s přípravou nového zákona o daních, po kterém podle něj už všichni ekonomové dlouhou dobu volají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 14 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 18 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026
Načítání...