Události ČT: Průmyslu se daří až překvapivě dobře. V dobré kondici jsou skoro všechna odvětví
Za předchozí dubnový pokles o 2,5 procenta mohl kalendář, letošní duben měl o tři dny méně než loňský. Analytici počítali, že v květnu zase průmysl ožije a vzroste. Růst ale odhadovali mezi třemi až čtyřmi procenty. „Největší zásluhu na tomto excelentním výsledku měly opět automobilky, které těží z více než čtyři roky trvajícího oživení evropského automobilového trhu a díky své politice inovací si dokonce z evropského trhu ukrajují stále větší díl,“ konstatuje analytik ČSOB Petr Dufek.
Ale nejsou to pouze automobilky, komu se letos daří. Jak komentuje dále Dufek, výborný rok zažívají i strojaři a výrobci elektrických zařízení. „Ostatně to bylo už vidět na květnovém exportu, který díky nim výrazně narostl. A jak je vidět na statistice nových zakázek, expanze průmyslu bude pokračovat i v dalších měsících. Zakázkové knihy se tentokrát nejrychleji plní výrobcům elektrických zařízení, elektroniky a jako již tradičně i automobilkám,“ dodává.
Průmyslovým podnikům se po dubnovém propadu hodnota nových zakázek meziročně zvedla o 9,5 procenta a přibyly objednávky ze zahraničí i z domácího trhu.
Nedostatek zaměstnanců a výborné výsledky firem spolu dohromady vytvářejí podle analytiků příznivé podmínky pro rychlejší růst mezd. Meziroční tempo průměrných mezd v průmyslu aktuálně dosahuje 9,2 procenta. „Jde o číslo za jeden měsíc, nicméně je velmi pravděpodobné, že tempo zvyšování mezd v průmyslu se zrychluje. Ještě v prvním čtvrtletí letošního roku přitom překonalo 'jen' pět procent,“ hodnotí Dufek.
„Situaci lze zjednodušeně shrnout takto: Kdo chce expandovat a plnit zakázky, bude muset letos svým zaměstnancům výrazně přidat.“
Petr Dufek
Příznivé výsledky čeká Dufek od průmyslu i v dalších měsících, i když míní, že zopakovat tempo okolo deseti procent bude těžko možné. „Přece jen v řadě průmyslových oborů se jede na doraz a prostoru pro další růst výroby už moc nezbývá. Ať už s ohledem na technologie nebo na kapacity zaměstnanců. Průmysl si nicméně i nadále udrží roli hlavního motoru české ekonomiky,“ říká Dufek.
Průměrná mzda v průmyslových podnicích rostla meziročně o 9,2 procenta a dosáhla 32 939 korun. Také ve stavebnictví dostali zaměstnanci přidáno, jejich mzda stoupla v květnu meziročně o 7,3 procenta na 33 944 korun. Podle analytika Jiřího Poura z UniCredit Bank lze předpokládat, že se akcelerace mezd týká celé ekonomiky a jde ruku v ruce s nízkou nezaměstnaností a přetahováním firem o pracovníky. Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí činila 27 889 korun.
Zrychlily také maloobchodní tržby
V květnu také zrychlily svůj meziroční růst maloobchodní tržby, z dubnových 2,7 procenta na 5,7 procenta. Zvýšily se tržby za potraviny i nepotravinářské zboží a za pohonné hmoty. Tradičně nejvíce však stouply u internetového a zásilkového prodeje, informoval ČSÚ. Meziročně se pak tržby očištěné o kalendářní vlivy zvýšily o 6,9 procenta.
Nejvyšší dynamiky dosáhly tržby za nepotravinářské zboží a poklesly naopak výdaje na potraviny. „Dokazuje to podle nás ochotu domácností utrácet i za zbytné zboží. Trh práce domácnostem poskytuje dostatek zdrojů a jejich spotřebu neomezují ani očekávání budoucího vývoje. I nadále tak podle nás jediným faktorem, který spotřebu domácností může omezit, je rostoucí inflace. Ta totiž bude z příjmů domácností ukrajovat ještě o něco více,“ říká ekonom Komerční banky David Kocourek.
Přidalo i stavebnictví, především pozemní
Stavební výroba v České republice v květnu zrychlila růst na 4,7 procenta z dubnových čtyř procent. Vývoj ovlivnil zejména růst pozemního stavitelství, vyplývá z údajů ČSÚ. Po očištění o vliv počtu pracovních dnů se stavebnictví proti loňskému květnu, který měl o jeden pracovní den více, zvýšilo o 6,3 procenta.
Produkce v pozemním stavitelství byla meziročně vyšší o 7,9 procenta, naopak produkce v inženýrském stavitelství se snížila o 2,3 procenta. Meziměsíčně celková stavební výroba reálně stoupla o 0,4 procenta.
Na první pohled velmi příjemná čísla, za nimiž se ovšem nachází poněkud složitější realita, upozorňují analytici. V první řadě aktuální růst stavebnictví jde na vrub především pozemnímu stavitelství, tedy výstavbě bytových a komerčních nemovitostí, zatímco inženýrské stavitelství dál padá. „Při současné kvalitě například dopravní infrastruktury a s ohledem na dostatek financí je to stále tristní výsledek. Už vlastně nestojí příliš za komentář, protože by se jen opakovalo to samé – nepřipravenost projektů, staveb, pozemků, diskuse (ne)zúčastněných stran,“ vysvětluje Dufek.
Dobrá čísla však konečně podle něho přichází z bytové výstavby, kde se rozjela stavba dalších 3253 bytů, což je v meziročním srovnání nárůst skoro o čtvrtinu. „Je to rozhodně pozitivní zpráva, nicméně na ochlazení cenové horečky na realitním trhu to hned tak stačit nebude. Zvlášť když už asi většina z těchto bytů je vlastně prodaná a na trh už nepůjde,“ říká Dufek.
I tak by ovšem podle něho mohl postupně začít zpomalovat růst cen nemovitostí, který byl loni v závěru roku nejvyšším v rámci celé EU. „První pololetí však bude ještě velmi výjimečné s ohledem na extrémní snahu domácností využít příznivých podmínek na hypotékách, ať už před nástupem nové regulace, tak před nárůstem sazeb,“ dodává.
Nálada ve stavebnictví i statistiky nových zakázek tak podle analytiků naznačují, že se konjunktura stavebnictví pomalu a jistě navrací a že by neměla být tak krátká jako ta minule, kdy se narychlo dočerpávaly peníze z fondů EU.
„Je však stále velkou otázkou, zda se státu podaří konečně restartovat výstavbu infrastruktury, aby i tato část odvětví mohla zažívat lepší časy. Zvlášť, když o peníze až tak nejde,“ míní Dufek. A podle odhadů analytiků Komerční banky by stavebnictví ke konci roku mělo přidat.