Rusnok: Nedělejme tragédii z toho, že máme po intervencích hodně devizových rezerv

48 minut
Rusnok: Velké devizové rezervy nejsou tragédie. Ve světě se spíš řeší jejich nedostatek
Zdroj: ČT24

Než začala Česká národní banka oslabovat korunu vůči euru, měla v devizových rezervách méně než bilion korun. V době ukončení takzvaného intervenčního režimu letos v dubnu už objem rezerv překročil tři biliony korunu. Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka, který byl hostem Otázek Václava Moravce, by se ale neměla dělat tragédie z toho, že máme hodně devizových rezerv. Větší problém je podle něj u zemí, kde nemají žádné. Vzniká však otázka, co by ČNB mohla s těmito prostředky dělat.

„Ve světě se většinou řeší nedostatek devizových rezerv,“ zmínil guvernér ČNB Jiří Rusnok. „Měnový fond má zajímavou metodiku, ve které hovoří o adekvátnosti devizových rezerv. Zabývá se minimem, které je nutné. Moc se nezabývá tím, co jsou maxima. Je to výjimečná situace. Jsme to my, Švýcaři, Japonci. Těch zemí zase tolik není,“ podotýká.

Vidí v tom posílení měnové suverenity, i když to má i praktické důsledky. Uvažují tak v ČNB o změnách ve strategii správy těchto prostředků. „Budeme je chtít nějak rozdělit. Část nechat jako základ pro měnovou politiku, velmi likvidní. Druhá část je k úvaze, pokusit se rozumným způsobem dosáhnout větších výnosů,“ uvedl.

Možností by podle Rusnoka mohly být i rizikovější aktiva typu akcií. V současnosti je podle něj v akciích necelých deset procent, jsou ale podle něj centrální banky, které v akcích nebo podobných instrumentech, jako jsou podnikové dluhopisy, mají i třicet procent.

Jaké jsou hypotetické cesty? Přijetí eura či vládní odkup

Podle bývalého guvernéra ČNB a ekonoma Zdeňka Tůmy na jednu stranu sice zní dobře, že má banka devizové rezervy a z nich výnos, na druhé straně to však vytváří i výzvu. „Dál vám bobtnají. Výnos je dnes kolem 1,5 procenta. Jakmile se normalizují úrokové sazby, tak historicky býval třeba přes dvě procenta, takže vám to bude dávat výnos nějaký 40 či 50 miliard korun ročně. Pořád vám bude bilance nabobtnávat,“ míní Tůma.

Zatímco před intervencemi představovala výše devizových rezerv 20 procent HDP, po konci intervencí už je to přitom na 70 procentech ročního výkonu tuzemské ekonomiky. Podle Tůmy je několik možností, jak se k situaci postavit.

Je to náklad, nebo investice? Máte devizové rezervy a z nich máte výnos. Na jednu stranu to zní dobře, na druhé straně to vytváří výzvu pro centrální banku.
Zdeněk Tůma
bývalý guvernér ČNB

„V minulé dekádě jsme nechtěli, aby nám devizové rezervy dál rostly, takže výnosy jsme se snažili prodávat. Udělali jsme automat, že se každý den dávalo na trh nějaké množství eur tak, abychom zhruba prodali, co byly výnosy z devizových rezerv. Tím samozřejmě trh trochu ovlivňujete. Jsou to takové permanentní intervence,“ přiblížil Tůma s tím, že je ale něco jiného, když už jsou devizové rezervy na trojnásobné úrovni. „Je otázka, jestli je realistické bez ovlivňování trhu výnos prodávat, aby to dál nerostlo,“ dodal.

Technicky nejjednodušší řešení by z Tůmova pohledu bylo, kdyby Česko přijalo jako svou měnu euro. „Část devizových rezerv, co je v eurech, se stane domácí měnou,“ uvedl. Rusnok však míní, že to nemůže být základní důvod pro vstup do eurozóny.

Jako další variantu Tůma zmiňuje to, kdyby si vláda koupila část devizových rezerv a vznikl by nezávislý fond. Za příklad dává Norsko. V tomhle případě jde ale o akademickou debatu. „Asi žádnému ministrovi financí nebo vládě se nebude chtít zvýšit svůj dluh vůči HDP na dvojnásobek,“ vysvětluje.

Podle Rusnoka je představa fondu originálním řešením. „Líbilo by se mi,“ prohlásil, ale dodal, že je to avantgardní myšlenka. I on podotýká, že by vláda musela dobrovolně zvýšit zadlužení.

Přispěly intervence ČNB k hospodářskému růstu? Souhlasí s tím méně než polovina Čechů

K nárůstu devizových rezerv přispěly intervence, při kterých ČNB nakupovala eura, aby uměle oslabovala českou měnu nad 27 korunami za euro. Centrální banka oznámila uvolnění koruny šestého dubna. Průzkum, který provedla agentura Kantar TNS v rámci projektu Trendy Česka pro Českou televizi a jehož dotazování probíhalo až v druhé polovině dubna, ukázal, že řada lidí o ukončení intervencí vůbec neví. Pouze 45 procent uvedlo, že ČNB už ukončila oslabování koruny.

Naopak sedmnáct procent lidí uvedlo, že zvláštní režim stále probíhá, ale brzy by mohl skončit. Dalších osm procent lidí pak řeklo, že intervence ČNB neplánuje ukončit ani v blízké době. Pětina lidí pak vůbec nevěděla, že centrální banka nějak korunu oslabuje.

O situaci ohledně intervencí ČNB byli více informováni muži, lidé ve věku 45-59 let, vysokoškolsky vzdělaní a částečně také lidé ekonomicky aktivní, především podnikatelé.

Průzkum agentury Kantar TNS CZ pro ČT
Zdroj: Kantar TNS CZ

Více než polovina z dotázaných se domnívala, že oslabování koruny zbytečně prodražilo některé dovážené produkty, na druhou stranu také zmínila, že to podpořilo vývoz zboží do zahraničí. Necelá polovina pak uvedla, že zásah ČNB pomohl firmám udržet některé pracovníky.

Podle 43 procent respondentů pak intervence přispěly k hospodářskému růstu Česka. Tento názor posílil oproti zjištění z října 2014 o 13 procentních bodů. Zlepšení vlastní finanční situace si podle posledního výzkumu spojuje s intervencemi čtrnáct procent lidí.

  • Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka provedla společnost Kantar TNS. Sběr dat probíhal ve dnech 18. 4. až 24. 4. 2017 na reprezentativním vzorku 600 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kraje nedostanou od státu chybějící dvě miliardy korun na opravy silnic

Stát letos krajům neposkytne chybějící dvě miliardy korun na opravy silnic druhé a třetí třídy a mostů. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) to potvrdil na jednání hejtmanům, kteří varují před odkladem desítek staveb po celé republice. Kraje tak budou muset sahat do jiných investic, nebo projekty přesunout na příští rok, uvedla mluvčí Asociace krajů ČR a Zlínského kraje Soňa Ličková.
před 20 mminutami

Rozpočet ministerstva kultury je rekordní, říká Baxa

„Objem peněž, který má moje ministerstvo k dispozici, je historický,“ podotkl v Interview ČT24 moderovaném Terezou Willoughby ministr kultury a místopředseda ODS Martin Baxa. Zároveň zdůraznil, že činnost dotačních komisí rozhodujících o podpoře akcí živé kultury je objektivní.
před 2 hhodinami

Problém způsobilo násobení poruch, řekl šéf ČEPSu k pátečnímu výpadku proudu

Příčinou pátečního rozsáhlého výpadku elektřiny v části Česka byl souběh několika problémů, důvod souběhu je ale stále nejasný, sdělil předseda představenstva ČEPSu Martin Durčák. Zároveň vyloučil přetížení sítě přetoky nebo poškození třetí osobou, soustava podle něj před výpadkem fungovala spolehlivě. ČEPS ve čtvrtek také spustil mimořádné kontroly klíčových elektrických vedení za využití termovize. Výsledky bude mít v řádu týdnů.
11:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Obrana pohrozila odstoupením od miliardové smlouvy na děla Caesar

Existuje riziko, že děla Caesar nesplní klíčové technické požadavky české armády, uvedlo ministerstvo obrany. V krajním případě by mohl úřad od zakázky za 10,3 miliardy korun odstoupit. Resort uzavřel s francouzskou firmou Nexter Systems, nyní KNDS France, smlouvu na 52 houfnic v roce 2021, o rok později přibyl dodatek na dalších deset. Armáda jich tak má dostat 62. Na zálohách dosud Česko uhradilo 7,2 miliardy.
10:11Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Energie zlevňují, už ale ne tak výrazně

Ceny energií v Česku klesají. Dodavatelé své nabídky v posledních měsících zlevňují – i když ne tak výrazně jako v předešlém období. Někteří plánují další snížení cen na podzim. Analytici se proto shodují, že nadcházející topná sezona bude v průměru levnější než ta předchozí. Část z nich ale zároveň upozorňuje, že v dlouhodobějším horizontu mohou energie začít spíš zdražovat, a radí současné ceny si pojistit na delší dobu.
před 6 hhodinami

Kolovratník odmítá reformu důchodů „na sílu“. Podle Skopečka by jinak neprošla

Hnutí ANO neuspělo u Ústavního soudu (ÚS) s návrhem na zrušení vládní důchodové reformy. Verdikt opoziční hnutí podle místopředsedy sněmovního hospodářského výboru Martina Kolovratníka (ANO) respektuje, i když jej prý trochu očekávalo. Místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček opozici vytknul, že debatu využívala k obstrukcím a odmítla také jednání s koalicí. O rozhodnutí ÚS i možných změnách v jednacím řádu sněmovny politici debatovali v Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou.
před 7 hhodinami

USA zavádí další cla, dotknou se zboží z Brazílie nebo Iráku

Prezident USA Donald Trump oznámil nová dovozní cla pro osm dalších zemí. Je mezi nimi třeba Brazílie, za importy z jihoamerické země se bude platit 50procentní clo. Ve výši 30 procent pak budou cla na zboží z Alžírska, Iráku, Libye a Srí Lanky. Na zboží z Moldavska a Bruneje vyměřil Trump 25procentní clo a na zboží z Filipín bude celní přirážka 20 procent. Opatření vstoupí v platnost k 1. srpnu, EU mezi novými tarify nefiguruje. Ke stejnému datu zavádí Bílý dům také 50procentní cla na dovoz mědi.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Vysoké školy dostanou miliardy na navýšení počtu studentů zdravotnických oborů

Vláda ve středu schválila vysokým školám 12,8 miliardy korun na navýšení počtu studentů zdravotnických nelékařských oborů na období dvanácti let. Do roku 2037 by tak mělo přibýt více než 22 tisíc absolventů těchto oborů, zejména zdravotních sester. Po jednání kabinetu to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS).
včeraAktualizovánovčera v 16:22
Načítání...