Rusnok: Nedělejme tragédii z toho, že máme po intervencích hodně devizových rezerv

„Ve světě se většinou řeší nedostatek devizových rezerv,“ zmínil guvernér ČNB Jiří Rusnok. „Měnový fond má zajímavou metodiku, ve které hovoří o adekvátnosti devizových rezerv. Zabývá se minimem, které je nutné. Moc se nezabývá tím, co jsou maxima. Je to výjimečná situace. Jsme to my, Švýcaři, Japonci. Těch zemí zase tolik není,“ podotýká.

Vidí v tom posílení měnové suverenity, i když to má i praktické důsledky. Uvažují tak v ČNB o změnách ve strategii správy těchto prostředků. „Budeme je chtít nějak rozdělit. Část nechat jako základ pro měnovou politiku, velmi likvidní. Druhá část je k úvaze, pokusit se rozumným způsobem dosáhnout větších výnosů,“ uvedl.

Možností by podle Rusnoka mohly být i rizikovější aktiva typu akcií. V současnosti je podle něj v akciích necelých deset procent, jsou ale podle něj centrální banky, které v akcích nebo podobných instrumentech, jako jsou podnikové dluhopisy, mají i třicet procent.

Jaké jsou hypotetické cesty? Přijetí eura či vládní odkup 

Podle bývalého guvernéra ČNB a ekonoma Zdeňka Tůmy na jednu stranu sice zní dobře, že má banka devizové rezervy a z nich výnos, na druhé straně to však vytváří i výzvu. „Dál vám bobtnají. Výnos je dnes kolem 1,5 procenta. Jakmile se normalizují úrokové sazby, tak historicky býval třeba přes dvě procenta, takže vám to bude dávat výnos nějaký 40 či 50 miliard korun ročně. Pořád vám bude bilance nabobtnávat,“ míní Tůma.

Zatímco před intervencemi představovala výše devizových rezerv 20 procent HDP, po konci intervencí už je to přitom na 70 procentech ročního výkonu tuzemské ekonomiky. Podle Tůmy je několik možností, jak se k situaci postavit.

„V minulé dekádě jsme nechtěli, aby nám devizové rezervy dál rostly, takže výnosy jsme se snažili prodávat. Udělali jsme automat, že se každý den dávalo na trh nějaké množství eur tak, abychom zhruba prodali, co byly výnosy z devizových rezerv. Tím samozřejmě trh trochu ovlivňujete. Jsou to takové permanentní intervence,“ přiblížil Tůma s tím, že je ale něco jiného, když už jsou devizové rezervy na trojnásobné úrovni. „Je otázka, jestli je realistické bez ovlivňování trhu výnos prodávat, aby to dál nerostlo,“ dodal.

Technicky nejjednodušší řešení by z Tůmova pohledu bylo, kdyby Česko přijalo jako svou měnu euro. „Část devizových rezerv, co je v eurech, se stane domácí měnou,“ uvedl. Rusnok však míní, že to nemůže být základní důvod pro vstup do eurozóny.

Jako další variantu Tůma zmiňuje to, kdyby si vláda koupila část devizových rezerv a vznikl by nezávislý fond. Za příklad dává Norsko. V tomhle případě jde ale o akademickou debatu. „Asi žádnému ministrovi financí nebo vládě se nebude chtít zvýšit svůj dluh vůči HDP na dvojnásobek,“ vysvětluje.

Podle Rusnoka je představa fondu originálním řešením. „Líbilo by se mi,“ prohlásil, ale dodal, že je to avantgardní myšlenka. I on podotýká, že by vláda musela dobrovolně zvýšit zadlužení.

Přispěly intervence ČNB k hospodářskému růstu? Souhlasí s tím méně než polovina Čechů

K nárůstu devizových rezerv přispěly intervence, při kterých ČNB nakupovala eura, aby uměle oslabovala českou měnu nad 27 korunami za euro. Centrální banka oznámila uvolnění koruny šestého dubna. Průzkum, který provedla agentura Kantar TNS v rámci projektu Trendy Česka pro Českou televizi a jehož dotazování probíhalo až v druhé polovině dubna, ukázal, že řada lidí o ukončení intervencí vůbec neví. Pouze 45 procent uvedlo, že ČNB už ukončila oslabování koruny.

Naopak sedmnáct procent lidí uvedlo, že zvláštní režim stále probíhá, ale brzy by mohl skončit. Dalších osm procent lidí pak řeklo, že intervence ČNB neplánuje ukončit ani v blízké době. Pětina lidí pak vůbec nevěděla, že centrální banka nějak korunu oslabuje.

O situaci ohledně intervencí ČNB byli více informováni muži, lidé ve věku 45-59 let, vysokoškolsky vzdělaní a částečně také lidé ekonomicky aktivní, především podnikatelé.