Nezaměstnanost v Česku v únoru klesla na 5,1 procenta z lednových 5,3 procenta. Bez práce tak bylo nejméně lidí od února 2008, a to 380 200 lidí. Přibylo také volných míst, zaměstnavatelé jich nabízeli 143 098. Vyplývá to z údajů Úřadu práce ČR. Podle něj k poklesu nezaměstnanosti přispívá jak růst české ekonomiky, tak příchod příznivého počasí.
Hlad po pracovní síle v Česku neustává
Lidé už při postupnému rozjezdu sezonních prací nacházejí uplatnění ve stavebnictví, lázeňství, lesnictví nebo třeba cestovním ruchu. „Zaznamenáváme též vyšší zájem zaměstnavatelů o pracovníky na veřejně prospěšné práce v souvislosti s jarními úklidy veřejných prostranství. A svou činnost obnovují i živnostníci, kteří dočasně přerušili své podnikání,“ uvedla generální ředitelka Úřadu práce Kateřina Sadílková.
V horských střediscích navíc stále trvá zimní turistická sezona. Nezaměstnanost tak bude podle Sadílkové zřejmě klesat i nadále.
Hospodářský růst a s ním spojená poptávka zaměstnavatelů po pracovní síle udržují nezaměstnanost v české ekonomice nízko i na počátku kalendářního roku, což je jinak obvykle období, kdy sezonní faktory tlačí nezaměstnanost přechodně nahoru. „K aktuálnímu poklesu míry nezaměstnanosti přispěl i fakt, že letošní zima ‚nasněžila‘ dostatek sezonních pracovních míst v horských střediscích,“ říká hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč.
„Poblíž historických minim je i počet nezaměstnaných mladistvých a absolventů. O tom, jak příznivé jsou trendy na trhu práce svědčí také to, že počet nezaměstnaných se zvýšil pouze ve dvou okresech. Ve všech ostatních došlo ke snížení,“ komentuje vývoj analytik Komerční banky Viktor Zeisel.
To, že je méně nezaměstnaných absolventů ukazuje na to, že praxe je v poslední době stále méně důležitá, míní Zeisel. Protože firmám chybí pracovníci, ať už místně či profesně, jsou více ochotni sáhnout i po nezkušeném absolventovi.
Ekonomové odhadují, že s tím, jak sílí poptávka po pracovnících, zůstane nedostatek pracovní síly jedním z hlavních ekonomických témat i v letošním roce. „Podíl nezaměstnaných bude i nadále klesat, ale mnoho prostoru k dalšímu snižování už nemá. Svého letošního minima by měl dosáhnout v červnu na úrovni 4,4 procent,“ říká Zeisel.
Podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera by letos nezaměstnanost poklesla až na 4,3 procent, pokud by meziměsíční dynamika byla stejná jako v minulém roce.
„Natolik významný pokles však v tuto chvíli neočekáváme, vzhledem k tomu, že úroveň nezaměstnanosti je již velmi nízká a v některých oborech je problém najít vhodnou pracovní sílu. Dosavadní vývoj je však nad očekávání příznivý a průměrná míra nezaměstnanosti by letos mohla dosáhnout 4,7 procent, čímž překoná dosavadní odhady ČNB i ministerstva financí na rok 2017 ve výši 4,9 procent,“ miní Seidler.
Tlak na rychlejší růst mezd zůstává
Nedostatek pracovní síly spolu se slušnou ekonomickou dynamikou bude nadále udržovat tlak na rychlejší růst mezd. Podle Zeisela se očekává, že v letošním roce mzdy stoupnou v nominálním vyjádření o 4,6 procent. Část kupní síly domácností však ukrojí vyšší inflace.
„Nedostatek zaměstnanců se zároveň stává bariérou pro výraznější expanzi aktivity v příslušných odvětvích a tedy i růstu ekonomiky jako celku, s tímto problémem se střetávají firmy nejen v české ekonomice, ale i v dalších zemích středoevropského regionu,“ připomíná Jáč.
Podle něho průzkum ČSÚ, který byl zveřejněn v lednu, ukazuje na to, že aktuálně má „nedostatek zaměstnanců“ na bariérách růstu produkce v průmyslu vůbec nejvyšší podíl za historii tohoto průzkumu. „Tedy dokonce více, než na vrcholu konjunktury na přelomu let 2007/2008,“ říká Jáč.
Navíc analytici a instituce v okolních zemích vysílají podobné signály. „Nedostatek potřebné pracovní síly byl coby bariéra růstu zmiňován jak v Maďarsku, tak v Polsku. Všechny tři ekonomiky tedy jedou ve smyslu využití kapacit prakticky na plné obrátky, použitelná tuzemská pracovní síla je již takřka plně využita, čili nyní nastupuje jednak tlak směrem k rychlejšímu růstu mezd a dále snaha doplnit trh práce pracovní silou ze zahraničí. A to ve všech třech středoevropských ekonomikách je snaha přilákat a umožnit příchod více pracovníků z Ukrajiny,“ dodává Jáč.
Nejnižší podíl nezaměstnaných má nadále Praha, a to 3,3 procenta. Naopak nejhůře na tom je Ústecký kraj, kde nezaměstnanost dosáhla 7,8 procenta. Na jedno volné pracovní místo nyní v ČR připadá 2,7 uchazeče.