Hospoda založená roku 1907 přežila dvě války i komunismus. Končí kvůli EET

Nahrávám video
Události ČT: Dotočná. Hostinec manželů Čáslavkových s nástupem EET zavřel
Zdroj: ČT24

Pivovary odhadují, že si pokladny na EET nepořídilo přes tisíc restaurací. Jejich majitelé nebo provozovatelé raději podniky zavřeli. Nový systém dopadá hlavně na venkovská pohostinství. Zavírá také hospoda U Studánky, která přečkala dvě války i komunismus, ale s příchodem EET končí.

Hostinec U Studánky ve Sloupnici u Litomyšle má dlouhou historii. Založili ho roku 1907 a vydržel 109 let. Teď končí.

„Novou techniku my vůbec ne. Jsme rádi, že zapneme počítač a zase ho vypneme. Nebudu to prostě řídit. Pro mě to je hodně peněz,“ řekla majitelka Zdeňka Čáslavková. Hospodu převzala po předcích manžela před 27 lety. „Je mi z toho smutno. Jsem tady 67 let. Tady jsem se narodil,“ dodává druhý majitel Miloslav Čáslavka.

S rodinným podnikem manželů Čáslavkových se přišli rozloučit i štamgasti. Nostalgie a smutek se v noci na čtvrtek mísily s vyprávěním žertovných příhod od stolu i ze vsi. Dřív se tu slavily svatby i zapíjely pohřby.

Přestože jsou oba majitelé už v důchodu, za normálních okolností by hospodu nezavřeli. „Přežila monarchii, první republiku, válku, komunisty a zřejmě nepřežije EET,“ podotýká Čáslavková.

Instalace v den startu evidence

Jiné podniky zůstanou, ale mnozí nechali přípravu na elektronickou evidenci tržeb skutečně na poslední chvíli. Podniky si techniky volaly i ve čtvrtek ráno a ještě během dne zaznamenali dodavatelé pokladen zvýšený počet objednávek.

Mnozí si podle obchodního ředitele Dotykačky Petra Holce mysleli, že projekt bude ještě zrušen, nebo že nemusí fiskalizovat. „Hlavně podnikatelé z ubytovacích služeb si nebyli stoprocentně jisti, jestli spadají do první fáze,“ přiblížil.

Nahrávám video
Obchodní ředitel Dotykačky o pokladnách a podnikatelích
Zdroj: ČT24

Někteří mají podle obchodníků chaos také v tom, k jakým činnostem mají živnostenské oprávnění. Například pohostinství je vázaná živnost, což řada podnikatelů v minulosti obcházela.

Provozní ředitel dodavatele gastronomických pokladen Storyous Petr Filipec zase zmínil, že se během čtvrtka množily problémy s nefunkčními zařízeními. Firmu podle jeho slov zkontaktovaly desítky podniků, které chtěly nahradit nefunkční pokladnu koupenou u jiného dodavatele.

Největší dodavatel EET pokladen O2 ale podle mediálního zástupce projektu Jiřího Grunda žádný zvýšený zájem o výměnu zařízení neevidoval. Spíše naráželi na to, že uživatelé neumí pokladnu nebo systém EET ovládat. Holec uvedl, že ti, kteří vše udělali s předstihem, se s žádným velkým problémem nepotýkali.

Speciální koš na účtenky

Některé podniky měly kvůli EET zavřeno déle. Dejvická sokolovna otevřela o hodinu později. Na placení ale nikdo nečekal déle než před startem evidence. Vyšší ceny ale byly zřejmé. „My jsme sice zdražili, ale nic z toho mít nebudeme, akorát to předáváme dál,“ poznamenal majitel hospody Michal Zvěřina s tím, že například museli přidat účetnímu.

Nahrávám video
Události ČT: Podniky otevíraly později. Některé instalovaly na poslední chvíli
Zdroj: ČT24

Samotné účtenky si lidé prý neberou. Není to ani povinnost. Podle zákona sice evidující podnik musí účet vydat, ale spotřebitel si ho nemusí vzít. Někteří si sice historicky první evidovanou účtenku schovali na památku, ale na ty, které nikdo nechce, mají přímo pod pokladnou speciální odpadkový koš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
03:23Aktualizovánopřed 30 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...