Vláda těsnou většinou schválila kompenzace pro propuštěné horníky z dalších dolů v Česku. Havíři pracující na povrchu ovšem budou mít méně než horníci z OKD. Těm vláda kompenzace schválila už dříve. Proti vyplácení kompenzací dalším horníkům je vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO), který nebyl v jednacím sále, když se hlasovalo. Odboráři i Ústecký kraj krok vlády vítají. Ekologové zase uvedli, že tak byly stvrzeny takzvané těžební limity hnědého uhlí v severních Čechách.
Kompenzace pro propuštěné horníky prošly těsně, když Babiš odešel z jednacího sálu
Výše navrhované kompenzace pro propuštěné havíře, kteří pracují na povrchu, má být nižší, než se původně uvažovalo. Měsíčně jim má být vyplaceno 5300 korun namísto uvažovaných 7 tisíc korun. „Jsem rád, že se to někam posunulo a že jsme snad dospěli k nějakému přijatelnému kompromisu,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).
Vláda nyní vyslyšela naše výzvy, aby příspěvek při propouštění dostali i horníci z těžařských firem v Ústeckém kraji, kde ostatně o ukončení těžby rozhodla vláda.
Ministři rozhodnutí o kompenzacích odložili na konci července. Proti se tehdy postavilo hnutí ANO, pro byla naopak ČSSD. Lidovci se k návrhu stavěli rezervovaně. Nyní ale zřejmě došlo k dohodě mezi ČSSD a KDU-ČSL.
Nové znění návrhu podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) reaguje na dohodu zástupců odborových svazů a premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) právě se zástupci KDU-ČSL, kteří měli na základě zmíněné úpravy přislíbit podporu při schvalování návrhu nařízení. Příspěvek má být hrazen ze státního rozpočtu, kapitoly MPO, a to prostřednictvím státních podniků Diamo a Palivový kombinát Ústí.
Sábel z odborů: V Polsku či Maďarsku se podporuje těžba uhlí, tím pádem i zaměstnanost, u nás tomu tak není (zdroj: ČT24)
Babiš u hlasování nebyl. Myslel, že to bude až poslední bod
Proti příspěvku pro propuštěné horníky vystupoval ještě ráno před jednáním vlády vicepremiér Babiš, který zopakoval, že jde o příspěvek pro uhlobarona a oligarchu Pavla Tykače. Těsné rozhodnutí vlády potom padlo v okamžiku, kdy Babiš opustil jednací sál.
obrázek
Novinářům ministr financí řekl, že nevěděl, že se bude v tu chvíli o návrhu jednat, a že počítal, že přijde na řadu až jako poslední bod dnešní schůze vlády. Podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) však nedával Babiš pozor, když ministři na začátku jednání hlasovali o změně pořadu programu. „Bod byl řádně zařazen na program jednání. Členové vlády o tom byli informováni dopředu,“ podotknul Sobotka.
Do roku 2018 mají činit celkové náklady na kompenzace asi 200 milionů korun, do roku 2023 pak zhruba 650 milionů.
Výplata kompenzací by se týkala například zaměstnanců uranových dolů v Dolní Rožínce, firmy Slezská důlní díla, která se v minulosti vydělila z OKD, nebo pracovníků hnědouhelného dolu ČSA, u něhož loni vláda zachovala limity těžby.
Ekologické organizace uvedly, že schválením kompenzací pro propuštěné horníky byly stvrzeny těžební limity hnědého uhlí v severních Čechách. „Vracet se k otázce prolomení limitů na velkolomu ČSA by po dnešku bylo absurdní,“ uvedl programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh. Podle ekologů by peníze na dávky pro horníky měl kabinet získat od majitelů firem prostřednictvím dalšího zvýšení poplatků za těžbu. „Bylo by velmi rozumné to propojit,“ řekl vedoucí energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský.
Podle provozovatele dolu ČSA, firmy Severní energetická, kterou ovládá miliardář Pavel Tykač, se postupný útlum těžby dotkne víc než tisíce lidí. Kompenzace by se zde podle dřívějších informací mohla týkat asi 1900 lidí.
OKD už vláda řešila na jaře
Již v květnu vláda schválila příspěvky pro propuštěné zaměstnance černouhelné OKD, která je v úpadku. Zaměstnanci, již OKD propustí a u nichž převažovala práce na povrchu, dostanou sedm tisíc korun měsíčně a ti, u nichž převažovala práce v podzemí, dostanou osm tisíc korun měsíčně.
- Horníci propuštění z hlubinných dolů mají měsíčně dostat 8 tisíc korun. Výplata příspěvku má trvat maximálně pět let.
Příspěvek pro horníky z OKD se má vyplácet po omezenou dobu, a to v rozmezí od tří měsíců do maximálně pěti let, vždy podle odpracované doby a věku zaměstnance. Se stejným časovým rozmezím počítá i aktuálně schválený návrh.